Charakter současného života v obci se vyznačuje aktivním, příjemným, tolerantním tempem. Obec, pro kterou jsou bez problémů strategicky dostupná města Chrast, Hrochův Týnec a především Chrudim, si udržuje určitou pozitivní fluktuaci občanů. Je tudíž i zajímavou alternativou bydlení na vesnici v dosahu "městské civilizace" a pracovních příležitostí. Zvýšenou aktivitou zastupitelů obce, vedení Obecního úřadu, SDH Řestoky, Nohejbalovému klubu, MTB Schlapey a řady občanů, kteří se dobrovolně zapojují do organizace společenského života, se daří nabízet celou plejádu akcí po celý kalendářní rok. Velký důraz je kladen na vyžití a výchovu předškolní generace. Na vysoké úrovni funguje spolupráce s pedagogickým sborem obecní MŠ Pavoučka Poutníčka. Díky spolku MTB Schlapey se daří položit základy k tradici dětských cyklistických závodů a výletů.
První zmínka o obci pochází již z roku 1115. Podle současné dokumentace jsou Řestoky třetí nejstarší obcí na Chrudimsku, hned za Chrudimí a Vrbatovým Kostelcem. Jméno obce bylo psáno ve starých dokumentech také Žestoky, Ržestoky, Zestoky, a své jméno pravděpodobně dostala podle jedné verze od sestoku vod, podle jiné od staroslovanského jména "žestoci", což znamenalo "divocí", "drsní". Významné datum v dějinách Řestok zaujímá rok 1350. V tomto roce máme zaručena historická data o zřízení samostatných farností a mezi nimi byla zřízena i v Řestokách. Tím byla obec povznesena neobyčejně nad okolní. Mělo to význam nejen náboženský, ale i sociální a kulturní, neboŤ tehdejší farnosti byly středem vzdělanosti, kultury a školství pro celé okolí. Jelikož obec byla obcí farní, lze od roku 1355 předpokládat, že vedle fary ve 14. stol. stála i škola. Avšak kdy přesně byla v Řestokách zřízena škola není s jistotou známo. V době husitských válek škola zanikla. Roku 1792 měla být zahájena stavba nové budovy, avšak škola se nakonec nestavěla. Až roku 1821 byl položen základní kámen ke škole nové, která byla v roce 1842 navíc ještě rozšířena. Roku 1604 byl na řece Holetínce vystavěn mlýn na náklady urozeného pána Adama Talácky z Ještětic a na Žestokách. Významným datem pro obec je i rok 1664. Po zřízení královehradeckého biskupstvítehdejší biskup zřídil v Chrasti farní úřad, k němuž byly podřízeny i Řestoky, kde až do této doby byl farní úřad a k němuž byly podřízeny budovy a kostel v Chrasti. Řestocký kostel se tak stal kostelem filiálním. Samotný kostel prodělal během staletí několik oprav a přestaveb, které mírně narušily jeho původně pozdněrománský stavitelský sloh. Restaurace proběhla i v interiéru. Největší proběhla v roce 1901, kdy byl pořízen nový neogotický oltář zasvěcený, jako ostatně celý kostel sv. Václavu. V roce 1915 byl kostel osazen třemi zvony - malý o váze 30kg bez nápisu, druhý o váze 75kg rovněž bez nápisu a třetí největší a nejvzácnější o váze 170kg s nápisem: Léta Božieho 1492 slit jest tento zvon - Amen. Historie zvonů je poznamenána jejich sejmutím za 1. a 2. světové války, kdy se z nich staly oběti válečné rekvirace. Jen náhodou se podařilo zachránit právě ten největší a nejcenější. Součástí hraběcího velkostatku byla i barokní sýpka, v dnešní době je tato stavba užívána jen zpoloviny, hlavní část se zdobeným průčelím je v havarijním stavu.
- Helena Šmahelová, spisovatelka narozena v Řestokách 14. července 1910. Její bratr byl v Řestokách starosta.
- kostel Svatého Václava - Původně gotický, barokně přestavěný. V roce 1901 byl kostel regotizován a byl zřízen nový hlavní oltář. Na věži se dochoval památný zvon z roku 1492 o váze 170 kg. Kostel je obklopen hřbitovem, na němž rostou čtyři památné lípy malolisté
- klasicistní statky a barokní sýpka z 18. století
