Smědčice

Vesnice zpočátku náležela drobné šlechtě, v roce 1283 je jmenován Kurát, v letech 1361-1375 Dluhovoj. V roce 1379 Smědčice drželi Sezema a Borek, vladykové z Chrástu. V polovině následujícího století tu nalézáme Buška z Vrtby, v roce 1484 je zmiňován Jošt z Tupadel.

V první polovině 16.století se zde objevují Malesičtí z Poutnova. K roku 1553 se váže první zpráva o zdejší tvrzi, lze však předpokládat, že stála již mnohem dříve. V roce 1581 prodal Jan Malesický tvrz, dvůr a ves Smědčice, ves Střapole a pustotinu Sedlecko Plzni, k městskému panství patřila vesnice až do roku 1848.

V roce 1655 jsou zde uváděni 3 sedláci, jeden selský grunt zvaný Bastlykovský byl opuštěný. Hospodařilo tady 5 chalupníků a zahradník. V polovině 18.století žilo ve Směčicích 12 hospodářů včetně kováře pracujícího v panské kovárně, 6 podruhů, obecního pastýře a mlynáře. Stál tu ovčín a poblíž vesnice byl provozován mlýn o dvou kolech.

V roce 1850 zde vznikl obecní úřad, který vykonával činnost až do konce druhé světové války. Pod jeho správu patřila také obec Sedlecko. Obyvatelé Sedlecka za první republiky usilovali o osamostatnění, jejich snaha však byla neúspěšná. V květnu 1945 nahradil obecní úřad MNV. V roce 1949 byla obec přiřazena k okresu Plzeň-město. Po jedenácti letech byla včleněna zpět k rokycanskému okresu a v červnu 1960 byla spolu se Střapolí, Bušovicemi a Všenicemi sloučena pod MNV Bušovice. V rámci tohoto celku setrvaly až do konce roku 1990, kdy se obec po svobodných volbách konaných dne 24.11. 1990 osamostatnila. Sedlecko zůstalo pod správou Obecního úřadu v Bušovicích.