Senomaty

Nejstarší zmínka o Senomatech spadá do doby vlády českého krále Václava I.. Český král měl velké neshody s Fridrichem Rakouským a během válečných tažení přes Moravu Václav I. vyplenil značnou část země a zničil statky duchovního řádu německých rytířů. Aby odčinil škody, daroval jim ze svého majetku ves Senomaty věnovací listinou, která byla vydána roku 1233 v Sedlci.

        Na počátku vlády Jana Lucemburského se staly Senomaty městečkem, které nabylo některých městských práv. Stalo se tak určitě před rokem 1319. Do té doby byly Senomaty poddanským městečkem, spadajícím ke královskému panství Křivoklát.

        Za husitství nebyla na Rakovnicku svedena žádná větší bitva, ale bojovalo se několikrát o hrad Křivoklát. Senomaty byly z větší části vypáleny a přišly o privilegium krále Jana Lucemburského, které také shořelo. Senomatští měšťané si však pořídili jeho opis a roku 1500 ho předložili králi Vladislavu II. Jagelonskému, aby jim potvrdil získaná privilegia. Obyvatelé se stali kališníky.

        V roce 1562 jsou v Senomatech uváděny kostely sv. Vavřince a sv. Štěpána a je možné, že oba kostely byly postaveny před vydáním privilegia krále Lucemburského.

        V roce 1589 byly Senomaty prodány Rudolfem II. Václavu Hochhauzerovi na Pšovcích. S novým majitelem nastaly městečku těžké časy. 31. března roku 1592 postihl Senomaty požár. Shořela radnice, pivovar i obilí připravené k setí. Po ohni zbylo jen osm domů a fara s kostelem. Nový majitel však život po požáru lidem nijak neulehčil a byl všemi nenáviděn. Mnozí po požáru nestavěli. Raději se vystěhovali do Rakovníka a připravovali odboj proti svému pánovi. Po smrti Hochhauzera městečko vlastnila jeho žena Anna, dále její dcera Johanka Doupovcová. Ta v roce 1613 prodala Senomaty královskému městu Rakovníku.

        Třicetiletá válka strhla Rakovník i Senomaty jako většinu českých měst na stranu stavů. Císařské vojsko se usadilo v okolí našeho městečka a vyjížděli do okolí loupit a pálit stavení. Senomaty při tom vypálily do základů. Lidé před nimi většinou utekli za hradby Rakovníka. Obě vojska se zde potýkala celý týden. Nakonec se spolu setkala 8. listopadu 1620 na Bílé hoře.

        V roce 1631 žilo v Senomatech pouze 11 obyvatel oproti 40 lidem před bitvou na Bílé hoře. Bída po válce sílila, lidé se nestačili vzpamatovat z válečných útrap a na naše území vpadli Švédové, kteří také poničili vše, co jim vstoupilo do cesty.

        Ke konci 19. století byly Senomaty napojeny na železniční stanici a občané začali více pečovat o vzhled obce.

        Senomatští měli vždy problémy s místním potokem. Při povodních voda způsobila nesmírné škody. V roce 1609 voda protrhla dva rybníky a odplavila dokonce jeden mlýn. Další velká povodeň nastala v roce 1872 a postihla všechna stavení.

        V roce 1910 stálo v Senomatech 158 domů a žilo zde 972 obyvatel. První zmínky o tamější škole pochází již z druhé poloviny 17. století. Senomatská škola vychovala v 19. století tři významné rodáky. Beletristu Josefa Veselého, muzikologa a hudebníka Maxmiliána Konopáska a sochaře Celku Kloučka. V Senomatech žil také první český dělnický básník František Chládek a slavný český pěvec Karel Burian.

        V roce 1914 vypukla první světová válka. 26. července byla vyhlášena mobilizace. Vyhlášky se objevily také v Senomatech. Ceny rychle stoupaly a postupně byly zavedeny potravinové lístky na všechny druhy potravin. Dokonce nevinné děti žebraly o kousek chleba. V některých hospodářstvích a ve mlýně Josefa Ryby hospodyně vařily polévky pro hladové děti. Některé si odnášely polévku i pro své rodiče. 28. října 1918 byla vyhlášena Československá republika a pomalu se navracel do Senomat život.

        Ve dvacátých letech se v Senomatech začala zavádět elektřina. Také se zde poprvé objevil biograf. První projekce se uskutečnila v roce 1927 a film se nazýval "Josef Kajetán Tyl".

        Po druhé světové válce výrazně klesl počet obyvatel. Po válce také zůstalo mnoho škod a trvalo mnoho let, než se vše obnovilo. V roce 1945 se vystěhovalo celkem 109 rodin se 425 osobami. Původních 1300 obyvatel již bylo minulostí. .

        V roce 1983 občané Senomat oslavili 750 let trvání své obce. V roce 2006 byl obci Senomaty navráce titul městys.

• prof. Celda Klouček (1855-1935), sochař, designér, paleontolog a vysokoškolský pedagog
• Jiří Holý (1896 - 1943), sedlák, bojovník proti nacismu, umučen
• Václav Ryvola (*1904), sedlák, Sokol a hasič

• Kostel svatého Štěpána
• Kostel svatého Vavřince
• Socha svatého Judy Tadeáše
• Socha svatého Prokopa
• Smírčí kříž
• Roubené stavení č.p. 66