Skřivany

Dr. Vojtěcha, 503 52, Skřivany, Tel.: +420 495 491 318, skrivany@skrivany.cz
Skřivany/Společnost - Skřivany




Skřivany leží na křižovatce silnice II / 327 z Chlumce nad Cidlinou do Jičína s odbočkou    III / 3262 na Hořice v Podkrkonoší. Obec má autobusové spojení po linkách Ostroměř - Nový Bydžov, Vysoké Veselí - Nový Bydžov, Jičín - Nový Bydžov, a Hořice - Nový Bydžov.
Druhou dopravní spojnicí je železniční trať číslo 040 Chlumec nad Cidlinou - Stará Paka - Trutnov. Od železniční trati na západ se zvedá mírný Křičovský kopec. Z Vrší se nabízí rozhled po Skřivanech a okolí, za pěkného počasí i na Chlumecké vrchy a jičínské sopky před hradbou Krkonoš. Východní okraj obce obtéká řeka Cidlina, jejíž koryto bylo částečně upraveno. Skřivany leží v zemědělsky obhospodařované oblasti. Rozloha katastrálního území obce je 650 ha, nadmořská výška 238 m.
Tvar obce je dán dopravní kostrou - křížícími se dvěma hlavními komunikacemi. Podél nich se postupem doby realizovaly významnější objekty, jakými jsou základní škola, mateřská školka, obecní úřad, pošta, Dělnický dům, Domov sociálních služeb, Dům s chráněnými byty, obchody atd.

Území obce Skřivany bylo osídleno již v pravěku. Z mladší doby kamenné pochází nález kulturních jam se střepinami keramiky, primitivními nástroji a zbytky dřevěného uhlí. V roce 1909 byly v místním písníku nalezeny čtyři kostry skrčenců ve společném hrobě vybaveném keramikou, kamennou sekerkou a bronzovou náušnicí ze starší doby bronzové. Nálezy jsou umístěny v muzeu v Novém Bydžově. První jednoznačná písemná zmínka o vsi je sice až z roku 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan, ale historik J.V.Šimák ztotožnil Skřivany s mosty Křivci (pontes Criuci) na řece Cidlině. Ty jsou uváděny v Kosmově Kronice české k roku 1110. K nejvýznamnějším rodům majitelů v 16. a v 17. století patří Zumrfeldové, kterým Skřivany patřily v letech 1552 – 1628. Skřivanská tvrz se výslovně uvádí roku 1628, kdy místní statek koupil Albrecht z Valdštejna. Tento byl po smrti Valdštejna opětovně navrácen roku 1654 Zumrfeldům. Snad kolem roku 1720  byla stará renesanční tvrz radikálně přestavěna na barokní zámek. V  témže roce byla postavena zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která zpočátku sloužila pouze pro potřeby zámku a teprve později i obci jako kostel Rodiny Páně. Počínaje rokem 1842 se uvádí zasvěcení svaté Anně. Poblíž kostela stojí dřevěná zvonice nesoucí zvon z roku 1695, jenž byl v  noci z 24. na 25.3.2000 zcizen neznámým pobertou. Původně stála starší stavba blíž u kostela, ale po požáru cukrovaru roku 1905 byla přeložena na dnešní místo. Doba vzniku původní stavby se odhaduje po roce 1720.  Dříve zde byl ještě druhý větší zvon z roku 1719, který padl za oběť první světové válce.

Z celé řady dalších majitelů se do dějin obce zapsal zemský rada Maxmilián Ledvinka z Orlové Skály, u kterého v letech 1822 – 1829 byl zaměstnán jako vychovatel známý český básník F.L.Čelakovský.Později Skřivany zdědil Gustav Ledvinka, jenž roku 1862 založil při zámku na místě špýcharu malý cukrovar.V letech 1867 – 1868 dal Gustav Ledvinka dle projektu Josefa Niklase zcela přestavět zámek ve slohu windsorské novogotiky.

V roce 1872 koupil skřivanský zámek Adolf Ritter ze Záhony. Ten nechal po velkém požáru 8.dubna 1882 cukrovar přestavět na rafinerii cukru.Od roku 1889 za vlastnictví nových majitelů - Liebigů docházelo k  postupnému rozmachu místní rafinerie. V letech 1905 a 1912 rafinerii opakovaně zničil rozsáhlý požár. To umožnilo celkovou modernizaci a přestavbu cukrovaru.
Cukrovar pracoval na vývoz a jeho výrobky byly počátkem 20. století ve světě proslaveny a žádány. Známé homoličky se vyvážely doslova do celého světa. Před 1. světovou válkou zde bylo zaměstnáno na 1200 lidí. Během 2. světové války byla výroba cukru pozastavena a v továrně se vyráběla vojenská technika.Ke znárodnění cukrovaru došlo dne 11. dubna 1948.

Od roku 1977 začala nová kapitola v dějinách skřivanské továrny. Vzniká zde strojní podnik Strojobal.

  • PhDr. Václav Vojtěch - Narodil se 29. listopadu 1901 ve Skřivanech u Nového Bydžova, jeho život skončil tragickým utonutím v Labi u Sadské 6. srpna 1932. I za svůj krátký život se však stihl nesmazatelně zapsat mezi cestovatelskou elitu - dne 27. ledna 1929 v rámci expedice admirála Byrda vstoupil jako první Čech na území Antarktidy, za což obdržel rovněž jako první Čech nejvyšší americké vyznamenání - Zlatou Medaili Kongresu USA. Své zážitky a dojmy popsal na nesčetných velice úspěšných přednáškách, ve spoustě novinových článků, a také v knize Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem, jež je cenným historickým svědectvím o organizaci a průběhu polárních výprav ve zlomové první třetině 20. století, kdy bylo i cestovatelství obohaceno řadou technických vymožeností (radiové spojení, letecká doprava atd.). Vojtěchovu osobnost i onu slavnou výpravu na Jižní pól si lze podrobně přiblížit v rozsáhlé expozici Muzea v Novém Bydžově. Vojtěchovu památku pak připomíná pomník v jeho rodných Skřivanech, odhalený ke 100. výročí jeho narození a pamětní deska, umístěná původně na rodném domě - skřivanské myslivně. Záměrem je objekt zrekonstruovat, podané žádosti o dotaci zatím nebyly úspěšné.
  • Vojtěchův dub - Krásný a statný, více než 400 let starý dub letní stojí poblíž hájovny, kde se narodil Dr. V. Vojtěch, u silnice Skřivany - Myštěves. Obvod kmene je 690 cm, výška 27 m. Kolem něho prochází naučná stezka, jsou zde lavičky a informační tabule. V celostátní anketě Strom roku 2006 se umístil na 3. místě.
  • Zvonice - Dřevěná šestiboká zvonice s původním zvonem z roku 1695 (odcizeného v roce 2000). Doba vzniku stavby se odhaduje až po roce 1720. Původně stála starší stavba blíž u kostela, ale po požáru cukrovaru v r. 1905 byla postavena za silnici na dnešní místo. Dříve zde byl ještě druhý větší zvon z roku 1719, který byl však během druhé světové války zabrán a odvezen. V r. 2004 byla kompletně zrekonstruována, v roce následujícím byl odlit a zavěšen nový zvon a celá zvonice vysvěcena.


 

 





Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz