Sopotnice
561 15, Sopotnice
Telefon:
+420 465 584 128
E-mail:
ou.sopotnice@obecsopotnice.cz
Web:
http://www.obecsopotnice.cz
Vesnice je pojmenována podle potoka Sopotnice, na jehož březích se rozkládá. Sopotnice - sopotná voda znamená šumící, bublající, čeřící se vodu, nebo pramen. Potok je levostranným přítokem řeky Divoké Orlice, která teče po severní hranici území obce. Řeka opouští hranici vesnice v nadmořské výšce 320 m. Potok Sopotnice pramení na jižním okraji vesnice a protéká celým sopotnickým údolím přibližně ve směru od jihu na sever. Vesnice byla založena jako „lánová ves“. Jednotlivé grunty jsou založeny po obou březích potoka a podél středové komunikace. Za nimi jsou kolmo k potoku vytyčena jednotlivá pole (lány) a lesy až k hřebenům. Vytyčení vsi je podobné vytyčení sousedních Českých, Horních a Dolních Libchav, které též leží v Ústecké brázdě. Vesnicí prochází silnice č. 1/14 ve směru od jihovýchodu k severozápadu. V tomto směru je vzdálenost mezi hranicemi katastru 4,1 Km. Území Sopotnice zabírá plochu 1357,22 ha. Po severním okraji katastru souběžně s řekou probíhá železniční trať severozápadní dráhy č. 2. Z mnoha zajímavých přírodních míst uvádíme alespoň vrchol Humparek s lyžařským vlekem na jihu vesnice, údolí Pod Horou v severovýchodní části a úsek řeky Divoké Orlice mezi sousedními Liticemi nad Orlicí a Potštejnem.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344-1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici. Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickém, druhá při Půtickém Potštejně.
První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi. Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele. (Zdroj: Wikipedia)
- Kostel svatého Zikmunda
- Sloup se sochou Panny Marie při čp. 32
- Sousoší Krucifixu s Pannou Marií Bolestnou u kostela
- Socha Krista u sloupu stojí proti čp. 240
- Venkovská usedlost čp. 60
- Venkovská usedlost čp. 40
- Dub v Sopotnici, památný strom