Stavenice

V místech, kde kdysi stávalo slovanské hradisko s valy z mladší doby hradištní a kde byly nalezeny mohyly lužické kultury z doby bronzové, vznikla již v předhistorickém období vesnice Stavenice. V polích na cestě z Mohelnice do Úsova stojí tato odjakživa čistě česká obec, která byla mostem mezi českým obyvatelstvem na jihu a českými obcemi na Zábřežsku a Šumpersku. Jméno vesnice snad pochází od vlastního slovanského jména Staven. V rovině u řeky Moravy, v nadmořské výšce 250 m, s katastrem kolem 700 hektarů, žije zde ve čtyřiceti domech asi 150 obyvatel. Jejich obživou bývalo vždy zemědělství, péče o rybníky, rybolov v Moravě, pronájem luk a těžby dřeva v nedaleké Doubravě. První historická písemná zmínka o vsi je z roku 1273, kdy tato náležela biskupské Mohelnici. Později patřila až do přelomového roku 1848 úsovskému panství. Její postavení však bylo poněkud zvláštní, protože podle rozhodnutí z roku 1519 náležel výnos obce úsovskému špitálu. Byla tedy Stavenice jakýmsi zdrojem financí na podporu, provoz a údržbu středověkého sociálního zařízení. Úřední češtinou to tehdy bylo řečeno takto: Jan z Vlašimi, podkomoří moravského markrabství vložil Stavenici k špitáli na polepšení živnosti a potřeb chudých. Poručníkem a vykonavatelem tohoto rozhodnutí byl úsovský fojt a jeho páni konšelé. Zajímavé je, že to už tehdy stavenickým ekonomicky myslelo a na základě tvrzení, že vlastně oficiálně slouží bohulibé činnosti, odmítali platit vrchnosti další daně. JZD vzniklo ve Stavenici poměrně pozdě - až roku 1957 a po třech letech se spojilo se zemědělským komplexem Úsovsko. Jednotřídní obecnou školu měla tato malá obec od roku 1911. Ta však byla počátkem devadesátých let i s hospodou uzavřena a její krásná fasáda byla necitlivým a neodborných zásahem zničena. Stavenice je obklopena turisticky atraktivními scenériemi. Lukami zde protéká řeka Morava, přímo v katastru obce je les Doubrava a na něj navazuje chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.

• Boží muka (u silnice na Úsov) - pilířová boží muka z 2. poloviny 18. století
• Boží muka (uprostřed vsi) - pilířová boží muka z konce 18. století
• Kříž - empírová kamenická práce z roku 1816
• Mohylové pohřebiště (Velký Bradlec) - archeologická lokalita, skupina 15 mohyl z doby 1500 až 1300 let př. n. l., lužická kultura
• Hradisko (v lese u kóty 316,1) - na ploše zhruba oválu (100×50 m) kolem kóty; archeologická lokalita - slovanské hradisko
• kaplička sv. Floriána uprostřed obce (památkově chráněna od prosince 2013)
• Na místním hřbitově se nachází památník padlým v 1. světové válce. Na první část je státní znak a nápis, na druhé jména a fotografie padlých.