Obec Staré Ždánice je venkovským sídlem v zázemí jádra sídelní regionální aglomerace hradecko-pardubické, s výhodnou potencionální polohou neboť leží ve styčném prostoru zájmových území obou regionálních jader – katastrálně sousedí s katastrálním územím Pardubického kraje, obcemi Čeperka, Dolany, Podůlšany, Plch, Stéblová a katastrálním územím Královéhradeckého kraje, obcemi Osice a Praskačka – Krásnice. V obci se dále nachází fotbalové hřiště TJ Sokol se sociálním zázemím, šatnami a občerstvením.
První písemná zmínka o Starých Ždánicích je sice až z roku 1339, ale vesnice existovala již před tímto datem. Ždánice bývaly rodovým majetkem vladyků z Ždánic, jejichž tvrz zanikla bez výraznějších stop. Vaněk ze Ždánic prodává ves roku 1339 Opatovickému klášteru, v jehož majetku zůstaly Ždánice až do zániku kláštera. V polovině 14. století, k roku 1358, je také zdejší kostel uváděn jako farní.Po husitských válkách bylo držení vsi zapsáno Diviši Bořkovi z Miletínka, aby se pak v jejím držení střídali drobní šlechtičtí majitelé. Začátkem 16. století se dostává ves do majetku Viléma z Pernštejna, který ji začlenil do svého pardubického panství. Tehdy se výrazně mění i okolí vesnice. Na jih a východ od vsi se rozkládají veliké rybníky (Čeperka, Oplatil), napájené Opatovickým kanálem, jehož tok protíná území vsi. Zánik pernštejnské rybniční soustavy opět mění okolí Ždánic, kdy vodní hladiny rybníků vystřídaly louky a pole a někdejší rozsáhlou rybniční soustavu dnes ve Ždánicích připomíná jen Opatovický kanál. Nevelká vesnice, jejíž velikost klesala od 846 obyvatel v roce 1900 k 581 v roce 2001, přesto měla, před druhou světovou válkou, pětitřídní patrovou školu a čilou sokolskou jednotu. Raně gotický kostel sv. Václava ve Starých Ždánicích byl postaven roku 1339 na místě původního románského dřevěného kostelíku. Během času byl několikrát stavebně upravován a opravován - 1. větší přestavba je kladena do 1. poloviny 16. století, další raně barokní do 1. poloviny 17. století. Troje opravy a úpravy, proběhnuvší v 19. a počátkem 20. století, pak daly kostelu jeho dnešní tvář. Obdélnou jednoloď kostela uzavírá na východní straně čtvercové kněžiště, zaklenuté křížovou klenbou s jednoduše vyžlebenými žebry. K severní straně kněžiště je přistavěna masivní hranolová věž s cimbuřím, zakončená kamenným jehlanem. Interiér kostela je novogotický a nahradil při opravách v devatenáctém století původní vybavení kostela.
- Kostel svatého Václava
- Most přes Opatovický kanál
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Marka (nyní poničená)
- Dva litinové kříže na piskovcových podstavcích
