V současné době je opět Sudoměř samostatnou obcí. Zasloužil se o to především bývalý starosta pan Jiří Šturma, který se o obec staral v různých funkcích 40 let. Obec má v současné době 52 čísel popisných, z toho je 29 čísel trvale obývaných. Ostatní jsou budovy neobývané nebo obývané přechodně. V obci je 76 obyvatel, z toho 60 starších 18 let. Je zde zájem o individuální výstavbu, v současné době je ve výstavbě 6 nových domů. Obecní úřad sídlí v budově bývalé školy, která byla pro tento účel upravena v roce 1999.
Osídlení v okolí Sudoměře začíná již ve střední době kamenné neolitu a to asi před 6 tisíci lety. Nalezlo se z té doby několik pazourkových nástrojů dnes uložených v muzeu v Mladé Boleslavi, v Národním muzeu v Praze a v soukromých sbírkách.
S mladší dobou kamennou (asi před 4000 lety) přišli do okolí Skalského dolu první zemědělci. Jejich osídlení hlavně na Předním Hrádku bylo velmi rozsáhlé. Nalezeny zde byly kamenné, broušené i štípané nástroje a keramika. Mnoho nálezů z této doby měl sudoměřský rodák a písmák Jan Evangelista Konopas. Z pozdní doby kamenné (2 000 - 1 000 let před n.l.) byly na Hrádku a na Koutech nalezeny kamenné a bronzové nástroje.
Z dalšího období (1 000 - 600 n.l.) máme málo nálezů mimo kultury lužické a bylanské hlavně opět z Hrádku. Zajímavé jsou teorie, které spojují Hrádek a Skalsko s hradem Skála, který posloužil roku 1178 jako poslední útočiště Přemyslovce Soběslava II. zvaného "kníže selské". Ten zde byl jedenáct měsíců obléhán jiným Přemyslovcem Bedřichem, nakonec vyhladověn a poražen.
Na sever od Sudoměře v Trubách je les, zvaný ,,Vesnice". Počátkem toho lesa je Cimrhaklova zahrada. Stávaly prý tu tři statky, každý na svém gruntě. Uvedené tři statky tvořili vesnici. Nahoře nad nimi byly trouby (nynější ,,truba") do rybníka, kterýž nad těmi třemi statky, nad mostkem na nynějším panském poli Valovickém býval. Později byl rybník vypuštěn a z něho pole učiněno. Na místě bývalého rybníka dosud na jaře bývá mnoho vody. V pozdější době , nevíme kterou válkou, vesnice zpustla a majetníci statků nepostavili tyto na témž místě nýbrž tam, kde dnes je Sudoměř. Z oněch tří statků dělením povstalo 9 statků a 10 chalup - celá Sudoměř, mimo 18 baráčníků, kteří pole nemají.
Jiné prameny uvádějí, že zánik ,,Vesnice" spadá do doby rozšiřování víry Křesťanské v Čechách za Boleslava II. Roku 973, byli pohanští obyvatelé ze statků těch vypuzeni a noví obyvatelé křesťanští založili osadu nynější, blíž pramenu, na vyvýšeném místě, obehnaném z východní, jižní a západní strany údolím, jehož poboční stráně bývaly a dosud jsou prorostlé lesem. Příjezd do obce je pouze ze strany severní Dodnes jsou při orání ke spatření 3 objekty - dvory, které se rýsují jako černá místa na stráni k Valovicům a zde se nacházejí zbytky mladohradišťské a až středověké keramiky.
Podle některých nálezů dochází k zániku těchto objektů požárem a to v době mezi rokem 1250 - 1300. Osud Sudoměře je spojen s počátky Bělé pod Bezdězem, ve starých letopisech nazývaným pouze Bělá.
Počet obyvatelstva ve druhé polovině 19. století se pohyboval mezi 350 - 400 osobami, které se převážně věnovali zemědělství. Počet domů na přelomu století činil 58. Sudoměř sice neměla svojí faru, ani poštu, která byla v Katusicích, církevně spadala pod Skalsko, ale měla vlastní zastávku železniční trati ze Mšena do Mladé Boleslavi.
- Jan Evangelista Konopas (*23.12.1833 - +5.9.1909) - spisovatel, žurnalista
- barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie
- rodný dům Jana Evangelisty Konopase
- dřevěná zvonice, pocházející z roku 1616 od tesaře Jana Volfa
- kříž uprostřed obce, který dala postavit obec na své náklady kolem roku 1850
