Střížov

374 01, Střížov, Tel.: +420 724 169 215, strizov@strizov.cz
Střížov/Společnost - Střížov




Střížov je malá obec s více než dvěma sty obyvatel, vzdálená deset kilometrů na jih od Českých Budějovic. První písemné zmínky o jedné z nejstarších obcí Doudlebska, která byla strážnicí na Vitorazské stezce, pocházejí z roku 1263. Pohled z širokého okolí upoutá kostel sv. Martina, v němž byl pokřtěn Jan Žižka z Trocnova. Kostel má gotické kněžiště s barokní přístavbou.

Obec žije svébytným kulturním životem, kterému dominuje dodržování tradic v čele s masopustní koledou. Každoročně si koledníci vyžádají povolení od starosty obce a za tónů "Červené růžičky" vycházejí ze Střížovské hospody, aby se tam mohli navečer opět vrátit.

Každoročně se zde též koná Bartolomějská pouť, která byla do zdejšího kostele sv. Martina přenesena ze zbořeného kostela sv. Bartoloměje v nedalekém údolí Želno.

Střížov nabízí krásné pohledy na Doudlebsko, Budějovickou kotlinu, předšumavské pohoří a novohradské hory. Kaplička nedaleko obce nad Obecním rybníkem na snímku si zahrála v seriálu "Bylo nás pět". Před ní potkal žebrající Oťásek s Petrem Bajzou procesí.

Z typických štítových statků si zaslouží největší pozornost statek Třetinů a statek Otrubů, čp. 8, v jehož štítu byly ještě ve čtyřicátých letech dvě pozdně barokní sošky.

První zmínky historických pramenů o Střížově jsou z druhé poloviny 13. století: roku 1263 svědčil Jaroslav ze Střížova při prodeji Záboří Vyššímu Brodu a r. 1274 se uvádí mezi jinými Kunáš ze Střížova, který i později, r. 1286, svědčil při darování patronátních práv Stropnice témuž klášteru.

Vždy ryze česká ves jakoby vévodila celému doudlebskému kraji, vypíná se nad starodávnými Doudlebami. Daleko široko je viditelná cibulovitá báň kostela a stará lípa, stojící za farní stodolou. Tato význačná poloha dává podnět k výkladu jména obce jako strážce doudlebského kraje na Vitorazské stezce, v návaznosti na strážnici, která stála na Strážkovické hoře (559 m n. m.) na východ od Střížova.

Obec má dosud dobře zachovalou téměř kruhovou náves, typickou slovanskou okrouhlici. Ze štítových statků je pozoruhodné stavení Třetinů čp. 17 s krásnými štíty a Otrubů čp. 8 na němž bývaly pozdně barokní sošky svatých.

O střížovském kostele sv. Martina jsou zprávy z počátku 14. století, ale bezpochyby existoval již dříve: roku 1316 Mikuláš z Pasovar listem daným na Doudlebech daroval kostelu ve Střížově plat v Hůrce. Jako patron kostela se uvádí v roce 1389 Vilém z Landštejna. Pánům z Landštejna patřil Střížov do r. 1407. Tohoto roku prodali mocní poručníci osiřelé dcery Viléma z Landštejna, Jindřich z Rožmberka a Odolen z Pyšel, ves Střížov se vším panstvím Ondřeji z Vlčetína, purkrabímu na Krumlově a Jindřichu z Vyhnanic, purkrabímu na Příběnicích za 300 kop grošů pražských.

Ještě téhož r. 1407 byl Střížov znovu prodán, tentokrát na dlouhá léta klášteru vyšebrodskému, který později do kostela dosazoval členy svého cisterciáckého řádu. Až do roku 1938 vedli zde duchovní správu členové rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří provedli zdařilou opravu a výzdobu kostela. Roku 1460 dal Beneš z Komařic kostelu roční plat 1 kopy grošů za duši svou, svých předků a Oldřicha z Pašinovic.

Gotické kněžiště kostela je starší, loď byla r. 1660 nově zaklenuta. Věž byla ozdobena sgrafitem, které je i na venkovní zdi kněžiště. Horologium bylo na věž dáno již r. 1652. V otevřené věžní síni visí velký kříž darovaný r. 1781 Kristiánem Jiřím Davidem z Komařic.

Významnými dobrodinci kostela byli vždy majitelé komařického panství, což také naznačují v kostele umístěné erby Jiřího Kořenského a jeho manželky Kristýny z Dráchova - ušatá paní a kohout, totožné s erby na zámku v blízkých Komařicích. Hlavu ušatce najdete v jednom ze dvou kamenných svorníků, do kterého vyúsťuje gotická kamenná klenba kněžiště. V kostele můžeme také spatřit náhrobní kameny příslušníků rodu Kořenských z Terešova a na Komařicích ze 16. a 17. století. Je zde pochován Jiří Kořenský (U 1568) a jeho syn Karel (U 1619).

Ve Střížově měl být křtěn slavný husitský bojovník Jan Žižka z Trocnova. Hostina při křtu se konala na zahradě zemana Strycha, který byl v přátelství, či přízni se zemanem Žižkou a mohl být i kmotrem jeho syna Jana. Ve Strychů zahradě, čp. 24, můžete spatřit takzvaný "Žižkův kámen", který je snad nohou kamenného stolu, u kterého hosté při křtinách hodovali a pod schody na kůr kostela kamennou kropenku, která dříve sloužila jako křtitelnice. Mohla to být ona, ze které byl křtěn Žižka, či druhá, která je umístěna v Jihočeském muzeu.

Hřbitov kolem kostela byl zrušen r. 1772. Škola uprostřed návsi postavena v r. 1833. Navštěvoval ji i vynikající rodák, doktor obojího práva Matouš Talíř (1835 - 1902), na jehož rodném domě čp. 6 je pamětní deska.

Na jih od Střížova je za Planou horou (515 m n. m.) údolí Želno, kde stával kostel sv. Bartoloměje, který byl zrušen za Josefa II. Od té doby se bartolomějské poutě nekonají tam, ale ve Střížově. V Želně stojí za zhlédnutí kaplička na místě bývalého kostela a studánka s vodou, která dle pověsti léčí zrak.

Když vyjdete z obce směrem jihozápadním, naskytne se Vám překrásný výhled od Novohradských hor až po Blanský les s Kletí a část Šumavy.

První zmínky historických pramenů o Střížově jsou z druhé poloviny 13. století: roku 1263 svědčil Jaroslav ze Střížova při prodeji Záboří Vyššímu Brodu a r. 1274 se uvádí mezi jinými Kunáš ze Střížova, který i později, r. 1286, svědčil při darování patronátních práv Stropnice témuž klášteru.

Vždy ryze česká ves jakoby vévodila celému doudlebskému kraji, vypíná se nad starodávnými Doudlebami. Daleko široko je viditelná cibulovitá báň kostela a stará lípa, stojící za farní stodolou. Tato význačná poloha dává podnět k výkladu jména obce jako strážce doudlebského kraje na Vitorazské stezce, v návaznosti na strážnici, která stála na Strážkovické hoře (559 m n. m.) na východ od Střížova.

Obec má dosud dobře zachovalou téměř kruhovou náves, typickou slovanskou okrouhlici. Ze štítových statků je pozoruhodné stavení Třetinů čp. 17 s krásnými štíty a Otrubů čp. 8 na němž bývaly pozdně barokní sošky svatých.

O střížovském kostele sv. Martina jsou zprávy z počátku 14. století, ale bezpochyby existoval již dříve: roku 1316 Mikuláš z Pasovar listem daným na Doudlebech daroval kostelu ve Střížově plat v Hůrce. Jako patron kostela se uvádí v roce 1389 Vilém z Landštejna. Pánům z Landštejna patřil Střížov do r. 1407. Tohoto roku prodali mocní poručníci osiřelé dcery Viléma z Landštejna, Jindřich z Rožmberka a Odolen z Pyšel, ves Střížov se vším panstvím Ondřeji z Vlčetína, purkrabímu na Krumlově a Jindřichu z Vyhnanic, purkrabímu na Příběnicích za 300 kop grošů pražských.

Ještě téhož r. 1407 byl Střížov znovu prodán, tentokrát na dlouhá léta klášteru vyšebrodskému, který později do kostela dosazoval členy svého cisterciáckého řádu. Až do roku 1938 vedli zde duchovní správu členové rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří provedli zdařilou opravu a výzdobu kostela. Roku 1460 dal Beneš z Komařic kostelu roční plat 1 kopy grošů za duši svou, svých předků a Oldřicha z Pašinovic.

Gotické kněžiště kostela je starší, loď byla r. 1660 nově zaklenuta. Věž byla ozdobena sgrafitem, které je i na venkovní zdi kněžiště. Horologium bylo na věž dáno již r. 1652. V otevřené věžní síni visí velký kříž darovaný r. 1781 Kristiánem Jiřím Davidem z Komařic.

Významnými dobrodinci kostela byli vždy majitelé komařického panství, což také naznačují v kostele umístěné erby Jiřího Kořenského a jeho manželky Kristýny z Dráchova - ušatá paní a kohout, totožné s erby na zámku v blízkých Komařicích. Hlavu ušatce najdete v jednom ze dvou kamenných svorníků, do kterého vyúsťuje gotická kamenná klenba kněžiště. V kostele můžeme také spatřit náhrobní kameny příslušníků rodu Kořenských z Terešova a na Komařicích ze 16. a 17. století. Je zde pochován Jiří Kořenský (U 1568) a jeho syn Karel (U 1619).

Ve Střížově měl být křtěn slavný husitský bojovník Jan Žižka z Trocnova. Hostina při křtu se konala na zahradě zemana Strycha, který byl v přátelství, či přízni se zemanem Žižkou a mohl být i kmotrem jeho syna Jana. Ve Strychů zahradě, čp. 24, můžete spatřit takzvaný "Žižkův kámen", který je snad nohou kamenného stolu, u kterého hosté při křtinách hodovali a pod schody na kůr kostela kamennou kropenku, která dříve sloužila jako křtitelnice. Mohla to být ona, ze které byl křtěn Žižka, či druhá, která je umístěna v Jihočeském muzeu.

Hřbitov kolem kostela byl zrušen r. 1772. Škola uprostřed návsi postavena v r. 1833. Navštěvoval ji i vynikající rodák, doktor obojího práva Matouš Talíř (1835 - 1902), na jehož rodném domě čp. 6 je pamětní deska.

Na jih od Střížova je za Planou horou (515 m n. m.) údolí Želno, kde stával kostel sv. Bartoloměje, který byl zrušen za Josefa II. Od té doby se bartolomějské poutě nekonají tam, ale ve Střížově. V Želně stojí za zhlédnutí kaplička na místě bývalého kostela a studánka s vodou, která dle pověsti léčí zrak.

Když vyjdete z obce směrem jihozápadním, naskytne se Vám překrásný výhled od Novohradských hor až po Blanský les s Kletí a část Šumavy.
  • Kostel sv. Martina na severovýchodním kraji okrouhlé návsi − Jednolodní stavba s pětiboce ukončeným presbytářem, po jižní straně přiléhá hranolová věž a obdélná sakristie. Kostel je v jádru raně gotický z doby kolem roku 1300, byl přestavován před rokem 1493, další úpravy proběhly v letech 1660 (klenba lodi), 1775 a 1871 (přístavba sakristie). Dochovaly se zde náhrobní kameny Kořenských z Terešova a na Komařicích ze 16. a 17. století. Hřbitov, původně obklopující kostel, byl zrušen roku 1772, zhruba od téže doby se datuje pořádání bartolomějských poutí, přenesených do Střížova ze zrušeného kostela sv. Bartoloměje v údolí Želno. Zdejší tradice považuje kostel sv. Martina za místo, kde byl pokřtěn pozdější vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, protože Trocnov tehdy spadal do Střížovské farnosti. V kostele se dochovala kamenná křtitelnice. Kostelní zvon z roku 1428 je vyhlášen kulturní památkou a je nejstarším zvonem v českobudějovickém vikariátu.
  • Na zahradě čp. 24 je kámen, který je údajně nohou stolu, na kterém byli hoštěni kmotři po křtu. Tento dům patřil osadníku Strychovi, se kterým byl údajně spřízněn Žižka.
  • Z řady dochovaných statků stojí za zmínku zejména čp. 8 a 17 (Třetinů statek)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz