Katastr obce Rouské o výměře 530 ha se nachází v Kelečské a Podbeskydské pahorkatině – oblast Západobeskydské podhůří, v nadmořské výšce 372 m n.m. V současné době zde žije zde 249 obyvatel s věkovým průměrem 36 let, z čehož je v současné době 35 dětí ve věku do 15 let . Nachází se tu 78 domů, které slouží k trvalému bydlení a 5 domů je využíváno k rekreaci.V obci se převážně zachoval charakter a urbanistická struktura původních selských stavení. Ovšem zemědělská výroba, která zde vždy hrála dominující funkci, byla v minulosti zredukována na minimum a v areálu bývalého zemědělského družstva jsou nové výrobní haly firmy GESS s.r.o. Hranice a Martina Ovčáčíka z Rouského. Z tohoto prostoru vznikla moderní průmyslová zóna obce. Nachází se zde stlolářství a podlahářství otce a syna Plesníkových. Chovem koní a zemědělskou činností se zabývá firma JUKO Jaroslav Juráň.
Obslužnost je zajištěna jednou autobusovou linkou č. 92728 Hranice – Všechovice, která zabezpečuje devíti spoji základní potřeby občanů, jako je dojíždění dětí do ZŠ a MŠ, k lékaři, na poštu a dalším službám. Obec je od okresního města vzdálená 30 km a má stále nejbližší vazbu na nedalekou obec Všechovice. Regionálním centrem a střediskem vyšší občanské vybavenosti jsou Hranice. Obec Rouské je plynofikována. Vodovodní řad provozuje společnost Vodovody a kanalizace Vsetín a.s. Kanalizace je ve vlastnictví obce .
Na katastru obce Rouské nejsou památky většího významu. Nejvýznamější z nich je památná lípa Jana Jiskry z Brandýsa stará zhruba 500 let, dále se tu nachází tři kamenné kříže, boží muka ze 17. století vyřezaná z jednoho kusu dubového dřeva. Rousecké návsi dominuje socha sv, Jana Nepomuckého z roku 1791, která je kulturní památkou. Nedaleko ní je kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1855. Na východní straně katasru jsou tři rybníky Kadlub, Prostřední a Komorový, které slouží částečně jako biologická čistírna odpadních vod.
Na zrekonstruované rousecké návsi je víceúčelový obecní dům , v němž se nachází obecní úřad, sál, obecní knihovna, klubovny a zázemí. V zadním traktu je přes letní období umístěna velká trampolína pro všechny věkové skupiny.
Zásobování občanů základními potřebami zajišťuje prodejna smíšeného zboží JEDNOTA.
Od roku 2002 slouží občanům Dům s pečovatelskou službou, s pěti malometrážními byty.
V obci působí devět spolků, které se společně s obcí podílí na ozvoji spolkového, kulturního a společenského života .
V posledních 20 letech se v obci postavilo 20 Nových rodinných domků.
V okolí obce se nachází jedno z nejstarších pohřebišť v okolí.
Občanská vybavenost
V obci se nachází :
Víceúčelový dům
Klubovna
Knihovna
Hasičská zbrojnice
Prodejna smíšeného zboží
Základní a mateřská škola je spádová v nejbližší obci Všechovice, vzdálené 2 km
Hřbitov je společný pro obce Rouské, Všechovice a Provodovice a nachází se v obci Všechovice
Praktický, zubní a dětský lékař je v obci Všechovice
Pošta, lékárna a kino je rovněž v obci Všechovice
Obec Rouské spadá do farnosti Všechovice
Počet částí: 1
Katastrální výměra: 530 ha
Počet obyvatel: 250
Z toho v produkt. věku: 197
Průměrný věk: 36
Obec ROUSKÉ, původně Ruské, je připomínána již v roce 1320. V r. 1516 získal léno Jan starší Obešlík z Lipultovic , šlechtic slezského původu, jehož děd Jan připomínaný na Moravě v l. 1433-66, byl purkrabím na hradě Drahotuši.Jan starší zastával v l. 1526-28 úřad přísedícího a v r. 1533 rady manského soudu olomouckého biskupa Stanislava Thurza a kromě R o u s k é h o držel ještě řadu drobných lén v okolí /Kladeruby,Komárovice, Babice a Malhotice/. Byl pravděpodobně stavebníkem rousecké tvrze, poprvé uváděné v r. 1547 za jeho syna Tysulta. Tysult Obešlík udržel R o u s k é jen do r. 1554, žil potom v Babicích ještě v r. 1560 / právě na trvrzích v Babicích a Malhoticích žili O b e š l í k o v é nejdéle - až do počátku 17. století /. Ctibor Obešlík, syn babického pána Jiříka staršího, vzpomínaný ještě v r. 1623, byl coby aktivní účastník protihabsburského odboje trestán konfiskací a zemřel patrně v emigraci. V r. 1555, po kratičké držbě Onešem ze Zástřizl, přešlo léno na Petra Šmerhovského z Lidkovic a v r. 1580 na jeho syny Jana staršího, Oldřicha a Matyáše. Šmerhovští se na zdejší tvrzi udrželi dlouho. léno i s panským obydlím ztratil evangelík Jan starší Šmerohovský až v r. 1626 za účast v tzv. "mansfeldské rebelii". Posledními pány na rousecké tvrzi bylio slezští rytíři R o t e n b e r k o v é z Ketře a Drslavě, z nichž Jindřich / od r. 1649 biskupský rada / zde vládl až do své smrti v r. 1653. Léno bylo pak natrvalo připojeno ke kelčskému panství, tvrz ve vsi ztratila svůj význam jako šlechtické sídlo a záhy na to zanikla. Stála v místech bývalého arcibiskupského dvora.
Tzv. Sametová revoluce v roce 1989 se výrazně zapsala do historie naší malé vesničky . V souvislosti s listopadovými událostmi nabyl na významu požadavek obcí integrovaných v roce 1976 pod správu Místního národního výboru Všechovice na navrácení samosprávy a jejich samostatnost. Obec Rouské byla od roku 1976 presentována jako osada a její význam byl degradován na zánikovou obec. Proto první požadavek zněl na navrácení oficiálního názvu obce Rouské. Tento požadavek byl navržen tehdejším poslancem MNV a NF Josefem Kývalou. Od roku 1976 do roku 1990 správu obce vykonával tzv. Občanský výbor, který byl podřízen shromáždění poslanců MNV Všechovice, které čítalo okolo 55 poslanců sdružených v národní frontě celého správního obvodu Všechovice. Od roku 1990 má obec Rouské vlastní samosprávu.
- socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1791
- památná lípa Jana Jiskry z Brandýsa stará zhruba 500 let
- tři kamenné kříže
- boží muka ze 17. století vyřezaná z jednoho kusu dubového dřeva
