Střezimíř

257 87, Střezimíř, Tel.: +420 317 803 382, obec@strezimir.cz
Střezimíř/Společnost - Střezimíř




Vlastní Střezimíř se nachází v okolí křižovatky silnic III/1206, III/1209 a III/12139. Poblíž této křižovatky se nachází dvojdomek s poštou a obecním úřadem, naproti pohostinství U kovárny, nedalko jihovýchodně rybník, kostel svatého Vojtěcha a zámek Střezimíř. Na severovýchodní straně na toto jádro navazuje druhý hlavní sídelní celek, označovaný Střezimíř-u nádraží. Leží v okolí pramene potoka Mastníku, na němž se zde nacházejí dva rybníky: Krčmář a Lhotský rybník. Souběžně s údolím potoka zde prochází železniční trať 220, která má na kraji sídelního celku nádraží Střezimíř, a do silnice III/12139, která na sever pokračuje podél trati, zde z jihu ústí silnice III/12144. Nádraží Střezimíř je nejvýše položeným místem na železniční trati Praha–Vídeň.[1] Třetí částí Střezimíře je Nová Střezimíř, která se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od staré Střezimíře, u Bonkovického potoka, a nevede do ní silnice, ale jen zpevněná cesta.

Ke Střezimíři jsou připojeny čtyři vesnice, které všechny patří do katastrálního území Bonkovice. Všechny jsou dostupné odbočkami ze silnice III/12106 vedoucí na západ od Střezimíře. Z ní odbočuje na jih nejprve po jednom kilometru několik set metrů dlouhá silnice III/1207 do Bonkovic, po dalším půlkilometru necelý kilometr dlouhá zpevněná cesta do Černotic. Naproti odbočce do Bonkovic vede na sever zpevněná cesta, na níž po tři čtvrtě kilometru leží Horní Dobřejov a po dalším tři čtvrtě kilometru Dolní Dobřejov. Mezi Dobřejovy a Střezimíří leží ještě samota Větrov, od centra Střezimíře vzdušnou čarou asi 0,6 km severoseverozápadně, po silnici a cestě asi 1,3 km vzdálená. Nedaleký vrchol Větrov je nejvyšším bodem obce (638 m n. m). Jižně od Střezimíře, v místech křížení silnice III/1209 s Bonkovickým potokem, stojí samota Cihelna. Na bezlesém návrší západně od kaple svatého Vojtěcha je podzemní vodojem a stojí zde telekomunikační věž.

(Zdroj: Wikipedie)

Obec Střezimíř má rozlohu 820 ha v členitém terénu s nejvyšším vrchem Větrov 638 m.n.m., k 1.1.2008 zde trvale žilo 324 obyvatel. Obec je rozdělena na místní části – Střezimíř, Bonkovice, Černotice, Dolní a Horní Dobřejov.
První písemná zpráva o obci je z roku 1219, tedy z doby vlády Přemysla Otakara I., kdy obec držel Předslav (Předislav, Přech) ze Střezimíře. Vladyka Předslav se v roce 1219 podepsal jako svědek na listině, v níž král Přemysl Otakar I. postoupil milevskému klášteru svou dědinu Bojenici. Od některého ze zdejších vladyků byl založen kostel, blízko kterého stávala tvrz, zřejmě v místech dnešního zámku. Bývala podle středověkého způsobu obehnána příkopem a valy.
Dle pověsti Střezimíř dostala jméno od zakladatele Střezimíra asi v 11. století. Její jméno naznačuje, proč byla založena: střežiti mír. A k tomu zvolil zakladatel velmi příhodné místo: z návrší, kde je kaplička sv. Vojtěcha, rozvírá se na všechny strany, zvláště k jihu, krásný a daleký rozhled a tak se Střezimíř výborně hodila za strážiště ke střežení starých žup. Odtud dávaly stráže znamení ohněm.
V roce 1870 byla zřízena železniční stanice se dvěma kolejemi nejprve pojmenovaná Stupčice. Nynější staniční budova byla vystavěna v roce 1894 a železniční stanice je nejvyšším bodem (588,747 m) na trati od Prahy do Vídně.
Pošta byla zřízena v roce 1899 a udržovala spojení se stanicí Stupčice a s Nadějkovem. Na poště, při níž je od roku 1929 telefon, bylo možno podávat i telegramy, které se předávaly telefonicky železniční stanici ve Stupčicích. V roce 1929 byl do obce zaveden elektrický proud.
Střezimířská škola je připomínána od roku 1719. V roce 1856 byla postavena nová školní budova, která vyhovovala hygienickým i kapacitním požadavkům. Působili zde vynikající učitelé, kteří se velice zasloužili o místní kroniku, kterou založil v roce 1929 řídící učitel František Kovář. Pro nedostatek dětí byla škola školním rokem 2002/2003 zrušena a s ní i mateřská škola, která fungovala při škole.
Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen v roce 1896 a je dodnes nejaktivnějším spolkem v obci.
Z kulturních památek je nejvýznamnější farní kostel sv. Havla. Je to stavba gotického slohu. Nejzajímavější je presbytář, který má zvláště vyvinutou klenbu s hojným, rozvětveným žebrovím. Osvětlují jej tři gotická okna, z nichž byly nepochopením vysekány krásné kružby. Tato část kostela je původní. Loď je až pozdější přístavek.
Další památkou obce je zámek. Je to jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s pseudorokokovou fasádou. Střecha je uprostřed ozdobena lucernovitou věžičkou s cibulkou. Jižní zeď zdobí pěkné sluneční hodiny. Okolo zámku se rozkládá malý park.
Za zmínku jistě stojí i nově zrekonstruovaná kaple sv. Vojtěcha s iluzivním oltářem.
Okolí Střezimíře je ideální pro provozování turistiky všech podob. Je zde několik turistických tras. Okolo Střezimíře je vytyčena vyhlídková trasa s výhledy do dalekých krajů. Každoročně je Střezimíř jedním z nejvyhledávanějších  startovních míst putování za škrpálem při legendárním pochodu Praha - Prčice. Střezimíří prochází několik cykloturistických tras včetně dálkové Praha Vídeň. V zimě jsou za příznivých podmínek udržovány lyžařské běžecké trasy.

  • farní kostel svatého Havla, gotický, s původním presbytářem se zajímavým žebrovím klenby a nověji dostavěnou lodí
  • kaple svatého Vojtěcha, vystavěna roku 1820 Matějem Kupkou z Lažan v místě dalekého rozhledu na táborský okres.
  • zámek Střezimíř, jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s pseudorokokovou fasádou, slunečními hodinami na jižní zdi, ozdobnou lucernovitou věžičkou s cibulkou a malým zámeckým parkem. Zámek není turisticky přístupný.

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz