Jméno obce se správně odvozuje od suchého dolu, jako ostatní Suchdoly v Čechách (v Praze, u Sedlčan, Třeboně, u Broumova, Kaplice a jinde) a má se psát Suchdol, přestože se v různých pramenech objevuje pod názvem např. Zuchdol, Suchodol, Sukdol. V písemných análech se obec Suchdol sice připomíná až ve 13. století, ale její původ je nepochybně daleko starší.
Pod správní území obce Suchdol spadají i obce Dobřeň, Malenovice, Solopysky a Vysoká. V současnosti má Suchdol a k němu přidružené obce 1048 obyvatel.
Kdy získal Suchdol svůj znak není známo. Roku 1562 byl jmenován městysem a císař Ferdinand I. mu propůjčil znak: v modrém poli na zeleném Fara, věž kostela a čp. 2 v 50. letech 20. stoletítrávníku znázorněnou nalomenou jedli se zatnutou sekerou. Nový suchdolský znak je doložen jen pečetěmi z osmnáctého století – na pečeti není znázorněna sekera, nýbrž jenom pahýl stromu. Na modrém štítě je na zeleném trávníku zlomený strom, jehož boční levá větev vyrostla jako vrcholek jedle.
Zkoumání suchdolské historie se setkává s četnými nesnázemi, z nichž nejvážnější je ta, že se nezachoval archív bývalého panství Malešova, jehož součástí byla suchdolská obec do roku 1848. Přesto však můžeme říci, že Suchdol je obec stará již svou polohou, neboť leží v nejstarším osídlovacím pásu naší země. V písemných pramenech se sice připomíná až ve 13. století (r. 1257, kdy byl jejím pánem Raclav ze Suchdola), ale její původ je nepochybně daleko starší.
- Zámek Suchdol, na návsi – původně tvrz ze 14. století byla v polovině 16. století přestavěna na renesanční zámek. V současnosti je zámek účelově využit jako kanceláře obecního úřadu.
- Kostel svaté Markéty Antiochijské – původně gotický kostel ze 14. století přestavěn barokně
- Socha svaté Markéty
- Fara
