V roce 2000 získaly Skoronice modrou stuhu za bohatý kulturní a spolkový život v soutěži o vesnici roku Brněnského kraje. Ocenění bylo obci uděleno za udržování lidových tradic a zvyků, které tady nejsou „folklórem“, ale společně prožívanou tradicí.
Okolím obce prochází tři z deseti okruhů regionálních cyklostezek, které spojuje malebná krajina, bohaté tradice a jiskrné víno. Kyjovská, Mutěnická a Bzenecká vinařská stezka jsou součástí ucelené sítě značených cyklistických tras procházejících všemi vinařskými podoblastmi jižní Moravy. Okruhy jsou propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou, která vede napříč vinorodou Moravou ze Znojma do slovácké metropole Uherského Hradiště.
Skoronice se poprvé v dokumentech připomínají jako slovanská osada roku 1322. Původní ves byla založena v místech nynější části Dědina. Materiálním dokladem o středověkém osídlení území obce jsou nálezy dobové keramiky nalezené ve výkopech při stavbě nových domů. O osudech starých Skoronic až do konce 16. století víme jen tolik, že byly předmětem kupů a sporů mezi drobnou i bohatší šlechtou. Známe jména několika osadníků a víme, že roku 1599 osada vyhořela. V milotickém urbáři z roku 1611 se dochoval záznam sedmadvaceti gruntů, které tvořily spolu kovárnou a pastuškou původní osadu. V době třicetileté války, v říjnu roku 1623, byly Skoronice zpustošeny a vylidněny vojsky Gábora Bethlena.
Rokem 1653 se začínají psát nové dějiny obce. Vlastník milotického panství /tedy i Skoronic/ Gabriel Serenyi povolal do osady dvacet tři rodin z Kunwaldu, svého nově nabytého panství na Novojičínsku. Mateřskou řečí kolonizátorů byla němčina a svůj jazyk si snažili zachovat i ve slovanském obklíčení. Ještě v 18. století jezdil do obce kněz, který vyučoval děti osadníků řeči předků. V té době však už obec netvořila izolovanou německou enklávu, čilé styky a sňatky s obyvateli okolních obcí přivedly do Skoronic slovanskou krev i příjmení – Vašíček, Mráz, Brázda. Tříleté osvobození od daní a úlevy na robotě po dobu 10 let umožnily novým osadníkům zvelebení gruntů a zabezpečily dostatek pracovních sil do začátku hospodaření.
Roku 1886 byl ve Skoronicích dostavěný kostel zasvěcený sv. Florianovi. Kult tohoto světce se ve Skoronicích ujal už v polovině 18. století, o čemž svědčí spis nalezený ve staré sakristii při opravě kostela. Prostý mobiliář kostela zdobí vzácná dřevořezba sochy Panny Marie. V roce 1905 byla obci postavena škola, která je pěknou ukázkou venkovské secese. Pohnutou i slavnou historii obce od začátku minulého věku popisují poutavě obecní a školní kroniky psané od roku 1910. K nejvýznamnějším stavebním počinům v poválečné historii obce patří vybudování obecního domu v letech 1957 – 1958, jehož stavba vyrostla svépomocí občanů. V letech 1998 a 2013 byl zrekonstruován nejstarší dům v obci z roku 1903, který dnes hostí obecní muzeum. Část expozice představuje skoronskou jízdu králů, starobylý zvyk, který byl v roce 2011 zapsaný na reprezentativní seznam nehmotného dědictví lidstva pod ochranou UNESCO. Druhou část expozice tvoří ukázka lidového bydlení na Slovácku v 1. polovině 20. století.
- Kostel svatého Floriána navrhl stavitel Gustav Sonnevend z Kyjova a postavil zednický mistr Václav Paterna v roce 1886. Věž je vysoká 24,5 metrů. Oltářní obraz sv. Floriána. Zdejší křtitelnice je momentálně (2013) umístěna ve vlkošském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Na kůru jsou od roku 1963 varhany s osmi rejstříky od firmy Josef Hauke z Uherského Hradiště. Byly převzaty z kostela Navštívení Panny Marie v Mistříně. Starší malé varhany od firmy Blažej Žuja z Uherského Brodu byly tehdy odstraněny. Obrazy křížové cesty malované na plátně jsou kopií obrazů Josefa Führicha v tzv. nazarénském stylu. Je zde pozdněgotická dřevořezba skoronské Panny Marie z 15. století. Další sochy jsou nové a bez větší umělecké či historické hodnoty – Božské Srdce Páně, Srdce Panny Marie, sv. Josef, sv. Alois, sv. František a sv. Terezie od Ježíše.
- Venkovská usedlost č. 29 – národopisné muzeum Slovácká jizba v nejstarším domě v obci z roku 1903, rekonstruovaném roku 1998. Ukazuje venkovské bydlení na Slovácku v 19. století.
- Tradiční Jízda králů při příležitostech v obci či na Slovácký rok v Kyjově.
- Vinařská kolonie Vinohrádky – asi 50 vinařských búd v západní části obce
