Na návsi se nachází kamenný kříž z roku 1898, věnovaný na památku padesátiletého panování císaře Františka Josefa a vedle něj stojí nově zrestaurovaná dřevěná zvonička s původním zvonem z roku 1905. Zvon měl být za 1. světové války zničen, ale díky předvídavosti a velké pohostinnosti jedné srbecké obyvatelky, byl uchráněn a ze Srbec neodvezen. V pozadí lze vidět siluetu farního kostela Sv. Ondřeje v Pavlovicích, u kterého je umístěn i společný hřbitov. Srbečtí občané si uchovávají tradici stavění Máje, což je příležitostí k setkání nejen pro místní.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka se nachází v zakládající listině olomoucké kapituly a pochází z roku 1141. V Srbcích, jež jsou zde vzpomínány jako osada župy Pustoměřské, měl přerovský kostel svou zádušní dědinu. Ještě v roce 1667 nebyly Srbce samostatnou obcí, ale pouhou osadou. Byly spojeny s obcí Pavlovice, kde toho roku zastával funkci purkmistra Václav Martinek ze Srbec. Později se opět osamostatnily a v průběhu staletí neustále měnily své majitele. Mezi nejvýznamnější patřil rod Žerotínů, avšak Bedřich ze Žerotína se roku 1620 zúčastnil povstání na Bílé hoře a o všechny statky přišel. Mořický statek, ke kterému Srbce patřily, tak připadnul knížeti Maxmiliánu z Lichtenštejna. Ten je obratem věnoval paulánskému klášteru na Vranově u Brna. Církevním majetkem byly Srbce až do zrušení kláštera v r.1784. Od náboženského fondu koupil tyto statky v r. 1816 arcivévoda Ferdinand d´Este, jenž byl také jejich posledním feudálním majitelem. Dnešní uspořádání obce je převážně selské. V jejím středu se nachází trojúhelníková náves, kterou obklopují na sebe navazující stavení s rozsáhlými ovocnářskými zahradami.
- Antotín Přibyl (1848 - 1910) sběratel lidových písní, básník, spisovatel a katolický kněz
- Jan M. Bakalář Srbecký - kněz a průkopník mezinárodního neutrálního jazyka – esperanta
- MUDr. Antonín Přecechtěl, DrSc (1885 - 1971)český otorinolaringolog, akademik a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy
- dřevěná zvonička s původním zvonem z roku 1905
- kamenný kříž z roku 1898
