Slaná

První písemná zmínka o Slané je z roku 1430 v knize Antonína Profouse - Místní jména v Čechách. Podle kroniky obce Slané se jméno odvozuje od toho, že za dávných dob tvořil dnešní Slánský potok v lesích močály se slanou vodou. Také při jeho ústí do Olešky je část zvaná Solava. Solava bylo místo, kde se skladovala sůl.

Historické záznamy dokazují, že osada Nedvězí byla založena podstatně dříve. První zmínka o Nedvězí byla nalezena z roku 1316.

Dle urbáře, což byl soupis vrchnostenského majetku ze dne 30. března 1634, náležela Slaná k rytířskému sídlu Semily. Podle záznamů z obecních kronik kolem roku 1652 náležely obce Slaná a Nedvězí částí k panství lomnickému a větší částí k panství semilskému. Nové změny pro Slanou nastaly v roce 1714, kdy byla přiřazena ke kraji boleslavskému. Od roku 1849 připadla k Jičínu a utvořením hejtmanství v roce 1868 byla Slaná opět přidělena k Semilům.

Do roku 1880 byla Slaná spojena s Bořkovem v jednu obec. V Bořkově býval pravidelně starosta, ve Slané první radní. Po jednání v roce 1882 došlo k rozdělení obou obcí. Prvním starostou ve Slané byl František Svoboda z č. 44.

O více jak 40 let později, v roce 1925, došlo i k odloučení obcí Nedvězí a Hořensko. K opětovnému sloučení obcí Hořensko, Slaná, Nedvězí došlo v r. 1953 a v roce 1960 byla k nim přidružena obec Bořkov - pod jednotným názvem Slaná.

V roce 1880 měla Slaná 336 obyvatel, z toho 188 mužů a 176 žen. O třicet let později měla v 73 domech 406 obyvatel. V roce 1980 žilo v obci 739 obyvatel, v roce 2000 pak 640 obyvatel. Tento stav trvá s menšími odchylkami do dnešní doby.

Ve středu obce vybudovali občané kulturní dům. Dokončen byl v roce 1974. Skýtá zázemí pro činnost místních spolků, sídlí zde obecní úřad, provoz restaurace, kadeřnictví a masáže.

• Krucifix