Syrovín

První zmínka o obci pochází z roku 1371 (dle starých listin Codex diplomaticus Moravise).Název obce je odvozen od osobního jména Surova, to je syrový. Nejstarší uváděné jméno je Surowin.
V letech 1371 až 1517 je uváděna u Bzeneckého panství, k němuž náležela i po Bílé Hoře. Významnými a dlouhodobými držiteli vsi byli Pruskovští z Pruskova (pozn. majitele bzeneckého panství),a to od r. 1588. Z tohoto období pochází také stará obecní pečeť Syrovína, jejíž pečetní pole vyplňuje španělský štít se vztyčeným kosířem a dvěma hrozny po stranách. Originál pečeti je uložen v Kyjovském muzeu.

Dominantou obce je barokní kostel Obrácení sv. Pavla z let 1713-1716, postavený nákladem syrovínského kněze Pavla Jaroše, který byl také v jeho kryptě po své smrti pohřben. Kostel se tyčí nad vsí v nadmořské výšce 266 metrů.
V těsné blízkosti kostela byla roku 1879 vystavěna školní budova. V současné době se v budově ZŠ ani MŠ nenachází. Pro malý počet dětí byla MŠ v r. 2002 uzavřena.

Syrovín proslavilo výborné víno. Vinařství poutalo pozornost všech obyvatel obce již od počátku 17. století. Hotovou pohromou se však stal hromadný výskyt perenospory na konci 18. století. Přestože se zdejší vinaři snažili vypořádat se všemi problémy nového pěstování vinné révy a spolu s Újezdcem byli v čele zakládání vinic na americké podložce, v r. 1900 se odhadoval rozsah vinic na pouhých 59 ha. V současné době se pěstuje hlavně Burgundské šedé, bílé nebo Ryzlink na rozloze 32 ha půdy.

K obci se Váže několik pověstí. týkajících se úkrytu 17 kusů zlatých kačen nebo tajných chodeb, vedoucích na hrad Buchlov. Zda jsou tato vyprávění pravdivá nelze určit, je však jisté, že v obci se nachází větší množství lochů, které sloužili jako spižírny v době míru a úkryty v době válek a nepokojů. V r. 2003 byly prováděny nové archeologické vykopávky na základě propadu některých míst na polích a v humnech.