Původně nedaleko vsi údajně stávala v lese tvrz, která měla být sídlem vojenské posádky. Posádka měla chránit blízkou obchodní stezku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1297. (Zdroj: Wikipedie)
"V lesích ukryté, jen okolnímu obyvatelstvu známé tvrziště je opsáno kruhovým příkopem dosti širokým a hlubokým, stále vodou naplněným, a proto je nepřístupné. V této rezervaci nemůže nikdo vypleniti vzácné květy Střevíčníku. Bývala tu v dávných dobách tvrz postavená k ochraně starodávné cesty obchodní, sídlo vladyků ze Strašnova.
Výklad jména nalezneme v osobních jménech Strah, Strašek nebo Strach, Strachota. Jméno vsi, která vznikla opodál površí, sklápějícím se do roviny dobrovické, bývá ve starých pamětech psáno Strašňov. Byla-li ves a tvrz ode dávna Strašňov jmenována, byl jejím zakladatelem Strach. Není však vyloučeno, že zakladatel se jmenoval Strah a tvrz a ves původně Stražnov nebo Stražňov, na paměť úkolu, který tu vladyka a jeho tvrz měli.
Poloha tvrze u staré cesty by tuto domněnku potvrzovala. Známe však i staročeské osobní jméno Straš a po Strašovi má asi ves jméno.
Léta 1297 byla tvrz byla tvrz sídlem Ctiborovým, Odolenovým a Soběslavovým. Ve 14. a 15.století byl Strašnov rozdělen na drobné statky. Část patřila v 16.století ke Krnsku, část ke Struhám a jiná k Stránovu. Do roku 1850 větší část byla sídlem panství stránovského. Menší část patřila od roku 1576 k panství boleslavskému a od roku 1614 ke Kosmonosům. Staré tvrziště jmenuje lid Ryskvice a vypravuje se tu, že v třicetileté válce zemřel v blízkém ležení (snad u Pískové Lhoty) švédský generál Riskwitz. Pohřeb byl prý na nepřístupném strašnovském tvrzišti, kde nad hrobem postaven byl kamenný pomník. O náhrobním kameni se praví, že byl z tvrziště v zimě odvezen a dnes je kdesi ve vsi Strašnově postaven jako sloup v plotě. Říká se tam u "grobštejnu"."