Sloup

679 13, Sloup, Tel.: +420 516 435 237, sloup@sloup.info
Sloup/Společnost - Sloup




Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras a významné poutní místo. Poutě se zde konají pravidelně (největší na tzv. Květný pátek týden před Velikonocemi a třetí zářijovou neděli na svátek P. Marie Bolestné). Nadmořská výška Sloupu je 470 m n. m. Nejvyšší okolní kopce dosahují výšky 650 m. Počet obyvatel městyse ke dni 31.12.2003 byl 901, k datu 31.12.2011 se zvýšil na 949. Vznik městyse se datuje od poloviny 11. století. Nejstarší věrohodný doklad o existenci Sloupu je z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna však svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka. V roce 2000 získal Sloup prestižní titul "Vesnice roku" a jako vítěz soutěže pak reprezentoval Českou republiku v Evropské soutěži vesnic. V květnu 2003 postihla Sloup ničivá přívalová povodeň, nemající obdoby. Ke dni 23.1.2007 byl Sloupu navrácen historický titul městys.
Přírodní dominantou městyse a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-Šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou. Vstupnímu areálu jeskyní vévodí osamělé skalisko "Hřebenáč", podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název městyse. Ze Sloupu jsou po turistických stezkách lehce dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha. Sloup je také křižovatkou místních i nadregionálních cyklotras.
Mezi kulturní památky městyse patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Další kulturní památkou je místní fara, kde hraběnka v roce 1759 zemřela. Někteří příslušníci rodu Salmů, na který rájecké panství a s ním i Sloup přešly, jsou pochováni v samostatné části sloupského hřbitova, která je další kulturní památkou městyse. K registrovaným památkám patří také jeskyně Kůlna, v níž byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka a která je evropským archeologickým unikátem. Na území Sloupu se kromě těchto zapsaných památek nachází několik drobných objektů sakrální architektury, včetně kapličky sv. Peregrina. Městys má také tři památné stromy: lípu u Hřebenáče (cca 260 let) a dvě Salmovy lípy na Salmově hřbitově (cca 160 let). Zámek Salmů v Rájci je ze Sloupu dostupný i pěšky (9 km). Další zámky je možno navštívit v nedalekých Boskovicích, v Lysicích a v Blansku. Nejstarší historické památky v okolí jsou zříceniny hradů Blansek, Holštejn a Boskovice. Další dostupná poutní místa jsou Křtiny (18 km) a Vranov (25 km). Do veletržního města Brna je ze Sloupu 40 km.
Ve Sloupě je otevřena základní škola s devíti ročníky, kterou navštěvuje téměř 350 žáků ze Sloupu a dalších sedmi okolních obcí. Školní budova je nová (1982), moderně vybavená, s vlastní tělocvičnou, posilovnou a bazénem s pohyblivým dnem. V letech 2011-12 byla školní budova s významnou pomocí dotace Evropské unie zateplena, čímž bylo dosaženo značné energetické úspory. V bazénu základní školy se učí plavat i děti ze sousední mateřské školy, postavené v letech 2001-2 s pomocí státní dotace udělené za vítězství obce v celorepublikové soutěži "Vesnice roku". V sousedství školy a školky je úplně nový (2004) sportovní areál, vybudovaný z prostředků státní podpory a daru Lucemburska, které Sloup obdržel po ničivých záplavách v květnu 2003.
Místní kulturní dům, otevřený v roce 1975, má velký taneční sál s přísálím a galerií, víceúčelový sál se stupňovitým hledištěm s 320 sedadly pro kino a divadelní představení, šatny pro účinkující a vinárnu v suterénu. Sloupské kino funguje již jen v omezeném provozu, kulturní dům je známý spíše svými plesy a nejrůznějšími akcemi pořádanými pro občany všech věkových kategorií.
Městys Sloup má také kluziště "Pod skalami", nové travnaté fotbalové hřiště s automatickým zaléváním a s novou budovou kabin a sociálního zařízení, slušně vybavený autokempink a pěkně opravené koupaliště s letní restaurací.
Ve Sloupě je také plně postačující síť obchodů a služeb pro návštěvníky a turisty. Městys Sloup má již od dvacátých let minulého století vlastní gravitační vodovod, v roce 2010 posílený novým vydatným vrtem. Čištění odpadních vod vyřešil městys Sloup ve spolupráci se sousední obcí Šošůvkou pořízením nové společné čistírny a kanalizace za cenu téměř 140 mil.Kč, vybudované s pomocí dotace EU v letech 2010-12.  

První písemné doklady o existenci obce jsou z roku 1373 v Zemských deskách moravských. Tehdy část Sloupu patřila hejtmanu Sulíkovi z Konice, pozdějšímu olomouckému purkrabímu. Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka. V průběhu husitských válek se o Sloupu žádné doklady nezachovaly. Po roce 1446 pak Sloup držel Sovinec Půta z Doubravice a Holštejna. Dalším vlastníkem byl Jakub ze Šarova, který v roce 1491 prodal Sloup s mlýnem Ludmile z Kunštátu, choti Vratislava z Pernštejna. V roce 1548 upsal Sloup spolu s několika dalšími obcemi Jan z Pernštejna svojí manželce Magdaleně Zekl z Ormozd (Uhry).

Koncem 16. století potom už Sloup přechází do majetku rájeckého panství, které tehdy vlastnila vladycká rodina pánů z Drnovic. Po Janu Drnovském zdědila část panství včetně Sloupu v roce 1619 jeho sestra Kateřina, provdaná za Zdislava z Hejsenštejna. Posledním z rodu Drnovských pak byla Jana Drnovská, která zemřela ve Vídni v roce 1667.

V roce 1675 převzal rájecké panství a tím i Sloup Jan Kristian z Roggendorfu (syn Jany Drnovské), královský hejtman brněnského kraje. Po jeho smrti v roce 1701 zdědil panství jeho syn Karel Ludvík, který se oženil s Karolinou, dcerou Mikuláše Pálffyho. Hraběnka Karolina se ujala správy v roce 1741 a v letech 1751- 54 nechala ve Sloupě postavit chrám Panny Marie Sedmibolestné. Obec Sloup tehdy měla 131 obyvatel a 14 usedlostí včetně mlýna. V roce 1756 se hraběnka Karolina do Sloupu přestěhovala a až do své smrti v roce 1759 bydlela v "panském domě" (dnešní fara). V roce 1763 vykoupil rájecké panství Antonín Josef starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu. V rukou tohoto rodu bylo panství až do roku 1945.

  • Kostel Panny Marie Bolestné
  • Jeskyně Kůlna, archeologické naleziště
  • veřejnosti přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně
  • Hřbitov Salmů
  • Fara

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz