Obec Služátky leží na území bývalého okresu Havlíčkův Brod. Od tohoto města je vzdálena 17 kilometrů a 3,5 kilometru ji dělí od Světlé nad Sázavou. Nadmořská výška návsi je 467 m. n. m. Historické kořeny původu obyvatel a jejich života lze sledovat až k roku 1591. Obec se nachází v severní části Českomoravské vrchoviny. Je pro ni charakteristický členitý povrch: domy jsou rozesety po obou stranách údolí vzniklého kolem místního potoka; celé údolí se pak svažuje severozápadním směrem k soutoku Zbožského potoku a Sázavky v obci Josefodol. Východní strana obce je ohraničena rozsáhlým lesem, jenž pokrývá vrchy Hejtice (550 m.n.m.) a Homole (554 m.n.m).
Na návsi stojí drobná sakrální stavba: kaplička zasvěcená Panně Marii. Kaple byla rekonstruována a znovu vysvěcena v 90. letech minulého století. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla v letech 2002–2006 též budova obecního úřadu, jež na počátku 20. století fungovala jako obecní pastouška. Přestavěna byla v 50. letech téhož století, kdy začala sloužit dnešnímu účelu. Kromě kanceláře starosty se v budově nachází knihovna s přístupem k internetu. Ve spodním patře byla v minulých letech vybudována útulná hospůdka „Služátecká bašta“, která zve návštěvníky k posezení sedm dní v týdnu. V jihovýchodní části katastru obce se nachází rybník hojně využívaný jako přírodní koupaliště. Oblíbeným cílem procházek je cca 2 kilometry vzdálená Žižkova studánka, z níž podle místní tradice pil Jan Žižka, když po vítězství u Kutné Hory pronásledoval poražené nepřátele. Studánka se nachází vprostřed hlubokých hvozdů jihovýchodním směrem od obce a na domnělý Žižkův čin zde upomíná vyvýšená busta tohoto válečníka.
Obec pořádá každoročně na přelomu května a června hojně navštěvovaný Pohádkový les (poslední dva roky vždy kolem 500 dětí). Akce spojuje příjemnou procházku služáteckými lesy s dobrodružnými soutěžemi pro děti, které jim zprostředkovávají pohádkové bytosti. Děti získávají sladké odměny. Na konci putování, před obecním úřadem, čeká na všechny účastníky atraktivní program a lákavé občerstvení proslavené místními kulinářskými specialitami. Na konci prázdnin pak bývá pro děti organizován branný závod, na jehož vítěze v pěti věkových kategoriích vždy čekají interesantní odměny.
V 90. letech byl v obci zaveden plyn a na přelomu tisíciletí pak vlastní vodovod, jenž obyvatele zásobuje neobyčejně čistou vodou pramenící v místních lesích. Ve Služátkách trvale žije 160 obyvatel a je zde 55 domů.
Je známo, že jméno naší vsi se v historických pramenech objevuje prvně roku 1591. V tomto roce totiž Burian III. Trčka z Lípy, majitel rozsáhlých panství, který sídlil ve Světlé, sepsal závěť…
Svůj veškerý majetek odkázal tímto testamentem svým třem synům Janu Rudlofovi, Maxmiliánovi a Burianu Mikulášovi. Šlo o obrovské panství, které čítalo celkem 107 obcí a osad. Veškeré držebnosti v majetku šlechtickém se tehdy sepisovaly do tzv. urbářů. A právě v jednom z takových urbářů datovaném rokem 1591 se objevuje „ves Služatky“.
To, že Burian III. Trčka z Lípy byl majitelem Služátek, znamenalo pro jejich obyvatele především, že jsou Trčkovými poddanými, tedy, že Burian Trčka je jejich „vrchností“. Česká společnost v 16. století byla totiž rozdělena na tři stavy provázané vzájemnými povinnostmi: panský stav (šlechta, vrchnost…) zajišťoval zbývajícím dvěma vnitřní bezpečnost a fungování práva a spravedlnosti; duchovenstvo (duchovní stav, reprezentanti katolické a protestantských církví) obstarávalo „stravu duchovní“, tj. systém klíčových společenských hodnot; takzvaný třetí stav (sestávající především z venkovských rolníků a městských řemeslníků) pak zajišťoval „potravu těla“, tedy servis každodenních služeb. Služátečtí se tedy na Buriana Trčku obraceli například tehdy, když někdo ohrožoval jejich bezpečnost (třeba zloději, kterých je v každé době více než dost) a „za to“ dodávali na světelský zámek určené množství zemědělských plodin a potravin.
Trčkové byli starobylým českým šlechtickým rodem, jenž výrazně zbohatl po husitských bojích v první polovině 15. století. Světelské panství se jejich majetkem stalo už v roce 1429. Je velmi pravděpodobné, že Služátky v té době existovaly a že byly součástí světelské državy; historické důkazy potvrzující tento předpoklad však zatím nemáme- Služátky jakožto součást trčkovského majetku jsou prvně jmenovány až ve výše zmíněném urbáři z roku 1591.
Burian III. Trčka z Lípy, pro nějž se urbář pořizoval, byl poměrně významnou osobností, která se zapsala do dějin světelského regionu písmem velmi výrazným. Měl značnou politickou moc: dosáhl hodnosti císařského rady a nejvyššího podkomoří Království českého. (Nikdy však nebyl povýšen do panského stavu a zůstal pouze rytířem; známé je jeho životní krédo: „Lépe první mezi druhými, než druhým mezi prvními.“) Tato jeho moc se pochopitelně zakládala na značném osobním majetku, který za svůj život shromáždil.
Burianovy zisky pak jeho potomkům umožnily vyšvihnout se mezi nejbohatší elitu Habsburského císařství. Burianův syn Jan Rudolf Trčka rozmnožil rodový majetek obratným lavírováním za stavovského povstání v letech 1618–1620. V roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat; stal se komorníkem císaře Ferdinanda II, jeho místodržícím v Království českém a zemským soudcem. Janův syn Adam Erdman spojil pak svůj osud s jednou nejslavnějších a nejambicioznějších postav české historie – Albrechtem z Valdštejna. Valdštejn nashromáždil během svého života pohádkový majetek, nechal se titulovat „vévoda frýdlanstký“ a díky svým vojenským schopnos tem se stal hned po císaři druhou nejvlivnější osobou císařství. Ani Adamovi Edrmanovi, ani Albrechtovi z Valdštějna však obrovské zisky majetkové i mocenské nestačily a společně začali plánovat získání české královské koruny pro Valdštejna právě na úkor Habsburků. Plán byl vyzrazen a Valdštejn i Adam Edrman v Chebu zavražděni císařovými stoupenci. Vražda Adama Edrmana znamenala i konec vlády Trčků nad světelským panstvím. Majetek Trčků byl císařem zkonfiskován.
Císař zabavenými statky zaplatil dluhy a obdarovával své věrné. Panství Světlá nakonec získal Burian Ladislav hrabě z Valdštejna. Ke sv ětelskému panství v té době patřila městečka Smrdov (Sázavka) a Trhová Zahrádka;, dále vesnice Bohušice, Příseka, Horní a Dolní Březinka, Žebrákov, Benetice, Mrzkovice, Druhanov, Opatovice, Vlkanov, Pavlov, Vilémovice, Pavlíkov, Leština, Ovesná Lhota, Horní a Dolní Dlužiny, Zboží, Bačkov, Kunemil, Kochánov, Radkovec, Nová Ves, Lhota Hlásná (Broumova), Závidkovice, Radostovice, Lipnička, Trpišovice, Smrčná, Lhota Dobrovítova, Koňkovice, Lípa, Kouty, kamenná Lhota, rychta v Kališti a v neposlední řadě Služátky.
Světelské panství však dále přecházelo z majitele na majitele; Služátky jakožto jeho součást jsou doloženy naposledy roku 1651 (Sluschatky), kdy Světelsko koupil Gerhard Taxis. Ovšem už v roce 1653 jsou Služátky (jakožto Služiatka) v soupisu panství Vrbice v kraji Čáslavském. Jakožto součást světelského panství jsou doloženy až roku 1787. Tím se však dostáváme od první zmínky o vsi notně daleko a danému období se budeme věnovat někdy příště.
- Kaple Panny Marie - stojí na návsi
- Žižkova studánka - asi 2 km od obce