První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse. (Zdroj: Wikipedie)
Stráž leží v jihozápadní části tachovského okresu, nedaleko zřícenin hradu Přimdy.
České jméno vsi, jejíž existenci můžeme předpokládat již ve 12. století, svědčí o skutečnosti, že Stráž byla důležitou součástí obrany zemských hranic. Stala se střediskem přimdských Chodů a byla pro ně soudním místem.
První písemnou zmínku o Stráži máme už z roku 1331. Tehdy již byla Stráž podobně jako Přimda, komorním městečkem, založeným na královském velkostatku a spravovaným prostřednictvím purkrabího na blízkém královském hradě Přimdě. Privilegiem Jana Lucemburského, které vydal král na sněmu v Domažlicích 23.srpna 1331, bylo uděleno Stráži právo týdenního trhu každou sobotu, právo svobodného odkazu majetku a důležité právo volby rychtáře, kterým Stráž předběhla o celé století i většinu královských měst. Strážští měšťané nesměli být poháněni před zemský soud a byli též osvobozeni od všech dávek kromě obecné berně. V pohusitské době došlo k výraznějšímu přílivu německého obyvatelstva - německý název pro Stráž je doložen až v roce 1429 (Neystatl, Neuenstadt...Neustadtl). Příčinou germanizace bylo vylidňování při pohraničních válečných potyčkách. Z komorního městečka se postupně stalo poddanské, když jej od poloviny 15. století měli v zástavním držení s celým přimdským panstvím Švamberkové. Tehdy bylo ve Stráži 96 měšťanských a šest podružských domácností. Obyvatelé městečka se živili zemědělstvím a řemesly. V roce 1843 jich zde žilo přes čtrnáct set ve 193 domech. Roku 1876 postihl Stráž velký požár, při němž vyhořelo 118 domů. Od roku 1910 byla Stráž spojena železnicí s Tachovem a Domažlicemi. V roce 1938 zde ve 218 domech žilo 926 Němců, 31 Židů a 19 Čechů.
Obec je protáhlého půdorysu, zhruba ulicového typu, uprostřed v rozšířené části náměstí je kostel sv. Václava, u kterého stávala fara a vedle škola. Kostel je ve své původní fázi ještě románský, v období vrcholné gotiky pak získal svoji současnou podobu, doložen roku 1384,opravován roku 1400, v 1. polovině 18. století pak obnoven barokně a tehdy snad přistavěna i sakristie. Roku 1876 při velkém požáru vyhořel i kostel (zvláště jeho zařízení). Obnoven byl v roce 1878.
Západně na návrší snad na místě původního opevněného sídla, v nároží hřbitova je kostel sv. Jana Křtitele - barokní stavba z roku 1734, dílo západočeského architekta - opravován byl roku 1873, nyní je ve velmi zanedbaném stavu. V roce 2000 byla dokončena oprava střechy a instalována nová věžička, která byla zhotovena podle původní.
Ve východní části obce při silnici směrem na Bor podle pověsti nad léčivým pramenem stojí poutní kostel sv. Ducha. Od roku 1525 to byla kaple, rozšířena byla snad po roce 1679 a do dnešní podoby byl kostel postaven hrabětem z Gotzů kolem roku 1708, obnoven byl roku 1915 - barok. Proti tomuto kostelu je dům čp. 169 (barok z 18.stol.), který snad byl původně dvorec a lázně, pak hotel u Zeleného háje.
Naproti domu čp. 250 stojí pseudogotická kaple pany Marie Lurdské z roku 1899.
Pod farním kostelem sv. Václava je sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 od O. Artschlaga - původem z Bavor, usazeného ve Stráži. Na křižovatce u čp. 193 je barokní kamenná kašna z r. 1727. Po celé délce protáhlého náměstí jsou jednopatrové domy - často v pozdně klasicistní úpravě v 1. pol. 19. století s korunními římsami na konzolkách, nebo v novogotizující úpravě 2.pol. 19. století. Mnohé domy o svoji historickou venkovní úpravu přišly zhruba v 70. letech necitlivým přístupem při opravě fasád. Čeští obyvatelé se do Stráže začali stěhovat opět po II. světové válce.
- Kostel svatého Ducha
- Kostel svatého Jana Křtitele
- Kostel svatého Václava
- Židovský hřbitov
- Kříž
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Kašna
- Kovárna