Poloha místa je poměrně nenápadná, velmi vhodná k osídlení s rozhledem do širokého okolí. Při dobré viditelnosti lze vidět Jeseníky, Oderské vrchy, Moravskou bránu, Beskydy, Chřiby, Hostýnské a Vsetínské vrchy, z objektů pak baziliku na Svatém Kopečku u Olomouce, kostel v Dubu nad Moravou a tovačovský zámek. Katastr obce má rozlohu 716 ha, z toho 282 ha připadá na lesy, 362 ha na ornou půdu, 20 ha na zahrady, 4 ha na ovocné sady, 20 ha na travní porost, 7 ha na zastavěnou plochu a 21 ha na ostatní. Jedinou vodní plochou je rybníček v Kozencích. Seloutky sousedí na západě s katastrem obce Krumsín, na jihu Určic a Alojzova, na severu Mostkovic, Čechovic a Krasic a na východě Žešova.
Nejstarší písemný doklad o Seloutkách pochází z roku 1325, kdy král Jan Lucemburský dává Vokovi z Kravař tzv. opravu na Seloutkách. Oprava znamenala, že obec byla pod správou vrchnosti plumlovské, ta vybírala činži a odváděla ji církvi, za což jí duchovní páni část vraceli. V té době patřila část majetku v obci klášteru svatého Jakuba z Olomouce.
Název obce se v minulosti měnil. Seloutky se v nejstarších dobách jmenovaly Selutice, ale již z konce 14. století pochází název Selitky nebo Selítky. Od konce 18. století se objevuje lidová forma Selótky, ale také Selutky a od roku 1750 do současnosti Seloutky.
1325 první písemná zmínka o Seloutkách
1339 Ženský augustiánský klášter sv. Jakuba v Olomouci dostal od Urbana z kláštera hradišťského 2 hřivny platu v Seloutkách
1493 Jan Děvečka z Herštejna postoupil své dědictví v obci s pustou tvrzí a dvorem v Kloboučkách Vratislavovi z Pernštejna, který Seloutky natrvalo připojil k plumlovskému panství
1518 Hajný Jež ze Seloutek kupuje v Prostějově dům U zeleného stromu. Je prvním známým majitelem později vzniklé Starorežné Prostějov
1538 obec se stala vlastníkem stříbrného, silně pozlacený kalicha. O jeho původu není nic známo.
1558 dovolil Vojtěch z Pernštejna vysadit nad vsí vinohrady
1582 Jan a Jakub Machničtí ze Seloutek obdrželi 29. 5. 1582 znak a vladyctví. Ve znaku měli v červeném poli bílého vzpínajícího se koně na zeleném trávníku.
1599 koupily Seloutky od Pernštejnů Lichtenštejnové a obec jim patřila až do zániku poddanství do roku 1848, lesy až do října roku 1931
1648 po třicetileté válce byla obec téměř liduprázdná ( v roce 1649 žilo v obci podle odhadu pouze 36 obyvatel)
1670 postavena kaplička sv. Vavřince na svahu nad obcí, dnes na tomto místě stojí dům č. p.106
1688 byla obci přidělena pečeť
1777 (možná již v roce 1771) provedeno první číslování domů, v obci bylo 39 obytných domů – čísel, v tom je započítán jeden grunt z Žešova
1794 od tohoto roku stojí u silnice na Prostějov kamenný kříž
1802 postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie
1833 vyhořelo v obci 9 domů
1836 postavena ve vinohradech kaple sv. Šebestiána
1846 Alojzov připojen k Seloutkám
1865 byl učiněn pokus dolovat uhlí pod dnešní Všetičkovou skálou, bez úspěchu
1880 provedeno druhé číslování domů
1896 vybudována silnice do Prostějova, do té doby existovaly pouze neupravené polní cesty
1922 od obce se odloučila osada Alojzov
1922 vybudována silnice do Určic, stavba se vlekla od roku 1915
1923 listopad – začal jezdit autobus
1924 založen sbor dobrovolných hasičů
1924 vybudována silnice do Domamyslic
1925 19. prosince – na návsi a v některých domech je zavedena elektřina, první jednání o zavedení el. proudu do obce proběhlo již v roce 1914, ale I. světová válka realizaci přibrzdila o více než 10 let
1928 první sjezd rodáků - odhalen pomník padlých
1929 krutá zima zničila mnoho ovocných stromů v okolí obce
1931 postavena nová radnice
1945 8. května – skončila II. světová válka, bez škod v obci
1951 zřízena obecní prádelna v č. p.12
1956 založeno JZD Seloutky
1957 první televizor v obci
1958 2. února – 1. filmové představení na sále MNV promítnut film Mistr Jan Hus. Promítalo se pravidelně každou neděli 2x. Poslední pravidelné filmové představení se uskutečnilo r. 1962.
1958 postavena váha na návsi a drůbežárna na kopaninkách
1960 zahájena výstavba kravína, základ farmy Seloutky
1962 vybudováno dětské hřiště
1964 obec správně přičleněna pod Určice, došlo ke sloučení družstev a vzniklo JZD Budovatel Určice
1976 první žena v čele obce – předsedkyně občanského výboru Vlasta Piňosová
1990 obec se osamostatnila od Určic
1996 provedena plynofikace obce, v kapli byl posvěcen nový zvon, hmotnost 50 kg, průměr 57 cm, výška 60 cm a pořízeno automatické vyzvánění
1997 zřízen obecní vodovod
2003 PČR udělila obci právo používat obecní symboly – znak a vlajka
2005 schválen historicky první územní plán obce
2005 druhý sjezd rodáků - svěcení znaku a vlajky
- kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1802
- kaple sv. Šebestiána ve Vinohradech z roku 1836
- kříž u silnice do Prostějova z roku 1794
