Geograficky je obec Slopné součástí Vizovické vrchoviny, která je součástí pohoří Bílé Karpaty. Obec Slopné leží ve východní části Zlínského kraje, mezi městy Slavičín a Vizovice ve směru jih sever a Luhačovice – Valašské Klobouky ve směru východ západ. Ráz krajiny je kopcovitý, jak je patrno z výčtu výměr pozemků, ve významné části zalesněný. Nejvyšší vrchol obce je vrch Klokočí 622 m nad mořem, v místním názvosloví zvaný „Červenčica“.
Příroda je hlavně z důvodů velké zalesněnosti poměrně zachovalá. Lesy jsou ve vlastnictví fyzických osob, Singulární společnosti Slopné a Lesního družstva Slopné. Péče o lesy odpovídá současné legislativě. V malé míře se i u nás vyskytly aktivity vedoucí k drancování bez následné obnovy. Lesy jsou, zvláště v severní části obce smrkové - Lesní družstvo Slopné, "selské lesy" pak smíšené s převahou borovice a buku. Jižní část má lesy smíšené, smrk, borovice, habr, buk, dub. Obnova lesních porostů se provádí formou přirozeného zmlazení u buku, dubu a smrku. V případě zalesňování nelesní půdy se vysazuje dub, buk, jedle a výplňové dřeviny jako jasan, javor, habr.
Jižní část obce, od státní silnice po jižní hranice katastru, je součástí CHKO Bílé Karpaty. Tomu se přizpůsobuji i lesní hospodářství v této oblasti.
V lesích se vyskytuje mnoho druhů hub jako hřib pravý, kozák, klouzek, suchohřib a mnoho jiných. Ze zvěře je nutno zmínit hojně zastoupenou zvěř spárkatou, srnec, muflon, prase divoké, občas jelen a daňek. Z drobné zvěře, která je méně hojná, je zde bažant, zajíc, koroptev, ojediněle jeřábek lesní. Dravci jsou zastoupeni liškou, kunou lesní, pernatí pak káně lesní , jestřáb, hnízdí zde krkavec velký a ve značné míře došlo k nárustu výskytu sojky.
Zemědělská půda je obhospodařována ZD Olšava, které se transformovalo z bývalého JZD Olšava. Stav této půdy odpovídá způsobu, kterým byla po mnoho let obhospodařována, je bez mezí, přirozené protierozní ochrany a zcelená do velkých, přírodě škodících celků. Značná část půdy byla v posledních letech zařazena do útlumového programu a byla zahrnuta do trvalých travních porostů. Na této půdě zřizuje uživatel pastevní areály pro masný skot. Do jaké míry to pomůže proti sesuvům a erozi se ukáže.
Na trati Nádevsí bylo v roce 2003-04 obcí Slopné vysázeno na ploše 6 ha „biologické protierozní opatření“. Tato akce byla uskutečněna v součinnosti s Pozemkovým úřadem Zlín a s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny Brno. Tato úprava území, kterou projekčně vypracovala firma ARVITA z Otrokovic, spočívá v rozdělení svážného území nad obcí na čtyři díly a osázení vytypovaných lokalit celkem 50 tisíci kusů dvanácti druhů vybraných melioračních, zpevňujících a přípravných dřevin.
Celkově má obec 204 popisných čísel, ve kterých žije 587 obyvatel s trvalým pobytem. Již od počátku osmdesátých let minulého století má počet obyvatel obce klesající tendenci, která se však v poslední době zpomaluje. Nejvyšší známý počet obyvatel byl v padesátých letech minulého století a to 735 trvale přihlášených obyvatel obce.
V obci se nachází obchod o prodejní ploše 150 m2, hospoda bez možnosti stravování s 50ti místy u stolu a kulturní sál, kde je možnost vaření ve vybavené kuchyni s kapacitou 200 míst. Všechny vozovky v obci jsou se živičným povrchem, většina s obrubníky. Obec má sportovní areál, kde jsou šatny, tenisové hřiště, fotbalové hřiště o ploše 8 400 m2 a taneční kolo.
Od r. 1953 má vodovod s vlastním zdrojem kvalitní vody, vhodné i pro kojence, ve správě VaK Zlín. Od r. 1992 má obec kabelový rozvod televize, v roce 1999 byla obec plně plynofikována nákladem 5 500 tis. Kč. V obci je škola pro první stupeň, která v roce 1999 oslavila 100 let trvání a v téže budově je také mateřská škola. Obec má vypracován Územní plán dlouhodobého rozvoje, kde je zajištěno dostatek stavebních parcel ve vlastnictví majitelů, vymezena průmyslová zóna se zajištěným připojením na přípojky plynu, elektřiny a vody.
Od 1.1.2011 je v provozu kanalizace s čistírnou odpadních vod v Dolní Lhotě - Aglomerace Dolní Lhota.
Počet částí: 1
Katastrální výměra: 966 ha
Počet obyvatel: 586
Průměrný věk: 37,1
Pošta: Ne
Škola: Ano
Zdravotnické zařízení: Ne
Policie: Ne
Kanalizace (ČOV): Ano
Vodovod: Ano
Plynofikace: Ano
Historicky je vznik obce datován do počátku 13.století. První doložená písemná zmínka se nachází v archivech arcibiskupství olomouckého v zakládací listině cisterciáckého kláštera ve Vizovicích již 20.srpna roku 1261. Později byla v majetku panství brumovského.
Zakládací listina cisterciáckého kláštera ve Vizovicích byla poprvé vystavena v dějinách města Vizovice dne 16.9.2011 za laskavého souhlasu olomouckého arcibiskupství, které ji poskytlo ze svých fondů ve správě Zemského archivu v Opavě, pracoviště Olomouc, je událostí opravdu velmi mimořádnou. Jedná se o historicky první překlad této listiny a tuto zakládací listinu přeložil Mgr.Richard Psík,Ph.D., vedoucí semináře latinského jazyka a kultury Filozofické fakulty Ostravské univerzity, na žádost města Vizovice.
V sedmdesátých letech minulého století byla obec sloučena do integrovaného svazku obcí s obcemi Sehradice, Dolní Lhota a Horní Lhota. Po převratu v roce 1990 získala obec znovu plnou samostatnost na základě rozhodnutí občanů obce.
Název obce
Slopňané byli vášnivými tesaři sloupů, které trápili v hospodářství škůdci, a proto chystali na ně pastičky nebo snad rádi chytali ryby? Jisté je, že podle jedné z těchto činností dostala obec Slopné svůj název. Ten byl nejpravděpodobněji odvozený od slova slop, past. „Byla to ves, kde lidé často kladli pasti na lov zvěře nebo proti škůdcům v hospodářství,“ vysvětlil jednu z možností dialektolog Josef Kolařík, k němuž se připojuje i starosta Slopného Karel Mozgva. „Jméno by mělo vycházet od pasti,“ potvrdil.
Podle Kolaříka mohou zápisy Slupnu, Slaupny, Slaupne nabízet i výklad od slov sloup nebo tyč. „Obyvatelé se mohli zabývat tesařským řemeslem, tesáním sloupů, ale i dobýváním dřevěné tyčoviny v okolních lesích,“ řekl Kolařík další variantu, jak mohla obec Slopné přijít ke svému názvu. Kolařík také dále poznamenal, že další pojmenování obce Slupna připouští i odvození od slova slup, což je žlab nebo koryto na chytání ryb. „Označovalo by lidi, kteří se živili rybolovem na tocích Horní Olšavy a Štávnice, které se stékají v katastru obce. Tenkrát v nich asi bylo hojně ryb,“ zauvažoval dialektolog.
- Josef Váňa, žokej, osminásobný vítěz Velké pardubické steeplechase
- Kostel sv. Rocha