K atraktivnosti a celkovému pozitivnímu vzhledu obce přispívá množství památných objektů. Jsou zde četné kulturní stavebně architektonické a přírodní památky, které v symbióze vytvářejí urbanisticky významné prostory, např. barokní areál zámečku Bon Repos s dochovanou plastikou Maří Magdaleny, kašnou ve stylu vrcholného baroka, Čínským pavilónem a parkem s dendrologicky významnými, resp. památkově chráněnými solitery, rozlehlá náves ve Staré Lysé s udržovaným parkem, vodní nádrží, kaplí sv. Jana Křtitele se skupinou chráněných lip a ojediněle urbanisticky situovaný hřbitov s přístupovou aleji topolů z navazujícího prostotu návsi.
Díky poloze Staré Lysé v rovinaté krajině blízko soutoku Jizery a Labe, kde se prostíraly rozsáhlé lužní lesy, skýtající bezpečí, patří Stará Lysá k nejstarším trvale obydleným místům v Čechách. Lze usuzovat na existenci nejstaršího osídlení těchto míst již v 5. století našeho letopočtu, což. m.j. připomínají některé místní názvy, jako např. mírné vyvýšeniny na severním okraji obce, zvané Ostrov, nebo dominantního vrchu Viničky na jihovýchodním okraji katastrálního území.O slovanském osídlení kraje počínaje 5. stoletím svědčí například několik neověřených informací o slovanském obětišti na lysém vrchu, zachycených v kronice mnichů kláštera v Lysé n.L. Historicky je ověřeno slovanské osídlení v bezpečných lužních lesích, plných tůní a močálů okolo Středního Labe poblíž dnešní Staré Lysé, kde v místě zvaném Na Ostrově byla velmi stará osada ohrazená pleteným plotem z prutů (tzv. lísů), od čehož je některými historiky odvozováno i jméno pozdější raně středověké tvrze na stejném místě. Nejstarší písemné doklady o Staré Lysé pocházejí z 11. stol., kdy zde byl v roce 1013 na knížecím dvorci vězněn knížetem Oldřichem jeho bratr Jaromír. Ten zde byl po předchozím vykleštění v roce 1034 oslepen a o tři roky později zavražděn. Lysá byla potom přidělena za odměnu, zemanu Mutišovi a v roce 1052 se stala majetkem kapitulního kostela Sv. Václava ve Staré Boleslavi, založeného knížetem Břetislavem I. Vzájemný vztah sídel Staré Lysé a Lysé n.L. není až do konce 13. stol. dosud zcela vyjasněn. Je však evidentní, že po vzniku další obce Nová Lysá ( dnes Lysá n.L.) se začal pro původní osadu užívat název Lysá Stará. Historicky nepochybný je fakt, že na území Staré Lysé existovalo nejstarší lyské tržiště, doložené roku 1293 jako „ antiqum forum Lyssa“. Později se těžiště správní činnosti a ochodu přesunulo do Nové Lysé. Nejasný zatím zůstává účel a role opevnění na vrchu Viničky. Písemné záznamy hovoří o Červeném hrádku v tomto místě, který zanikl v době po husitském povstání.
Do dnešní doby se dochovaly znatelné základy stavby a místní název „Na hrádku“. Sousední pozdější město Lysá n.L. vzniklo z iniciativy české královny Guty, manželky krále Václava II., která listinou ze 4. března 1291 sjednotila osady statku Lysá v jediný hospodářský celek. Zprávy o Staré Lysé z doby středověku chybějí, avšak lze předpokládat její kontinuální existenci jako prosté vsi, kde kromě zemědělské činnosti byla provozována výroba dřevěného uhlí a dehtu. O tom svědčí poslední archeologické nálezy dehtářských pecí z l5. stol. v lokalitě s místním názvem „Za pecí“. V 1. polovině 16. stol. se charakter prostředí obce zásadně změnil napuštěním Starolyského rybníka, jehož hráz dělila obec na část Pahůrek a Ves. Bezprostředně následoval vznik rybníka Hladoměř, vybudovaného údajně v roce 1530. Ten zanikl již v průběhu 18. století, zatímco Starolyský rybník zanikl po protržení hráze až v polovině 19. století. Rybník již nebyl obnoven a jeho dno a břehy byly rozparcelovány na pozemky.
Po roce 1715 byl hrabětem F.A. Šporkem založen na zalesněném hřbetu asi 2 km severně od Staré Lysé lovecký zámeček Bon Repos s poustevnou sv. Jeronýma, kde se hrabě věnoval své velké vášni, čižbě. Poblíž zámečku byla po roce 1790 obnovena zpustlá a opuštěná ves Osová s novým pojmenováním Čihadla. Čihadla jsou v současné době samostatným sídlem obce Stará Lysá. Kulturně historickými dominantami Staré Lysé je sedmisetletá památná lípa s kamenným křížkem z roku 1840, kaple sv. Jana Křtitele s památkově chráněnou skupinou šesti lip malolistých a zvonička z 1. pol. 19. století.. Na Čihadlech pak mimo areálu zámku Bon Repos kaple sv. Šimona.
- Kaplička sv. Jana Křtitele
- Zvonička před domem čp. 35
- skupina památných lip
- pozůstatky sochy sv. Isidora ve dvoře Alžbětín
- barokní areál zámečku Bon Repos s dochovanou plastikou Máří Magdaleny
