Rokytá

Katastrální území obce Rokytá se skládá ze dvou místních částí: Horní Rokytá a Dolní Rokytá. Nachází se v severozápadním cípu bývalého mladoboleslavského okresu a nyní po reorganizaci státní správy na severním okraji Středočeského kraje.
Od Mladé Boleslavi je Rokytá vzdálena 23 km (27 km). Nejbližší město je Mnichovo Hradiště, které je 12 km vzdálené od Horní Rokyté a 8 km od Dolní Rokyté. Je položeno jihovýchodně od řešeného území. Mnichovo Hradiště má 8 500 obyvatel.
Od Prahy je řešené území vzdáleno 80 km.
Správní území obcí je shodné s katastrálním.
Obec Rokytá byla v roce 1993 odpojena od obce Dolní Krupá. Z tohoto důvodu v obci nejsou dostupné některé demografické údaje a neexistuje kronika obce.
Vlastní obec Rokytá se nachází na táhlé plošině, která je součástí Bezdězské tabule. Je tvořena volnou zástavbou podél páteřní komunikace, vycházející ze silnice II. třídy č. 268 Mnichovo Hradiště – Mimoň.
Území sousedí s katastry obcí Dolní Krupá, Ralsko, Horní Bukovina a Bílá Hlína.
Do řešeného katastrálního území nezasahuje žádné chráněné krajinné území, ani významnější prvky územního systému ekologické stability. Jsou zde pouze lokální biocentra a lokální biokoridory.
Přesto je to území velmi vyhledávané pro rekreaci hromadnou i individuální a pro sportovní vyžití obyvatel z blízkých i vzdálenějších městských aglomerací.

Území je zařazeno do teplé oblasti MT – 9. To znamená dlouhé teplé léto, suché až velmi suché krátké přechodné období, mírně teplé jaro a podzim, krátká mírně suchá zima a krátké trvání sněhové pokrývky.
Řešené území má ráz dávné kulturní krajiny, celá oblast byla osídlena a kultivována , což vedlo k velkoplošnému odlesnění. Orná půda představuje asi 80 % výměry, lesní půda pouze asi 8,5 % z celého území. Lesy se rozkládají na ploše 89,91 ha a tvoří je především borové doubravy.
Z hlediska nerostných surovin není oblast v žádném chráněném ložiskovém území.
Obec má především zemědělský charakter .
Dolním okrajem katastru protéká potok Rokytka. Jeho levobřežní přítok, protékající vsí se údajně ztratil v roce 1947, kdy probíhaly geologické průzkumy prováděné n.p. Vojenskými lesy a statky. Provedené hloubkové vrty zřejmě zapříčinily změny v podzemních vodách a obecní rybník i říčka vyschly. Dle jiných údajů byl rybník zasypán, neboť do něj pronikala kontaminovaná spodní voda ze zemědělského areálu, umístěného nad ním.
Rokytka je levý přítok Bělé a ta tvoří pravobřežní přítok Jizery.
Bělá pramení ve Vrchbělé ve výšce 272 m n.m. a ústí do Jizery u Malé Bělé v 212 m n.m.. Vodohospodářsky je to významný tok, pstruhová voda.
Rokytka se též zve Klokočka a pramení ve výšce 325 m n.m. a ústí do Bělé u Velkého Rečkova v 215 m n.m. Je to rovněž významný tok - pstruhová voda a má své chráněné úseky, kde se jímá voda. Údolí Rokytky je lemované vysokými stráněmi s menšími skalnatými útvary, kde se nacházejí významné reliktní mokřady.
 
Vlastní obec se rozkládá podél hlavní páteřní komunikace. Délka obce je cca 5 km. Souběžně s hlavní komunikací prochází komunikace v tzv. „Rokli“, která je zpevněna a bude používána jako místní pěší a cyklistickou stezka. Podél ní jsou též ve skupinách umístěné převážně rekreační domy. Další objekty se nachází podél vedlejší komunikace, položené severněji, která se však záhy na hlavní komunikaci napojuje. Její trasa bude též obnovena. Zástavba je volná, rozptýlená, není tu žádná náves či centrum obce. Tento typ vesnice se nazývá lánový. Ke každému stavení příslušel pruh orné půdy. Toto uspořádání je dodnes patrno ze zachovalých cest vedoucích přes pole k lesním porostům, které lemují katastrální území obce. V prvních dvou třetinách se nacházejí usedlosti pouze po jedné straně silnice, a to nad hlubokým údolím místního potoka. Přes cestu pak byly přístupné souvislé lány polí, táhnoucí se až k lesním masivům Rokytské Horky.. Ve výše položené Horní Rokyté je charakter pozemků spíše rovinný a zde je cesta obestavěna již oboustranně, neboť zde se mohly usedlosti se svými polnostmi volně rozvíjet oběma směry.
Většina objektů jsou původní zemědělské usedlosti včetně příslušného hospodářského zázemí – stodoly, chlévy atd. Bohužel málo z nich je zachovaných ve své původní formě. Přestavby většinou necitlivě zasáhly do vzhledu a funkční náplně objektů. Některé jsou s odborným a invenčním přístupem přestavěné na rekreační objekty. Některé slouží svému původnímu účelu avšak hodně objektů je v havarijním stavu a pravděpodobně se nepodaří je zachránit. Přitom tyto stavby jsou velmi kvalitním příkladem historické venkovské zástavby a tvoří nenahraditelné kulturní dědictví, byť většinou nejsou přímo vyhlášenými památkami registrovanými Státní památkovou péčí. V tomto kontrastu negativně působí též stavební zásahy z let socialismu, provozní budovy bývalého JZD, bytové stavby atd.
Přesto jsou v obci zachovány některé mimořádné stavby, viz dále „ část 3.4. - Památkově chráněné objekty“. Převážně německému osídlení odpovídají i typy domů. Vyskytoval se zde často patrový dům chlévského typu, vyskytující se zejména na Českolipsku, ale i přízemní komorový typ charakteristický spíše pro Mladoboleslavsko.
Kromě registrované nemovité kulturní památky výklenkové kapličky čp 385 je v Horní Rokyté též jeden drobnější objekt kapličky s římsou obíhající i štít sedlové stříšky. Ve valené zaklenuté nice je pískovcový reliéf „Nejsvětější trojice“. Prosté tvary kapličky by nasvědčovaly její stavbě nejspíše v 1. polovině 19. století. Z této doby může být i reliéf. Zejména u reliéfu však nelze vyloučit i původ starší. Jedná se o hodnotný drobný objekt se vzácně dochovaným lidovým plastickým dílem, který je cenným doplňkem vesnického prostoru.
Na p.č. 385 je zděná kaplička obdélníkového půdorysu s vnitřním prostorem klenutým valenou klenbou. Na zadní stěně byl zbytek štukování s datováním 1715. Podle klasicistního tvarosloví byla kaplička postavena kolem roku 1800. Pokud je datování 1715 věrohodné a souvisí s touto stavbou, byla na přelomu 18. a 19. století jen upravena starší stavba, jejíž jádro je možná zachováno. Kaplička je hodnotnou součástí bývalého návesního prostoru.
Všechny historické stavby obytné i hospodářské, zděné i roubené, které jsou dnes již jen malým zlomkem dřívější zástavby, by měly být zachovány a citlivě opraveny, aby zůstaly zachovány do budoucnosti a tvořily kulturní jádro starobylé obce.
Obec má dobrou dopravní obslužnost, je napojena na silnici II. třídy Mnichovo Hradiště – česká Lípa a tím i na rychlostní komunikaci Praha Liberec.
V Mnichově Hradišti je rychlíková stanice vlaku ČD Praha – Turnov.
Východně od řešeného území je též mezinárodní letiště pro malá letadla v Hoškovicích.
Nedaleko se nacházel vojenský prostor Ralsko, který zapříčinil zdevastování krajiny a měl velmi negativní dopad i na širší okolí. Lesy byly nepřístupné. Stávající objekty uvnitř prostoru byly zničeny a nová výstavba krajinu jen dále poškozovala. Nyní po odsunu sovětských vojsk se nabízí nové využití území a lze předpokládat, že toto nové využití bude mít příznivý ekonomický dopad na celou oblast.
Zatím láká dosud opomíjená obec hlavně individuální rekreanty, ale dá se předpokládat, že dojde k rozvoji obce v souladu se znovuoživením celé, během socialismu poničené, oblasti . Těžba uranu, která uzavřela celý prostor Ralska, je rovněž zastavena, takže se dá předpokládat, že se krajina vrátí do své původní podoby. Po definitivním zrušení uranového průmyslu bude obytná a rekreační funkce území opět obnovena. Je to totiž jeden z nejkrásnějších koutů Čech s bohatou minulostí a krásným krajinným utvářením. Výjimečné přírodovědné a historické hodnoty jsou předmětem ochrany zejména v nedaleké Chráněné krajinné oblasti Český ráj ( první CHKO v České republice – vyhlášena již v roce 1955).
Rozvod elektrické energie je zajištěn nadzemním elektrickým vedením.
Vodovod je v obci vybudován a to z vodojemu umístěného nad obcí. Je ve vlastnictví obce, která je i jeho provozovatelem. Zdejší zásoby pitné vody jsou dostatečné a kvalita vody je výborná.
Technický stav vodovodní sítě je vyhovující a množství vody dostatečné i pro budoucí rozvoj obce.
Kanalizace vybudována není. Pozornost je třeba věnovat technickému stavu jímek pro akumulaci odpadních vod. Je třeba provádět kontrolu jejich těsnosti a též četnosti vyvážení.
Plynovod v obci není a ani se s jeho výstavbou nepočítá.
V obci momentálně není fotbalové hřiště.
Kulturní akce přímo v obci jsou omezeny na taneční zábavy v místním hostinci.
Za kinem a divadlem obyvatelé dojíždějí do Mnichova Hradiště, do Mladé Boleslavi a do Prahy.
Ze společenských organizací v obci působí Sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub Rokytá Podralsko.