Osou území je údolí potoka Petrůvka. Od tohoto údolí, ve kterém leží i část Sulikov, se západním i východním směrem zvedají mírné svahy. Ve střední a západní části sledovaného území se nacházejí intenzívni agrocenozy se sporadicky se vyskytujícími drobnými lesíky. Trvalé travní porosty se vyskytuji pouze v terénních sníženinách a lesy na exponovaných stanovištích. Les na k.ú. Sulíkova je minimální. Souvislý prstenec lesů se nachází cca ve vzdálenosti 700m. Dlouhé, táhlé terénní deprese jsou vyplněny trvalými travními porosty většinou bez stroma a křovin. Na vrcholech kopců a terénních vln , kde často vyskytuji skalnaté výstupy nalézáme drobné remízky s pestrou druhovou skladbou. Východní část území, kde leží část Vřesice, je lesnatější s větším podílem polokulturních luk a sadů. Pramenná oblast potoka Bohuňovka na poměrně velké ploše náleží k zamokřené hydrické řadě. V druhovém složeni drobných lesíků převažuje borovice. Podél příjezdových komunikací se nachází dřevinná a bylinná liniová společenstva s charakteristickým stromem - jeřábem jedlým a částečně i ovocným stromořadím. Liniová dřevinná společenstva jsou též na mezích v okolí obce.
Nejstarší historická zpráva o obci Sulíkov je z roku 1374, kdy obec je připojena ke Kunštátskému panství, ke kterému v této době patřily vesnice Rudka, Petrov, Makov, Rozsíčka, Ústup a podíly na Zbraslavi, Touboři, Sychotíně a Rozseči. S existencí Kunštátského panství je Sulíkov vzpomínán i nadále, kdy je celé panství darováno majitelem Heraltem z Kunštátu manželce Jitce a nakonec děděno v roce 1406 syny Jiřím a Heraltem. Název Sulíkov je odvozen po zakladateli osady Sulislavovi. Jména Sulek, Sulik, Sulco se nacházejí v "půhonných knihách a deskách zemských". Jiný pramen uvádí odvození jména od původního názvu osady Sulkův dvůr. Roku 1866 je zbořen na návrší "Povětrňák" velký povětrný mlýn, ve kterém se mlelo obilí a řezaly se klády.
Do roku 1867 tvoří Sulíkov jednu katastrální obec s Petrovem a Rozsíčkou. V roce 1923 je Sulíkov farností, patří k soudnímu okresu Kunštát, politické správě Boskovice, župě Brno, země Moravská. V roce 1948 byl vydán zákon o krajském zřízení a od 1.2.1949 byly zrušeny „země“ a zřízeny kraje a následně se vymezily obvody krajů a okresů. Vřesice jsou do roku 1956 součástí obce Křetín a jsou samosprávně připojeny k Sulíkovu v roce 1957. Reorganizace státní správy v roce 1960 měnila okresy i jejich hranice. Obě sídla jsou zařazena do okresu Blansko a po reorganizaci státní správy v roce 2002, kdy jsou zrušeny okresní úřady, jsou funkce okresu vykonávány pověřeným úřadem Boskovice.
- Kostel svaté Maří Magdalény
