Na území Řehlovic zasahuje několik zvláště chráněných území. Obcí prochází hranice chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných ekosystémů a velkou druhovou rozmanitostí.“ Severozápadně od centra Řehlovic se na katastrálním území Lochočice nachází přírodní rezervace Rač. Vyhlášena byla roku 1953 na 15,41 hektarech a předmětem ochrany jsou „teplomilná společenstva a ukázka sukcese na bývalých obdělávaných pozemcích“. Západní hranice Řehlovic z východu ohraničuje přírodní rezervaci Malhostický rybník, která se však již nachází na území obce Rtyně nad Bílinou. Byla vyhlášena v roce 2002 na 23,57 hektarech a jde o ojedinělou ornitologickou lokalitu Ve Stadicích, které jsou součástí Řehlovic, stojí u Královského pramene památný strom lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), chráněný od roku 1994.
(Zdroj: Wikipedie)
První historická zmínka je z roku 1328. Vesnice vznikla spojením dvou osad - Řehlovic a Šachova. Odtud německý název Tschochau, později Großtschochau. Původní okrouhlice, tj. osídlení kolem kruhové návsi, se později rozrostlo o řadovou výstavbu podél výpadových cest.
Na počátku 14. století byla ves lénem pražského arcibiskupství. Před rokem 1366 tu však již seděl první známý majitel vsi s tvrzí Rydkéř, jehož synové uváděli za jménem ze Skalky (tj. hrádek ve Vlastislavi u Lovosic). V 15. století vlastnili Řehlovice pánové ze Sulevic a Řehlovic, od r. 1468 bratři Jan a Pavel Knieže. Oba stáli věrně na straně Jiříka z Poděbrad.
Začátkem 16. století zde vládl Alexander z Leisneka a ten městečko s tvrzí prodal r. 1528 rytíři Jetřichu z Bílé. Roku 1587 došlo k dědickému dělení majetku: bratři Hendrych a Jáchym získávají Malhostice s poplužním dvorem, Rtýni a Brozánky. Bratři Bedřich, Adolf a Jiřík zůstávají v městečku Řehlovicích (označení městečko je běžně uváděno v podrobné dědické smlouvě). Náleží jim stará a nová tvrz, poplužní dvůr, ves Zálezly, Chvalov, řehlovický pivovar a několik poddaných ze Žímu, Radejčína, Brozánek a Zálužan.
Posléze vlastnil Řehlovice rytíř Bedřich sám. Byl to učený a odvážný muž, horlivý protestant. Roku 1618 se stal jedním ze třiceti direktorů země české a za aktivní účast ve stavovském povstání byl jedním ze 27 českých pánů sťatých 21.6.1621 na Staroměstském náměstí. Majetek byl zkonfiskován, později však restituován a vydán dědicům. Ti panství r. 1628 prodali za 19 311 kop a 64 grošů hraběti Oto Nosticovi. Sami pro víru opustili vlast a odešli do sousedního Saska.
O rok později přikoupila nová vrchnost i sousední Hliňany, kam byla správa spojených panství přenesena. V polovině 17. století dostavěli Nosticové v Hliňanech barokní zámek. Řehlovická tvrz přestala plnit obytnou funkci a sloužila jen hospodářským účelům. Chátrala a byla r. 1719 zbourána.
Řehlovice byly v 17. století trhovým městečkem i s právem hrdelním, jak svědčí pomístní jméno "Na šibenici". Avšak r. 1664 Nosticové převedli právo trhové na Trmice, které od té doby zaznamenávají výrazný vzestup. V Hliňanech vrchnost pobývala většinou jen v létě, vybudovala si totiž honosný palác na Malé straně v Praze. Přesto byl zámeček v 18. století rozšířen o další budovy. Měl i oranžerii. Za sedmileté války se stal hlavním stanem velitele pruských vojsk. Roku 1778 pobýval v Hliňanech i císař Josef II.
- Kostel Nejsvětější Trojice – Doložený r. 1352 stojí na náměstí v obci. Na západní průčelní věži visí větší zvon od mistra Tomáše z Litoměřic z r. 1535 a menší zvon od Františka Herolda z r. 1856. Oba zvony jsou zavěšeny v patře nad hodinami, jejichž strojem jsou pravidelně každou hodinu (velký) či čtvrthodinu (malý) rozeznívány, ač oba zvony mají též svá původní srdce. Jsou zavěšeny na dřevěné konstrukci, na níž je černou barvou napsáno datum 1926. Lucerna věže je prázdná. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
- U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je rovněž kulturní památkou.
- Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče – národní kulturní památka
- Socha P. Marie (Immaculata) – kulturní památka
- Zvonička vidlák – před mostkem přes Bílinu, chráněna jako kulturní památka.
- Studánka – Královský pramen – kulturní památka
- Silniční most – most přes Bílinu, kulturní památka
- Myslivna, hájenka – kulturní památka
- Kostel svatého Václava – Kostel, doložený r. 1352, stojí na návrší v obci. V západní věži kostela dnes žádný zvon není, je zde pouze jeden ocelový závěs a dvě dřevěné hlavy. Pod nimi jsou odložena čtyři zvonová srdce; v minulosti zde tedy byly tři nebo čtyři zvony, z nichž známe pouze zvon z r. 1541 od mistra Matěje Špice. Chráněn jako kulturní památka.
- Socha Piety – kulturní památka
- Kostel sv. Barbory v Dubicích – Kostel z r. 1579 stojí na okraji obce nad labským údolím. Ve východní průčelní věži se nachází bohatě zdobený zvon z r. 1595 od Brikcího z Cimperka. Kostel je kulturní památkou.
- Zvonička v Moravanech – Zvonička tvořená rozvětveným kůlem stojí na návsi v obci. Zvon v ní je litinový, s nápisem na věnci.
- Kříž v Moravanech – Litinový kříž, chráněný jako kulturní památka.
- Kaple Nejsvětější Trojice v Habří – Kaple z r. 1738 stojí na návsi při průjezdní silnici. Ve věžičce se nachází litinový zvon na dřevěné hlavě, nezdobený, natřený šedou barvou. Kaple je kulturní památkou.
- Sýpka v Radejčíně – Nachází se při domě čp. 1 a je kulturní památkou.
- Koňská hasičská stříkačka
