K občanské vybavenosti patří: vodovod, kanalizace, ČOV, plynofikace, ZŠ, MŠ, školní družina, zdravotní středisko, lékárna, dům s pečovatelskou službou, pošta, Úřad městyse, kulturní dům s tělocvičnou a saunou, kino, knihovna, sportovní areál (fotbalové hřiště, nohejbalové hřiště, taneční parket), sportovní střelnice, autokemp Žíchovec, vlakové a autobusové spojení, restaurace a obchody (potraviny, smíšené zboží, železářství, stavební materiály, kadeřnictví, kosmetika).
Působí zde několik podnikatelských subjektů (mezi největší patří: ZZV Prachatice a.s., ZEMPO-VOS a.s., ELKOTEX s.r.o., AGROPODNIK a.s., AGRO STRUNKOVICE s.r.o.) a živnostníků (kovovýroba, truhlárna, autoopravna, DTP studio a video studio). Pro další rozvoj jsou postupně vytvářeny nezbytné podmínky.
Strunkovice jsou původu velmi starého a založeny byly jedním z rodů menších větví slovanských kmenů, které se zde usadily. K těmto rodům patřili i Ztronkovici , kteří byli zakladatelé nynějších Strunkovic. Ztronkovice (Ztronkovici) jsou uváděny v listině, kterou byl majetek kláštera sv. Jiří na Hradčanech, k němuž tehdy patřily i Strunkovice, potvrzen od králů Otakara. A Václava I., jakož i od papeže Řehoře IX., dne 2.července 1233. Další písemná zmínka je na listině z roku 1290, kde se hovoří o Voku ze Strunkovice. Nechal se zváti Vok z Krumlova, Strunkovice a Fridlandu (*1272,+1302). V období kdy vlastnil Strunkovice, nechal s největší pravděpodobností postavit zdejší hrad. Stál na skalnatém ostrohu nad řekou Blanicí na místě zvaném „Na hradišti“. Není vyloučeno, že ještě dříve než byl hrad zbudován , stávaly na tomto místě zbytky opevnění vytvořené zakladateli Strunkovice. Někdy před válkami husitskými byl hrad opuštěn a pozvolna se rozpadl a zanikl. O tom že ve Strunkovicích stával hrad svědčí i ta okolnost, že
Petr z Rožmberka udělil roku 1504 městysi Strunkovicům výsadu používat vlastní pečeť,
sestávající z hradní věže a rožmberského znaku, pětilisté růže. Udělený znak vždy odpovídal skutečnosti a nebyl sestavován nahodile. Roku 1351 patřili Strunkovice k panství Bavorovskému.
- Quido Havlasa (1839–1909), hudební skladatel
- Bohumil Havlasa (1852–1877), spisovatel
- Dr. Jaroslav Pernegr (1924–1988), význačný atomový fyzik
- Mistr prof. Theodor Pártl (*1933), středoškolský pedagog a sbormistr Pěveckého sboru jihočeských učitelek při Biskupském gymnáziu J. N. Neumanna v Českých Budějovicích.
- Kostel svatého Dominika (mše svatá - Ne 11h, Čt 16h zimní čas/17h letní čas)
- Fara
- Pártlův mlýn
- Strunkovická lípa, památný strom
