Asi 2 km na severovýchod od Sněžného leží zalesněný vrchol Buchtova kopce (810 m). V roce 1939 zde byla vybudována turistická chata s vyhlídkou a s rozhledem až na Jeseníky. Od roku 1979 je zde jedna ze tří leteckých kontrolních věží v ČR s radarem o dosahu 300 km, která řídí civilní letecký provoz v určených koridorech. Věž je důležitým orientačním bodem z dalekého okolí. Na jižním svahu Buchtova kopce je bývalá Masarykova léčebna TBC, nyní léčebna dlouhodobě nemocných (Sanatorium Buchtův kopec).
Sněžné má dobré autobusové spojení na lince Nové Město na moravě - Svratka a na lince Žďár nad Sázavou - Daňkovice. Je zde hotel Záložna s celodenním stravováním a odborové rekreační středisko ADAST. V městečku jsou obchody s potravinářským a průmyslovým zbožím. Sněžné má zdravotní středisko a poštu. V okolí jsou dobré lyžařské terény a na severní straně Buchtova kopce je lyžařský vlek. Ke koupání lze využít 3,5 km vzdálený Milovský rybník. V okolí Sněžného jsou rovněž dobré podmínky pro horolezecký sport.
Na samém počátku 13. století získal území podél řeky Svratky jihomoravský panovník Štěpán z Medlova. Před rokem 1231 založil v Doubravníku klášter a postupně kolonizoval povodí Svratky až k jejím pramenům. Jako opěrné body sloužily pánům z Medlova nově zakládané hrady. Nejdřív to byl Zubštejn, pak před rokem 1285 Pernštejn a někdy v této době také Pyšolec a Aueršperk.
V roce 1335 darovala Jeruše, dcera prvního známého majitele Aueršperku Jimrama z Aueršperku, doubravnickému klášteru pro případ svého úmrtí také příjmy ze vsi německé. Tak se do toku 1948 nazývalo nynější městečko Sněžné. Německé vzniklo tedy na kolonizačním území jedné z větví rodu pánů z Medlova, předků to pozdějších pánů z Pernštejna. Název dostala tehdejší osada pravděpodobně od německých osadníků, kteří sem byli také zváni k osídlení. V roce 1392 je již Německé v držení Viléma z Pernštejna a u pernštejnského majetku nadále zůstalo. Při dělení pernštejnského panství na díly v roce 1500 se stalo součástí tzv. novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později samostatného novoměstského panství. Z roku 1729 je známa nejstarší pečeť obce, ve znaku byli dva ptáci na stromě vyrůstajícím ze srdíčka. Pozdější pečeť má však ve znaku orlici. V roce 1852 bylo Německé povýšeno na městečko, ale nedostalo při tom znak. V Německém byla také rychta, o níž je první zpráva z roku 1524. Rychta byla upravována v 18. a 19. století. V roce 1825 byla přes obec zbudována silnice a v roce 1900 došlo k zásadní úpravě náměstí. V roce 1929 zde byl postaven lihovar.
V geologickém podloží procházejí katastrem obce ve směru SZ-JV pruhy dvojslídných svorů s obsahem granátu. Okolí Buchtova kopce tvoří okatá dvojslídná ortorula se zajímavým vzhledem. Zbytek je tvořen dvojslídnou rulou.
Sněžné je obklopeno krásnou krajinou a je jedním z důležitých východisek pro turistiku na Vysočině. Přírodní krásy lákaly do Sněžného mnoho význačných osobností. Sněžné navštěvovali básníci František Halas a Ludvík Kundera, zdejší kraj opěvoval i Miloslav Bureš, poličský rodák. V č. 11 pobýval také národní umělec Jiří Trnka. V době 2. světové války navštěvoval Sněžné operetní tenorista Jára Pospíšil. Ve Sněžném se narodil malíř a grafik Bohdan Lacina (1912 - 1971), vydavatel Jan Jelínek (1910 - 1969) a ing. Jaroslav Tobyáš (1891 - 1969 ), vynikající lnářský odborník, který vypěstoval první československé odrůdy lnu. Bohdan Lacina je pochován na evangelickém hřbitově ve Sněžném. V šesti letech přišel do Sněžného pozdější universitní profesor dr. Emil Smetánka (1875 - 1949), rodák z Horní Krupé. Smetánka tu prožil své mládí a na Sněžné vzpomíná s láskou ve známé próze "Mé zlaté Německé". Je pochován na hřbitově ve Sněžném.
Ve Sněžném jsou dva kostely. O katolickém kostele je první zmínka z roku 1662, byl původně zasvěcen sv. kateřině. V letech 1753 - 1755 byl kostel barokně přestavěn do současné podoby. nyní je zasvěcen sv. Kříži. Na místě zrušeného hřbitova okolo kostela jsou železné náhrobní kříže vyrobené v kadovských a milovských hutích. Domek č. 67 u fary sloužil dříve jako církevní škola, později zde byla národní škola.
V roce 1788 byla v Německém postavena toleranční evangelická modlitebna. V letech 1858 - 1861 byla přebudována na chrám. Jeho věž měří 37 m. V roce 1925 zde byl postaven památník české reformace s reliéfem M.J.Husa, J.Žižky, J.A.Komenského a se sochou T.G.Masaryka. památník vytvořil sochař J.Pelikán. Na území tehdejšího Německého byla u říčky Vříšť postavena někdy před rokem 1559 jedna z nejstarších skláren na Vysočině. Okolo sklárny a od roku 1651 i okolo železářského hamru začala vyrůstat nová obec Vříšť, která vystupuje samostatně od roku 1666.
V okolí Německého se také těžila železná ruda, a to od poloviny 17. století do poloviny 19. století. V roce 1807 je zde zmiňován důl Kříž. Jedno z nalezišť bylo v lese při cestě na Krátkou.
- Anna Havlíková - starostka
- Bohumila Málková - malířka
- František Halas - básník
- Zdeněk Blažek - hudební skladatel, pedagog
- Ludvík Kundera - básník
- Jiří Trnka - animátor
- Jára Pospíšil - operní pěvec
- Jan Jelínek - vydavatel
- Dr. Emil Smetánka - vysokoškolský pedagog, spisovatel (Mé zlaté Německé)
- Miloslav Bureš - spisovatel
- Bohdan Lacina - malíř, grafik
- Kostel svatého Kříže
- Hřbitov
- Kříž
- Rychta
- Fara
- Evangelický kostel - Evangelický kostel byl postaven v roce 1788 jako toleranční evangelická modlitebna. V 2. polovině 19. století (1858 - 1861) byla přestavěna do současné podoby. Věž kostela měří na výšku 37 m. Poblíž kostela byl v roce 1925 postaven památník české reformace s reliéfy Mistra Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova a Jana Amose Komenského. U památníku se nachází socha prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Autorem tohoto sochařského komplexu je známý sochař Julius Pelikán.
- Plastika Tomáše Garrigua Masaryka uprostřed obce, nikdy nebyla sejmuta.
