Poloha obce mezi městy Český Těšín na severu a Třincem na jihovýchodě se podílela na utváření jejího současného vzhledu a funkcí, i když původní ves Ropice vznikla o několik staletí dříve než Třinec, tedy v době, kdy se v místech dnešního Třince rozkládaly pastviny a neprostupný prales. Již v 15. století stála ve vsi tvrz, která byla počátkem 18. století přestavěna na barokní zámek, později přestavěný klasicistně a doplněný zámeckým parkem. Soubor architektonických památek doplňuje farní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1806 s ohradní zdí, branou a řadou dekorativních prvků.
Současná Ropice nenabízí návštěvníkům pouze architektonické památky, ale zejména možnosti aktivního trávení volného času. Obcí prochází cyklostezka – trasa Jihlava – Český Těšín tzv. Beskydsko-karpatská magistrála. Nejvýraznějším lákadlem je moderní 18-ti jamkové golfové hřiště s krytým odpalištěm a komfortně vybavenou klubovnou. Vesnické prostředí, možnosti sportovního vyžití, blízkost městských sídel a dobrá dopravní dostupnost nabízí výhodné příležitosti k individuální rodinné výstavbě.
Historie obce Ropice
Ropice patří k nejstarším obcím na Těšínsku. Ves vznikla asi ve 12. nebo 13. století. První dochovanou historickou zmínku o vsi najdeme v soupisu desátků vratislavského biskupa z roku 1305. K významu obce přispěla i její výhodná poloha na silnici vedoucí z Těšína do Jablunkova a dále do Uher. V roce 1804 bylo v obci 101 domů, ve kterých žilo 732 obyvatel. Dále zde byly filiální kostel, statek, zámek se zámeckou hudbou, 2 hospody, 3 mlýny, vodní pila, kamenolomy a cihelna.
Majitelé panství a zámku
Jejím prvním známým majitelem byl Sobek z Kornic v r. 1430, v držení tohoto rodu, jehož členové se v 15. a 16. století po Ropici také psali, zůstal statek do smrti Rudolfa Sobka z Kornic v r.1693. Počátkem 15. století byla ve vsi postavena tvrz o níž se poprvé dovídáme v r. 1523 za Václava Sobka z Ropice. Kolem roku 1700 získal statek Filip Saint Genois za něhož na poč. 18. století byla tato tvrz přestavěna na barokní zámek. Příslušníci tohoto rodu drželi statek až do roku 1785, poté byl statek koupen od Karla Saint Genois Gabrielou Coelestovou, rozenou Skrbenskou z Hříště. Roku 1810 nechal další majitel statku baron Karel Cselesta zámek přestavět v klasicistním stylu a v této podobě se udržel v podstatě do dnešní doby. Současně byl zřízen park. Zámek je jednopatrový a má obdélníkový půdorys. Na zadní straně do dvora bylo přistavěno stejně vysoké křídlo, určené pro služebnictvo. Fasáda hlavní poschoďové budovy je na čelní straně členěna řadou pilastrů na soklech, které jsou zakončeny bohatě zdobenými hlavicemi. Bohatou ornamentální výzdobu mají též okenní šambrány přízemí i prvního patra. Po Coelestech drželi Ropici Mattencloitové, v roce 1862 zdědil Ropici baron Emanuel Spens-Boden a v roce 1926 získal statek se zámkem Heřman Künburg-Spens. Künburgům náležely až do roku 1945. Poté byl objekt využíván státním statkem, a to pro bytové a správní účely.
Farní kostel byl vystavěn asi ve 2. polovině 14. století. První dochovaná zpráva o něm pochází z roku 1447. V průběhu let byly v obci vystavěny tři kostely, první dva dřevěné a třetí, který stojí dodnes, zděný. V době reformace, tj. od poloviny 16. století do roku 1654, byl pod protestantskou správou. Právě z tohoto období pochází nejstarší památka kostela v Ropici - stříbrný kalich z roku 1646. Z vizitačních protokolů se můžeme dočíst, že tento kostel patřil na Těšínsku mezi ty větší a lépe vybavené, ale později jeho úroveň klesala. Z tohoto důvodu rozhodl tehdejší majitel Ropice baron Jiří Saint Genois o výstavbě nového chrámu. Nový kostel byl vysvěcen v květnu roku 1736. V hlavním oltáři byl obraz svaté Kateřiny, které byla stavba zasvěcena. V roce 1806, na místě barokního kostela sv. Kateřiny z let 1733-1736, byl postaven Farní kostel zvěstování Panny Marie s ohradní zdí, bránou, dekorativními vázami, sochami sv. Anny, sv. Jáchyma, sv. Petra, sv. Pavla, dvěma hrobkami a kamenným křížem. Kříž pochází z roku 1813. Stojí na místě, kde původně stál oltář předchozího kostela. Plány, podle kterých výstavba kostela probíhala, byly původně určeny poutnímu chrámu Na Vápenkách ve Frýdku. Jelikož svému původnímu určení plně nevyhovovaly (ve Frýdku se požadovala větší kapacita budovy), byly využity pro stavbu kostela v Ropici. Je to jednolodní empírová stavba z kamene a cihel s vestavěnou kvadratickou věží, s boční kaplí a obdélnou sakristií. V tympanonu štítu byl umístěn znak obou stavebníků - Celestů a Skrbenských. Byl postaven opavským zednickým mistrem Antonínem Englischem. Nad hlavním oltářem je umístěn krásný obraz Zvěstování Panny Marie od neznámého mistra z 19. století. Severní stranu kostela zdobí boční oltář s obrazem Svaté rodiny. Nad vchodem do sakristie je umístěn obraz sv. Kateřiny z 19. století od neznámého autora.
Hrobka s aliančním znakem pánů ze Saint Genois- v ohradní zdi vlevo od vstupu do farního kostela, parcela č.82 - barokní hrobka z roku 1742, čtvercového půdorysu s jehlancovou střechou, tvořící součást ohradní zdi. Hladkou fasádu průčelí prolamuje obdélný vstup. Nad ním je kamenný alianční znak pánů ze Saint Genois, s oválnými medailóny a letopočtem 1742, zdobený rozvíjeným ornamentem. Po obvodu medailónů, zdobených perlovcem, dva jednořádkové nápisy kapitálou. Vpravo: GEORGIVS SVOBODNI PAN ZE SAIN GENOIS, vlevo: FRANCISCA SVOBODNO PANI ZE SAIN GENOIS. Výška písma 3 - 3,5 cm.
Hrobka s aliančním znakem pánů Celestů z Celestynu - v ohradní zdi vpravo od vstupu do farního kostela, parcela č.82 - klasicistní hrobka z roku 1802, čtvercového půdorysu s jehlancovou střechou, tvořící součást ohradní zdi. Hladkou fasádu průčelí prolamuje obdélný vstup s lomenou profilovanou římsou. Nad vstupem kamenný alianční znak Celestů z Celestynu a Skrbenských z Hříště s letopočtem 1802.
Průmysl
V padesátých letech 19. století se v obci těžila železná ruda pro potřeby blízkých železáren. Od roku 1871 vede Ropicí Košicko-bohumínská dráha a od roku 1886 železnice spojující Těšín s Frýdkem.
Spolková činnost
Spolky: 1909 - Macierz szkolna, 1910 - Dobrovolný hasičský sbor, 1924 - Slezská matice osvěty lidové
Územní přičlenění
V roce 1980 byla Ropice přičleněna k Třinci. V roce 2000 se Ropice stala samostatnou obcí.
Pečeť obce
Jediný zjištěný typář Ropice byl užíván nepřetržitě od roku 1723 až do pol. minulého století. V pečetním poli oválného pečetidla o výšce 27 mm a šířce 25 mm je zobrazen celý pluh se dvěma koly, obrácený doleva. Nad figurou je umístěn letopočet 1723 a majuskulní německý opis mezi linkou a vavřínovým věncem je uvozen rozetkou a zní: PETSCHAFT:DER:GEMAINE:IN ROPITZ. Obraz pluhu se vyskytoval i na obecních razítkách s česko polskou legendou z období I. republiky. Razítka vzniklá po II. světové válce už žádné znamení nemají.
Ostatní
Poloha obce byla příznivá pro zemědělství, ve středověku Ropice představovala poměrně rozsáhlou selskou obec. Nejvíce se pěstovalo žito, ječmen a oves. V roce 1893 byl v Ropici založen evangelický hřbitov, do té doby byli pochováváni zesnulí dané víry v Neborech.
- Zámek Ropice
- Hrobky Coelestů z Coelestynu, Skrbenských z Hříště a rodu ze Saint Genois
- Kostel Zvěstování Panny Marie
- Náhrobky rodu Künburgů a Spens-Boodenů
- Jilm u Stříteže, památný strom
