Šardice

2. polovina 11. století  – obec patřila k majetku zeměpanského hradu v Hodoníně
Kolem r. 1240  – obec se dostala do šlechtického vlastnictví, prvním majitelem byl Soběhrd ze Šardic
6.2.1286 – první písemná zmínka o Šardicích, rozhodčí listina olomouckého biskupa Dětřicha o zřízení šardické farnosti
Kolem r. 1350 – patřila polovina Šardic Ulmanovi z Velké. Po jeho smrti kolem r. 1362 se jeho polovina stala vlastnictvím moravského markraběte Jana Jindřicha. Další část získal od dánského Štětiny a zbylou část od Černína z Popic. Markrabě Jan Jindřich vydal pro Šardice první zvláštní horenský řád.
1370 – podle rozhodnutí markraběte se Šardice staly trvalým vlastnictvím augustiniánů a byly jejich první osadou
28.října 1420 – Šardice vyšly načas z přímé klášterní držby a staly se na nějakou dobu statkem Jana Svinky z Onšova, kterému byly svěřeny podle rozhodnutí císaře Zikmunda, jako odměna za služby, které mu prokázal. Jejich držitelem byl ještě v r. 1446.
Poté opět přechází Šardice do držby augustiniánského kláštera.
1475 – držitelem Šardic se stal Jan Janovský ze Strábenic
1480 – 1490 – držitel Jan Kuna z Kunštátu
Od r. 1492 – Šardice v držení augustiniánů
Konec 15. a začátek 16. století – rozvoj zemědělství a zejména vinařství, doložené názvy viniční hor – Stará hora, která původem sahá až do 13. století, Prostředí, Dubová, Kamenné, Nové, Prostřední, Hejda. Vinice pomáhaly existenčně nejen sedlákům, podsedníkům ale i domkářům a podruhům. Vinná réva se zobrazovala na všech obecních pečetích.
1605 – obec se stala obětí pustošících nájezdů Bočkajovců, upomínkou je dodnes smírční kámen u Lúčkového potoka, který byl postaven jako upomínka na zabití Buriána, syna Jana Machacze ze Ssardicz. Podle všeho to však nebyla jediná oběť.
1621 – zpustošení Šardic císařskou armádou, zůstalo tu 98 lidí.
1623 – vpád sedmihradského vévody Bethlena Gábora spolu s Tatary a Turky. Klášter se musel postaral aby do Šardic získal nové lidi.
Zpustošení Šardic v dalších letech třicetileté války.
1663 – další pustošení Šardic turko-tatarskými vpády
1705 – pustošily obec kuruci, vypálili kostel, faru, dvůr a velkou část obce, stejně jako Vacenovice, Milotice a Svatobořice-Mistřín.
1706 – 1714 – uklidnění válečných událostí a dosídlování Šardic
1721 – evidovány viniční hory Novosady, Šumperky, Klín, Velká Hejda, Kammené, Stará hora-Červenice
1740 – 1742 – v souvislosti s přestavbou dvora byla na místě staré sýpky nákladem 1926 zlatých vystavěna jednopatrová rezidence, jako reprezentační sídlo brněnských augustiniánů, oddělená od klášterního hostince zahradou. Uvnitř kamenné schodiště, místnosti klenuté, pískovcovou dlažbu, stropy vyzdobeny štukami, vybavena potřebnými úředními a společenskými prostorami – prokuraturou, prelaturou, kaplí a dalšími hospodářskými a obytnými místnosti. Sloužily nejen pro ubytování hospodářského inspektora, ale byly i letoviskem preláta a mnichů. V rezidenci bydlel i slavný augustiniánský opat Johann Gregor Mendel. Klášter tady měl tři zahrady, pro pěstování všech druhů zeleniny, ale i chřestu, šafránu, melounů a artyčoků. V dolní zahradě se pěstovaly kromě jabloní, hrušek, švestek a ořechů i jedlé kaštany a mandloně. V zahradě u rezidence se kromě květn a stromů pěstovala i vinné réva.
1753 – opat Pertscher vydal nový horenský řád, odstranil tresty na životě a bezpečnosti těla a omezil je jen na pokuty, případně vězení nebo bití
1783 – vydání nového horenského řádu pro Moravu
1792 – v zahradě rezidence byla kašna, za opata Cyrila Nappa i osmistranný letohrádek, doložený ještě r. 1884. Napp zvelebil zahrady užitkovým i okrasným stromovín, kolem silnic dal vysázet topolové aleje a vyměni dřevěné můstky za kmenné a cihlové.
1830 – počátek těžby lignitu, zjištěn geologem Albínem Heinrichem. První těžby byla z ložisek, která byla blízko povrchu. Poptávka po lignitu pro domácí otop i průmyslové podniky vedla k rozvoji šachet, postupně byly otevřena např. šachty 1842 Barbora a Maria Anna, 1843 Josef a Ludvík, 1846 František Josef I. a II., Hildegart I. a II.
1839 – u cesty směrem k Nenkovicím zřízen menší výpomocný dvůr, nazvaný po opatu Nappovi Cyrilský
29. září 1872 – velký požár během kterého shořelo 23 domů a 14 stodol zadal podnět pro stavbu budov z ohnivzdorného materiálu a rozvoji cihlářské výroby v Šardicích
1877 – nájem statku převzala cukrovarnická a pivovarnická společnost v Martinicích, což se projevilo zvýšením pěstováním cukrovky
1894 – převzala nájem statku kelčanská cukrovarnická společnost, a to až do r. 1924. Společnost zavedla racionální a vyspělé hospodářství, zavaděla mechanizaci, prováděla meliorace, prováděla hnojení umělými hnojivy, vydržovala si vlastní řemeslníky. Docházelo také rozvoji zemědělské malovýroby, kde se také začala používat menší mechanizace a dokonalejší nářadí (mlátičky, fukary ap.)
11. dubna 1898 – vznik hasičského spolku jako reakce na časté požáry v obci
 1904 – kyjovská sklářská firma Samuel Reich a spol. koupila od kelčanského cukrovaru propůjčené dolové míry, což vedlo k dalšímu rozvoji dolování v Šardicích
1906 – postavena nová škola, č. 5, se čtyřmi třídami a 2 kabinety
1913 – započato dolování na dole Julius
4. října 1920 – občané uctili památku padlých šardických občanů za I. světové války postavením mariánského pomníku se jmény a podobiznami padlých. Pomník byl postaven u kostela až do 8. 9. 1930, kdy byl přemístěn před faru.
po r. 1920 – klášter přišel o téměř polovinu půdy při parcelaci v rámci pozemkové reformy
1927 – 1929 – postavena Měšťanská škola v Šardicích
1929  – byl pobořen Cyrilský dvůr
1930  – zadaná elektrifikace obce
1939 – důl Julius zakoupila firma Baťa, a.s. ze Zlína
16. dubna 1945 – osvobození obce Sovětskou armádou
30. září 1945 – odhalení pomníku padlým sovětským vojákům za účasti básníka Vítězslava Nezvala
1946 – šardičtí propagují krásu starých zvyků a slováckého folkloru, vystupují na Pražském hradě a v Černínském paláci u ministra Jana Masaryka
1954 – do užívání byl dán nově zbudovaný hřbitov
1958 – vyhořel důl Julius, nově ovřen důl Julius II., 1960 přejmenován na důl 9. květen
1958 – v Šardicích začal poprvé ordinovat lékař MUDr. Boris Belov
1959 – založen Sbor pro občanské záležitosti
1961 – do užívání dána nová budova MNV a zdravotního střediska
1964 – slavnostní otevření nově vybudovaného dolu Dukla
1968 – vysvěcen nový zvon šardického kostela
9.6.1970 – po obrovské průtrži mračen, kdy se spousty vod valily od Stavěšic, zaplavily spousty pozemků a část obce, voda místy dosavala výšky i 2 m, nastal průval vod do podzemních prostor dolu Dukla, voda, bahno a písek zaplavily 32 km chodeb, všechny pracoviště i stroje. V podzemí zahynulo 34 horníků. Následky havárie se odstraňovaly téměř celý rok. Poslední zahynulý horník byl vyproštěn až 15. listopadu.
1974 – do provozu uvedeno nově postavené nákupní středisko
1980 – založena Mladá muzika ze Šardic
1983 – do provozu uvedena nově postavená mateřská škola
1986 – konala se oslava 700 let od první písemné zprávy o obci, v rámci bohatého kulturního programu byla předvedena krojovaná šardická svatba, obec vydala publikaci „Šardice – 700 let obce“
1988 – oslava 100 let trvání hasičů v obci
1992 -  ukončeno využivání ve škole č. 5 z roku 1906
1993 - uzavřen poslední důl Dukla, kterým byla ukončeno téměř 160 let hornické činnosti v obci
2000 – v obci poprve zřízena výdejna léků na Domovince2. polovina 11. století  – obec patřila k majetku zeměpanského hradu v Hodoníně
Kolem r. 1240  – obec se dostala do šlechtického vlastnictví, prvním majitelem byl Soběhrd ze Šardic
6.2.1286 – první písemná zmínka o Šardicích, rozhodčí listina olomouckého biskupa Dětřicha o zřízení šardické farnosti
Kolem r. 1350 – patřila polovina Šardic Ulmanovi z Velké. Po jeho smrti kolem r. 1362 se jeho polovina stala vlastnictvím moravského markraběte Jana Jindřicha. Další část získal od dánského Štětiny a zbylou část od Černína z Popic. Markrabě Jan Jindřich vydal pro Šardice první zvláštní horenský řád.
1370 – podle rozhodnutí markraběte se Šardice staly trvalým vlastnictvím augustiniánů a byly jejich první osadou
28.října 1420 – Šardice vyšly načas z přímé klášterní držby a staly se na nějakou dobu statkem Jana Svinky z Onšova, kterému byly svěřeny podle rozhodnutí císaře Zikmunda, jako odměna za služby, které mu prokázal. Jejich držitelem byl ještě v r. 1446.
Poté opět přechází Šardice do držby augustiniánského kláštera.
1475 – držitelem Šardic se stal Jan Janovský ze Strábenic
1480 – 1490 – držitel Jan Kuna z Kunštátu
Od r. 1492 – Šardice v držení augustiniánů
Konec 15. a začátek 16. století – rozvoj zemědělství a zejména vinařství, doložené názvy viniční hor – Stará hora, která původem sahá až do 13. století, Prostředí, Dubová, Kamenné, Nové, Prostřední, Hejda. Vinice pomáhaly existenčně nejen sedlákům, podsedníkům ale i domkářům a podruhům. Vinná réva se zobrazovala na všech obecních pečetích.
1605 – obec se stala obětí pustošících nájezdů Bočkajovců, upomínkou je dodnes smírční kámen u Lúčkového potoka, který byl postaven jako upomínka na zabití Buriána, syna Jana Machacze ze Ssardicz. Podle všeho to však nebyla jediná oběť.
1621 – zpustošení Šardic císařskou armádou, zůstalo tu 98 lidí.
1623 – vpád sedmihradského vévody Bethlena Gábora spolu s Tatary a Turky. Klášter se musel postaral aby do Šardic získal nové lidi.
Zpustošení Šardic v dalších letech třicetileté války.
1663 – další pustošení Šardic turko-tatarskými vpády
1705 – pustošily obec kuruci, vypálili kostel, faru, dvůr a velkou část obce, stejně jako Vacenovice, Milotice a Svatobořice-Mistřín.
1706 – 1714 – uklidnění válečných událostí a dosídlování Šardic
1721 – evidovány viniční hory Novosady, Šumperky, Klín, Velká Hejda, Kammené, Stará hora-Červenice
1740 – 1742 – v souvislosti s přestavbou dvora byla na místě staré sýpky nákladem 1926 zlatých vystavěna jednopatrová rezidence, jako reprezentační sídlo brněnských augustiniánů, oddělená od klášterního hostince zahradou. Uvnitř kamenné schodiště, místnosti klenuté, pískovcovou dlažbu, stropy vyzdobeny štukami, vybavena potřebnými úředními a společenskými prostorami – prokuraturou, prelaturou, kaplí a dalšími hospodářskými a obytnými místnosti. Sloužily nejen pro ubytování hospodářského inspektora, ale byly i letoviskem preláta a mnichů. V rezidenci bydlel i slavný augustiniánský opat Johann Gregor Mendel. Klášter tady měl tři zahrady, pro pěstování všech druhů zeleniny, ale i chřestu, šafránu, melounů a artyčoků. V dolní zahradě se pěstovaly kromě jabloní, hrušek, švestek a ořechů i jedlé kaštany a mandloně. V zahradě u rezidence se kromě květn a stromů pěstovala i vinné réva.
1753 – opat Pertscher vydal nový horenský řád, odstranil tresty na životě a bezpečnosti těla a omezil je jen na pokuty, případně vězení nebo bití
1783 – vydání nového horenského řádu pro Moravu
1792 – v zahradě rezidence byla kašna, za opata Cyrila Nappa i osmistranný letohrádek, doložený ještě r. 1884. Napp zvelebil zahrady užitkovým i okrasným stromovín, kolem silnic dal vysázet topolové aleje a vyměni dřevěné můstky za kmenné a cihlové.
1830 – počátek těžby lignitu, zjištěn geologem Albínem Heinrichem. První těžby byla z ložisek, která byla blízko povrchu. Poptávka po lignitu pro domácí otop i průmyslové podniky vedla k rozvoji šachet, postupně byly otevřena např. šachty 1842 Barbora a Maria Anna, 1843 Josef a Ludvík, 1846 František Josef I. a II., Hildegart I. a II.
1839 – u cesty směrem k Nenkovicím zřízen menší výpomocný dvůr, nazvaný po opatu Nappovi Cyrilský
29. září 1872 – velký požár během kterého shořelo 23 domů a 14 stodol zadal podnět pro stavbu budov z ohnivzdorného materiálu a rozvoji cihlářské výroby v Šardicích
1877 – nájem statku převzala cukrovarnická a pivovarnická společnost v Martinicích, což se projevilo zvýšením pěstováním cukrovky
1894 – převzala nájem statku kelčanská cukrovarnická společnost, a to až do r. 1924. Společnost zavedla racionální a vyspělé hospodářství, zavaděla mechanizaci, prováděla meliorace, prováděla hnojení umělými hnojivy, vydržovala si vlastní řemeslníky. Docházelo také rozvoji zemědělské malovýroby, kde se také začala používat menší mechanizace a dokonalejší nářadí (mlátičky, fukary ap.)
11. dubna 1898 – vznik hasičského spolku jako reakce na časté požáry v obci
 1904 – kyjovská sklářská firma Samuel Reich a spol. koupila od kelčanského cukrovaru propůjčené dolové míry, což vedlo k dalšímu rozvoji dolování v Šardicích
1906 – postavena nová škola, č. 5, se čtyřmi třídami a 2 kabinety
1913 – započato dolování na dole Julius
4. října 1920 – občané uctili památku padlých šardických občanů za I. světové války postavením mariánského pomníku se jmény a podobiznami padlých. Pomník byl postaven u kostela až do 8. 9. 1930, kdy byl přemístěn před faru.
po r. 1920 – klášter přišel o téměř polovinu půdy při parcelaci v rámci pozemkové reformy
1927 – 1929 – postavena Měšťanská škola v Šardicích
1929  – byl pobořen Cyrilský dvůr
1930  – zadaná elektrifikace obce
1939 – důl Julius zakoupila firma Baťa, a.s. ze Zlína
16. dubna 1945 – osvobození obce Sovětskou armádou
30. září 1945 – odhalení pomníku padlým sovětským vojákům za účasti básníka Vítězslava Nezvala
1946 – šardičtí propagují krásu starých zvyků a slováckého folkloru, vystupují na Pražském hradě a v Černínském paláci u ministra Jana Masaryka
1954 – do užívání byl dán nově zbudovaný hřbitov
1958 – vyhořel důl Julius, nově ovřen důl Julius II., 1960 přejmenován na důl 9. květen
1958 – v Šardicích začal poprvé ordinovat lékař MUDr. Boris Belov
1959 – založen Sbor pro občanské záležitosti
1961 – do užívání dána nová budova MNV a zdravotního střediska
1964 – slavnostní otevření nově vybudovaného dolu Dukla
1968 – vysvěcen nový zvon šardického kostela
9.6.1970 – po obrovské průtrži mračen, kdy se spousty vod valily od Stavěšic, zaplavily spousty pozemků a část obce, voda místy dosavala výšky i 2 m, nastal průval vod do podzemních prostor dolu Dukla, voda, bahno a písek zaplavily 32 km chodeb, všechny pracoviště i stroje. V podzemí zahynulo 34 horníků. Následky havárie se odstraňovaly téměř celý rok. Poslední zahynulý horník byl vyproštěn až 15. listopadu.
1974 – do provozu uvedeno nově postavené nákupní středisko
1980 – založena Mladá muzika ze Šardic
1983 – do provozu uvedena nově postavená mateřská škola
1986 – konala se oslava 700 let od první písemné zprávy o obci, v rámci bohatého kulturního programu byla předvedena krojovaná šardická svatba, obec vydala publikaci „Šardice – 700 let obce“
1988 – oslava 100 let trvání hasičů v obci
1992 -  ukončeno využivání ve škole č. 5 z roku 1906
1993 - uzavřen poslední důl Dukla, kterým byla ukončeno téměř 160 let hornické činnosti v obci
2000 – v obci poprve zřízena výdejna léků na Domovince

• Rudolf Hurt (1902–1978), archivář a historik

• Kostel svatého Michaela archanděla z roku 1286
• Augustiniánská re­zidence ze druhé čtvrtiny 18. století
• Socha svaté Trojice z roku 1749
• Kříž z roku 1803, stojí na bývalém hřbitově u hřiště
• Kříž z roku 1804
• Kříž z roku 1855
• Kříž u statku z roku 1859
• Kříž u lip z roku 1898
• Kříž u hlavní silnice od Mistřína
• Kříž z roku 1904
• Kříž z roku 1910
• Kaplička svatého Rocha z roku 1890 s křížem z roku 1912
• Kříž před kostelem z roku 1914
• Socha Panny Marie a pomník padlým za první světové války
• Socha svaté Trojice z roku 1920
• Socha Božského srdce Páně z roku 1931
• Kříž v trati Dubový
• Pomník padlým z druhé světové války z roku 1945
• Pomník šardickým občanům umučeným v koncentračních táborech a zahynulým při přechodu fronty za druhé světové války
• Pomník zahynulým horníkům v šardických dolech z roku 1994