V rekreační oblasti obce se nachází přes 300 soukromých chat a několik penzionů. Díky vysoké nadmořské výšce vyniká Suchý nejen velmi čistým vzduchem, ale v zimě také výbornými sněhovými podmínkami a příznivým terénem pro milovníky běžeckého lyžování.
Obec vznikla před rokem 1754, ale její historie je tak trochu tajemstvím. Ústním podáním se traduje, že ji hrabě prohrál v kartách. Podrobnosti nejsou známi, písemnosti však dokládají, že tehdejší Šebetovský opat Václavík nechtěl mít na části svého území cizí poddané z důvodu výstavby letního sídla u Pavlovského Dvorku vzdáleného asi 3 km od současné obce. Roku 1762 tedy dochází k výměně území mezi opatstvím Hradisko u Olomouce a pánem z Boskovic hrabětem Dietrichštejnem. Původní sklářská osada Benýška na místě zvaném Suchý kopec je tak násilně vystěhována. Lidé si odvážejí na vozech i své domy. V místech dnešního Sušského rybníka se jim tyto vozy polámaly a odmítají jít dál. Hrabě jim toto místo určuje k osídlení. Lidem je z počátku říkáno Suchokopečtí, poté zkráceně Suchovští a od toho vzniká název obce Suchý. Také je uváděno, že mokřady umožňovaly výstavbu na jediném místě, a to na suchém kopci.
Jiné prameny uvádějí, že hrabě potřeboval pracovní sílu pro plavení dříví v plavebním kanále, který vedl z Horního rybníku, který se nachází v lese mezi Suchým a Benešovem, do Boskovic.
- Památník obětem ze světových válek – na památníku jsou uvedeny jména padlých občanů z první a druhé světové války a jedno jméno z třetího odboje
- Pamětní deska vícovských obyvatel na místní školce
- zvonice