Smolotely patří k vesnicím, kde se stále v hojném počtu udržují různé výroční obyčeje a zvyklosti. Probíhají zde oslavy Nového roku s ohňostrojem. Po Novém roce chodí po vesnici Tři králové (tradiční charitativní sbírka). Masopustní období ukončuje průvod masek, který se zastaví a poveselí v každém stavení. Nejvýznamnějším svátkem jara jsou Velikonoce - na Velikonoční pondělí koledují chlapci ze vsi s pomlázkami. Neodmyslitelnou součástí jara je také pálení čarodějnic či stavění máje. V červenci (na, a nebo po svátku Panny Marie Karmelské) je ve Smolotelích tradiční pouť - více viz záložka Makovská pouť. V zimě pak vesnici čeká obchůzka čertů na Svatého Mikuláše. K Vánocům a zvykům s nimi spojenými patří také již tradiční štědrovečerní zpívaní koled u vánočního stromu na návsi doprovázené místními trubači. Další dnes již tradiční akce jsou lednový myslivecký a únorový hasičský ples, pouťové fotbalové utkání místních ženatých proti svobodným či posvícenská zábava.
Od doby bronzové do 10. stolet9
1000–800 př.n.l. pozůstatky osídlení z doby bronzové
9. století v prostoru současné obce Smolotely se pravděpodobně nacházelo tržiště se smolou
Od 14. do 16. století
1336 první písemná zmínka o obci v majestátu Jana Lucemburského
14. století první historická zmínka o dolech
1456–1515 výstavba tvrze
Období okolo třicetileté války až do 18. století
1605 rod Chanovských z Dlouhé Vsi kupuje Smolotely, poblíž tvrze založen pivovar
1618–1648 někdy v tomto období byl u Smolotelek švédský vojenský tábor
1620 založen Opičkův mlýn
1706 – 1732 tvrz přestavěna na barokní zámek
1719–1722 Jan Felix Chanovský – Krasilovský z Dlouhé vsi nechal vystavět kostel na Makové hoře
1722 ve Smolotelích založena první škola
1733 Zdenko Jiří Chřepnický z Modlešovic, prelát a děkan svatovítský v Praze, kanovník u sv. Štěpána v Litoměřicích, kupuje Smolotely
4. 4. 1774 zámek ve Smolotelích vyhořel
19. století
1857 založen hřbitov pod Makovou horou
1866 vysazeny dvě lípy a postaven křížek pod Makovou horou (dnes stojí jen jedna lípa). Pod křížkem údajně pohřben pruský důstojník.
od 1872 Smolotely vlastní šlechtický rod Erggeletů
1843 Rtišovická vrchnost dala majitelům Smolotelského zámku dar 32 zlatých
20. století
1900 vysazeny lípy okolo Makové hory
1904 proběhla první volba starosty v samostatných Smolotelích
1915 Smolotely kupuje v dražbě právník JUDr. Eduard Schwarz, zaniká pivovar
1926 probíhá výstavba silnice Smolotely – Brodce, podporovaná Eduardem Schwarzem
1936–1938 někteří obyvatelé Smolotel se podílejí na budování betonových bunkrů okolo Vltavy
1939 Eduard Schwarz předává Smolotely svému synovi, Karlu Schwarzovi, který zámek až do roku 1942 pronajímá židovské rodině Königových tohoto roku je také zastavena důlní činnost
1942 rodina Königových je deportována do Osvětimi spolu s Karlem Schwarzem
1945 na základě udání souzen a později v Praze na Pankráci popraven starosta Smolotel Josef Bučil
1946 elektrifikace obce, zrušen Opičkův mlýn
1947 zřízena autobusová linka Smolotely – Příbram
1948 zestátnění zámku, Smolotely připadají ČSR
1949 zámek slouží k mnoha účelům, např. jako mateřská školka, kino, divadlo a obřadní síň, zámek se stal kulturním střediskem v této obci, vzniká JZD
1957 končí provoz lihovaru
1976 zrušena škola
1987 stavba požární zbrojnice, je položena část kabelizace
1990 začíná rekonstrukce kostela na Makové hoře
1991 znovu vysvěcena kaple v zámku
1995 uskutečnila se rekonstrukce elektrické přípojky a byla uvedena do provozu telefonní stanice
1995-1996 na Makové hoře pobývá františkán – kapucín František Angelo Homola
1999 v rámci restituce předáno p. Kohnovi – začíná rekonstrukce pivovaru pro účel vybudování penzionu
1998 zrušena poslední škola u Smolotelského rybníka, oprava varhan na Makové hoře
- František Bučil (1894–1955) – římskokatolický kněz, děkan v Sedlčanech, oběť komunistického režimu
- kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské – Kostel je vystavěn v barokním slohu (dokončen roku 1722) architektem Carlem Antonio Canevallem. Současně s vysvěcením byla přinesena Milostná soška Panny Marie Škapulířské. Kostel je tedy zasvěcen sv. Janu Křtiteli a Panně Marii Škapulířské. Na stropech kostela jsou například malby čtyř evangelistů od Josefa Bosáčka (přítele Mikoláše Alše). Mše se tu konají jen jednou měsíčně. V některých pramenech se uvádí, že na počátku existence kostela stál opodál karmelitánský klášter s ambity. O této informaci se však velmi spekuluje. Dnes na Makové naleznete pouze kostel a opodál bývalou faru. Klášter ani jeho pozůstatky však nikoli. Za první světové války přišel kostel o zvony a málem i o varhany. Dnes je celý kostel zrekonstruován a podrobněji se o historii dočtete přímo na místě na jedné z tabulí naučné stezky okolím Smolotel a Makové hory.
- bývalý barokní zámek – Nejprve gotická tvrz, v letech 1706–1732 přestavěna na barokní zámek. Za druhé světové války majitelé zámku deportováni do Osvětimi. Od této doby se stává zámek státním. V období komunismu dějiště mnoha kulturních akcí. Dnes vlastní zámek restituent..
- Panský mlýn – Leží přibližně 0,5 km severně od Smolotelek na Líšnickém potoce. V první polovině 20. století nahrazeno mlýnské kolo Francisovou turbínou. Provoz zastaven roku 1946. Poháněn náhonem z Drahy. Dnes slouží jako obytný dům.
- Vopičkův mlýn – První zmínka z roku 1620 na zlatonosném Líšnického potoce. Každý rok namlel kolem 200 tun mouky. Provoz mlýna zastaven v roce 1946. Dnes slouží jako obytný dům.
- Parní mlýn (Parník) – dobře se zachoval ojedinělý cihlový komín viditelný již zdaleka (cihly na jeho stavbu byly vyrobeny na zakázku). Budova samotného parního mlýna zbourána. Dnes opodál se nachází chladící rybníček a obytnou vilu.
- pivovar – první zmínka je z roku 1605 jako zámecký pivovar. Výroba v roce 1870 činila 15 000 hektolitrů za rok. Už téměř od počátku k pivovaru náležela vlastní chmelnice. Pivovar zanikl v počátečním období 1. světové války (zabavení měděných kotlů na vaření piva). Dnes je část zrekonstruovaná jako Pension Smolotel.
- lihovar – První zmínka pochází z let 1650–1670. Na konci druhé světové války vyrabován ruskou armádou. Dnes jej naleznete v areálu dnešního Zemědělského družstva.
