Semtěš

Ves Semtěš leží na úpatí Železných hor, na pomezí Středočeského a Pardubického kraje. Historie jejího osídlení sahá do mladší doby kamenné. Zachovány jsou i stopy po hradištním osídlení v době železné. Název Semtěš pochází od Semitěchova dvora. První zmínky jsou z r.1355, kdy zde měl majetek Rubín ze Skalice a ze Semtěše.
V průběhu 14. až 15 stol. jsou zde uváděni zemanští majitelé ze Semtěše jako Weigel, Aleš, Petr nebo Jetřich. V souvislosti s nimi sice existence tvrze v Semtěši není doložena písemnými prameny, ale stavební charakter věže, která se dosud zachovala, nasvědčuje tomu, že vznikla za některých z uvedených majitelů, na přelomu 14. nebo 15. st. snad jako ochrana solné stezky. V Semtěši se nachází i další zbytky tvrze (tvrziště) v severovýchodní části vsi, v místě lidově nazývaném "Na zámku". Toto tvrziště je zřejmě předchůdcem současného zbytku semtěšské tvrze, která stojí přímo v obci.
 
Jádrem semtěšské tvrze byla, do dnešní doby zachovalá, věž. V jejím přízemí byl prostor zaklenutý gotickou klenbou a přístupný gotickým portálem od západu. Ostatní podlaží věže byla oddělena jen dřevěnými stropy a vzájemně propojena žebříky nebo dřevěnými schody. Obytný prostor byl pravděpodobně ve druhém patře. Podobu ostatních částí tvrze a jejího opevnění již nelze rekonstruovat.
 
Koncem 15. stol. se Semtěš stala příslušenstvím žehušického panství a písemně je poprvé připomínána v této souvislosti r. 1542. V té době vlastnil  panství Václav Žehušický z Nestajova.
Poslední zmínka o tvrzi je z r. 1558 kdy Žehušice (a i Semtěš) kupoval od Karla ze Žerotína Zdeněk Meziříčský z Lounice. Tvrz, která v té době nesloužila jako šlechtické sídlo, nechali nový majitelé zpustnout. V jejím areálu postupně vznikaly vesnické domky a stavební materiál byl rozebírán na jejich výstavbu. V 18. stol. byla zpustlá věž upravena na kovárnu. V té době byl prolomen i nový vchod do přízemí a původní zazděn.
 
Teprve v r. 1915 byla věž opravena a zastřešena, ale již o rok později o tuto střechu přišla při vichřici. Kovárna byla v tomto objektu až do r. 1950. Po jejím zrušení byl opět zazděn východní vchod a obnoven původní. Věž byla poté využita jako příslušenství sousedního domku, z jehož chodny je dnes do věže vstup.
 
Jak již bylo uvedeno, v Semtěši se nachází ještě jedno tvrziště, které stojí na menším ostrohu, který je na východní  straně v úrovni okolí a na ostatních jsou strmé svahy do údolí. Místo se jmenuje Hradiště a Husinec. Celý areál tvrziště je rozdělen příkopy a valy na nevelké, vlastní elipsovité tvrziště a rozsáhlejší "předhrádí". Příkopy a valy se dosud zachovaly.

Ve středu obce Semtěš se nachází gotická věžovitá tvrz z 1. pol. 14 stol. zvaná "Bašta", opuštěná po r. 1558.
V 18 stol. zřízena ve věži kovárna. V letech 1997-98 byla věž jako jediná dochovaná část tvrze rekonstruována a
upravena na rozhlednu.
     "Bašta" je hranolová věž, vysoká 22 m, s portálem a arkýřem, uvnitř s dřevěnými patry propojenými žebříky.
Vylídka: po Čáslavské kotlině a na západní část železných hor.

Evangelický pseudogotický kostel byl postaven v letech 1860-1863 na místě staršího toleračního kostelíka z
r. 1783. Evangelický kostel patří k největším v Čechách, scházelo se zde až 500 věřících.

• Josef Pelíšek (1889 - 1969), básník a umělecký překladatel.

• gotická Tvrz Semtěš
• Evangelický kostel
• Pelíškova síň
• Památník obětí 1. a 2. světové války