Spomyšl

277 05, Spomyšl, Tel.: +420 315 691 143, podatelna@spomysl.cz
Spomyšl/Společnost - Spomyšl




Nejstarší známou dochovanou písemnou zmínkou o obci je listina z roku 1403, v níž se mluví o existenci statku krále Václava IV. v obci. V dalších letech, byla obec nebo její části v rukách vladyky Jindřicha Vlinského, patřila pod panství Běškovické, křižovníkům Svatomářským v Mělníku, dále pak Janu ze Smiřic, jímž byla připojena k panství roudnickému. V období 15. až 17.století náležela obec různým pánům, v určitém období Lobkovicům, roku 1652 opět králi a klášteru v Mělníku, pak Chotkům a do roku 1850 patřila ves z větší části k panství Veltrusy. V té době byla obec politicky včleněna do okresního hejtmanství Roudnice a v tomto politickém okrese zůstala až do roku 1960, kdy byla při územní reformě přiřazena pod okresní město Mělník.
Centrální část obce, náves, si zachovala svůj vzhled po staletí a to díky minimálním stavebním zásahům. Nejlépe to dosvědčují velké hospodářské usedlosti rozmístěné na současných pozicích již před staletími.
Zástavba obce vznikala postupně seskupováním zemědělsky zaměřených hospodářství a stavení kolem návsi, což je vidět i na první katastrální mapě z roku 1840. K nejvýznamnějším usedlostem patřila hospodářství Svobody (pak Sobotky), Turka, Šimáka (Klindery), Štolce (u poslanců), Jiránka (Štolce, Dodeciuse), Novotného (Boreckých) a Šustra (Hájka).
Kolem statků, tvořících přirozený střed obce, postupně vznikly domky drobných řemeslníků a zemědělských námezdních pracovníků, z nichž někteří pak po polovině 19.století začali pracovat na právě postavené blízké železnici Praha-Drážďany a ještě později chodili či jezdili za prací do okolních obcí.
Obec byla vždy zemědělsky zaměřená, hlavními produkty byly brambory, cukrová řepa, obilniny, chmel, zelenina a ovoce.

Název obce se v průběhu staletí měnil, nikoli však dramaticky. Obec byla zvána Zbomuschel, Bomysl, Pomyssl, Spomissl, Pomischle, Spomyssel, Spomischel, Spomissle, koncem 19. a počátkem 20.století Spomyšel.

  • Václav Turek - rolník a majitel statku č.p. 4, senátor za republikánskou stranu v letech 1935-39
  • Ing. Ferdinand Klindera - od roku 1903 žijící a hospodařící na statku č.p. 20, autor knih o stavu zemědělství v Argentině, severských a pobaltských státech a v Itálii
  • židovský hřbitov



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz