Rohozná (okres Svitavy)

569 72, Rohozná, Tel.: +420 461 595 176, info@rohozna.cz
Rohozná/Společnost - Rohozná




Pokud pojedete do Rohozné automobilem, urazíte 13 km z Poličky nebo 16 km ze Svitav (přes Hradec nad Svitavou a Radiměř).
Při jízdě autobusem využijete služeb autobusového dopravce Zlatovánek spol. s r.o. Koleje se Rohozné vyhnuly.

Počet obyvatel    671
Katastrální výměra    1177 ha
Průměrný věk    39,6
Pošta    Rohozná u Poličky, 569 72
Počet členů zastupitelstva    11
 

Historie
O zaloení Rohozné jsou první zmínky ze 13. století, kdy je obec nazývána "Rohozná - villa ves". Historie obce je spojena s historií hradu Svojanova, na jehoľ panství byla zaloľena.
Hrad Svojanov vznikl pravděpodobně v době zaloľení Poličky (1265), kterou i s hradem věnoval Přemysl Otakar II. (1253--1278) královně Kunhutě. Hrad měl dvojí úlohu: odrazit případné nepřítele a chránit Trstenickou obchodní stezku. Z té doby (12--13. stol.) je prokázána existence Starého Svojanova a Hlásnice (k nim se řadí Trpín a Bystré). Jejich obyvatelé udrľovali a ochraňovali Trstenickou stezku. V té době, II. polovině 13. století, pravděpodobně téměř současně vznikala postupně obec Rohozná.
Na počátku 14. století se obec rozrůstala. Její chaloupky se krčily podél dlouhého kopce Draha.
Kraj kolem Rohozné, Svojanova aľ k Bystrému byl jeątě v 18. století zalesněn, v Rohozné ľilo málo obyvatel. Proto v roce 1803 majitel svojanovského panství baron Barstenstein usadil v severní horní části Rohozné německé osadníky z Bavor a Saska. Pro ně postavil obytné domky a ona část obce byla nazvána Familie. Jméno se udrľelo dosud.
Rohozná byla největąí obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2560 obyvatel a 380 domů. Po okupaci odeąla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v r. 1945 klesl na 1170.
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.

Původ jména ROHOZNÁ

Jméno Rohozná je odvozeno od slova "rogoz" = rákos. Je to přídavné jméno utvořené běľným způsobem. enský rod získalo jméno tak, ľe bylo spojováno se slovy voda, louka, ves. Např. Rohozná ves = rákosová ves. (Stejně vznikla i jiná místní jména rostlinného původu: Travná, Vrbná, Dubná, Lipná, Květná, Lesná, ...)
Jméno Rohozná je tedy utvořeno od jména rákos. Vysvětlení je snadné. Ves vznikala v dolním konci poblíľ hradu, kde se rozkládaly velké rybníky.
Slovo "rogoz" je velmi starobylé. Vyskytovalo se ve vąech slovanských jazycích. U nás zaniklo. Zůstalo vąak zachováno v základech několika místních jmen: Rohozná, Rohozec, Rohozno, Rohozov, Rohoznice. Slovo rohoľ, označující dříve výrobek z rákosu není totoľné se slovem "rogoz", ale je od něho odvozené.
Rohozná je v Čechách zastoupena pětkrát: naąe obec, ves u Strakonic, ves u Nasavrk, zaniklá ves u Podbořan a ves u Pelhřimova. Osada Rohozná je i na Slovensku u Brezna. Protéká jí říčka Rohozná, která se před Breznem vlévá do Hronu.
Obec zvanou Rogozna můľeme najít na území Ruska, Rogoznici v Chorvatsku. Místní jména se stejným základem jsou ve vąech slovanských státech. Najdeme je i v Řecku, Albánii a východním Německu. Je to památka na dávné slovanské osídlení.

Historie
O zaloení Rohozné jsou první zmínky ze 13. století, kdy je obec nazývána "Rohozná - villa ves". Historie obce je spojena s historií hradu Svojanova, na jehoľ panství byla zaloľena.
Hrad Svojanov vznikl pravděpodobně v době zaloľení Poličky (1265), kterou i s hradem věnoval Přemysl Otakar II. (1253--1278) královně Kunhutě. Hrad měl dvojí úlohu: odrazit případné nepřítele a chránit Trstenickou obchodní stezku. Z té doby (12--13. stol.) je prokázána existence Starého Svojanova a Hlásnice (k nim se řadí Trpín a Bystré). Jejich obyvatelé udrľovali a ochraňovali Trstenickou stezku. V té době, II. polovině 13. století, pravděpodobně téměř současně vznikala postupně obec Rohozná.
Na počátku 14. století se obec rozrůstala. Její chaloupky se krčily podél dlouhého kopce Draha.
Kraj kolem Rohozné, Svojanova aľ k Bystrému byl jeątě v 18. století zalesněn, v Rohozné ľilo málo obyvatel. Proto v roce 1803 majitel svojanovského panství baron Barstenstein usadil v severní horní části Rohozné německé osadníky z Bavor a Saska. Pro ně postavil obytné domky a ona část obce byla nazvána Familie. Jméno se udrľelo dosud.
Rohozná byla největąí obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2054 obyvatel (Polička 5046). Počet domů 308. V roce 1945 v přeplněné Rohozné bylo 2560 obyvatel a 380 domů. Po okupaci odeąla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v r. 1945 klesl na 1170.
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.

Původ jména ROHOZNÁ

Jméno Rohozná je odvozeno od slova "rogoz" = rákos. Je to přídavné jméno utvořené běľným způsobem. enský rod získalo jméno tak, ľe bylo spojováno se slovy voda, louka, ves. Např. Rohozná ves = rákosová ves. (Stejně vznikla i jiná místní jména rostlinného původu: Travná, Vrbná, Dubná, Lipná, Květná, Lesná, ...)
Jméno Rohozná je tedy utvořeno od jména rákos. Vysvětlení je snadné. Ves vznikala v dolním konci poblíľ hradu, kde se rozkládaly velké rybníky.
Slovo "rogoz" je velmi starobylé. Vyskytovalo se ve vąech slovanských jazycích. U nás zaniklo. Zůstalo vąak zachováno v základech několika místních jmen: Rohozná, Rohozec, Rohozno, Rohozov, Rohoznice. Slovo rohoľ, označující dříve výrobek z rákosu není totoľné se slovem "rogoz", ale je od něho odvozené.
Rohozná je v Čechách zastoupena pětkrát: naąe obec, ves u Strakonic, ves u Nasavrk, zaniklá ves u Podbořan a ves u Pelhřimova. Osada Rohozná je i na Slovensku u Brezna. Protéká jí říčka Rohozná, která se před Breznem vlévá do Hronu.
Obec zvanou Rogozna můľeme najít na území Ruska, Rogoznici v Chorvatsku. Místní jména se stejným základem jsou ve vąech slovanských státech. Najdeme je i v Řecku, Albánii a východním Německu. Je to památka na dávné slovanské osídlení.
  • Ladislav Báča (1908-1991) - pedagog, národopisec, vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea
  • Bohuslav Březovský (1912-1976) - pedagog
  • kostel svatého Erasma biskupa
  • pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem : Obětem fašismu 1939 - 1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
  • pamětní deska na budově školy s nápisem : V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912 - 1976.



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz