Střezetice se skládají ze dvou částí: obec Střezetice a obec Dlouhé Dvory. Obecní úřad sídlí ve Střezeticích. V současné době žije ve Střezeticích přibližně 370 obyvatel, Dlouhé Dvory čítají přibližně sto obyvatel
Typ sídla: Obec
Výměra: 481.8 ha
Počet obyvatel: 374 (k 31.12. 2012)
Počet obyv. v prod. věku: 234
Hustota obyvatelstva: 74 obyv./km2
Pošta: Ne (Všestary, 503 12)
Škola: Ne (Všestary, Probluz)
Mateřská škola: Ne (Probluz, Třesovice, Všestary)
Zdrav. zařízení: Ne
Policejní stanice: Ne
Kanalizace: Ne
Vodovod: Ano
Rozvod plynu: Ano
Prodejny smíšeného zboží: 1
Restaurace, hostince: 1
Knihovny včetně poboček: 2
Hřiště a stadiony: 3
Úvod do dějin:
Jak naznačuje první historický zápis o Střezeticích roku 1351, náležela obec k děkanátu v Hradci Králové. V 15. století vládl nad Střezeticemi Diviš Bořek z Miletínka. V 16. století se zemané Dohalští psali i ze Střezetic. Roku 1575 prodali Střezetice a ještě několik obcí vladykovi Štastnému z Třezetic a ten v roce 1603 Jindřichu Tamchynovi z Doubravice, který se také psal na Střezeticích. V držení rodu Panských zůstala vesnice do poloviny 17. století, kdy byla připojena k Libčanům. Tehdy byla ještě malá, dvůr a sedm poddanských stavení. V roce 1664 dvůr lehl popelem. Ale už za vlády Karla VI. a Marie Terezie počet chalup vzrostl na 23, později ještě přibylo 13 dalších stavení a obec měla 78 obyvatel. Otřesné vzpomínky měli Střezetičtí na válku prusko-rakouskou v roce 1866, kdy se přes vesnici přehnala kavalkáda jízdy, jak ji zachytil malíř Václav Sochor na svém rozměrném plátně (viz obrázek). Obyvatelé tehdy prchali před hrůzami války k Pardubicím a vraceli se až třetí den po doznění bubnové palby.
Původ jména:
Staročeské osobní jméno Střezata byl lichotivý tvar k některému osobnímu jménu s prvním členem Střezi (Střezivoj, Střezimír). Lidé Střezatovi - Střežetici dali jméno své osadě. Jméno je v pomnožném čísle: V Střezeticích, do Střezetic.
- Střezetický dub
