Funkci občanské vybavenosti plní v současné době obecní úřad, mateřská škola, dětské hřiště, sportovní areál, veřejná knihovna, hasičská zbrojnice v Ratměřicích, Hrzíně a ve Skrýšově, farní kostel sv. Havla, obchod se smíšeným zbožím a hospoda s možností stravování a sálem pro společenské akce.
Obec je plně plynofikována, má ve vlastní správě vodovod, kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Nejdůležitějším dopravním tahem na území obce Ratměřice je silnice II. druhé třídy číslo II/150 (Votice – Jankov – Čechtice). Komunikační síť je tvořena silnicemi III. tříd (č. III/1114, III/1123, III/01812, III/1813 a III/01814) a místními zpevněnými komunikacemi propojující Ratměřice s okolními obcemi.
Obec Ratměřice je svou polohou a dostatkem přírodních a historických zajímavostí ideálním místem pro rekreaci a výlety v každé roční době. Územím obce prochází několik dobře značených pěších turistických tras KČT, obec vybudovala vlastní naučnou stezku a rovněž zde můžete začít s projížďkou po cykloturistických trasách Mikroregionu Džbány a Kraje blanických rytířů. Velkou předností a pýchou Ratměřic je množství zeleně v intravilánu obce. Nejen, že obec příroda obklopuje, ona je přímo v ní. Zeleným srdcem vesnice je náves se vzrostlými lípami srdčitými, lípy obklopují také kostel sv. Havla a lemují cestu do zámeckého areálu.
Díky iniciativě občanských spolků, ve kterých se sdružuje většina obyvatel Ratměřic, je společenský život obce bohatý na akce s dlouhou či kratší tradicí. Ratměřané spolu prožívají slavnosti a svátky vzniklé hluboko v minulosti a dnes opět vítané- masopustní průvod, stavění máje, štědrovečerní setkání v kostele sv. Havla spojené se zpíváním koled, pouťovou a posvícenskou zábavu, plesy občanských spolků. Kromě nich přibývají tradice nové – Den matek, koncert vážné hudby, adventní posezení či půlnoční vítání nového roku. V roce 2007 přibyla tradice pro naši generaci znovu objevená. Ve spolupráci s římsko-katolickou farností Votice bylo v rámci srpnových pouťových slavností poprvé uspořádáno pouťové procesí k studánce sv. Anny. Děti a mládež se mohou každoročně těšit na karneval, sportovní dopoledne i lampiónový průvod a dodržují také tradiční zvyky jako je velikonoční koleda, mikulášský průvod či zdobení vánočního stromu na veřejném prostranství obce. Hojně využívané k tolik potřebnému a žádanému setkávání občanů jsou také sportovní akce a turnaje. Vzácné je, že drtivá většina akcí začíná i končí dobrovolnou aktivitou občanů, kterým nechybí snaha udržovat staré zvyky i nápady na akce nové. Svou zodpovědností a angažovaností ukazují, že jim není lhostejné místo, ve kterém spolu se sousedy žijí. Zejména proto obec v roce 2010 získala titul Vesnice roku 2010.
Skrýšov
Ves se nachází 2,5 km severně od Ratměřic u silnice III.třídy Jankov – Bedřichovice. V současnosti má 19 adres a žije v ní 23 obyvatel.
Hrzín
Ves se nachází 3 km severovýchodně od Ratměřic na místní komunikaci směrem do Velíše. V současnosti má 19 adres a žije v ní 11 obyvatel.
Habrovka
Habrovka, to jsou po staletí dvě stavení náležící k obci Ratměřice. Přesto bylo toto místo pro okolí v minulosti významné. V místě dnešních chalup předal velitel císařského vojska Melchior von Hatzfeld svůj kord veliteli švédského vojska polnímu maršálkovi Lennartu Torstenssonovi na znamení porážky. Podle pověsti Švédové někde poblíž Habrovky zakopali svou vojenskou pokladnu, která tam asi leží doposud. Svou renesanci měla Habrovka zažít 20 let po bitvě. Rudolf z Talmberka zde tehdy chtěl vystavět své nové sídlo. Protože však jeho tři synové v následujících letech zemřeli, rozhodl se, že stavbu nedokončí. Na místě tak zůstal stavební materiál, který byl rozvážen po okolí.
Název: Ratměřice
Typ sídla: Obec
Kraj: Středočeský kraj
Obec s rozšířenou působností: Votice
Počet sídelních jednotek: 3(Ratměřice, Hrzín, Skrýšov)
Počet popisných čísel: Ratměřice: 102, Hrzín: 19, Skrýšov: 18
Nadmořská výška: 500 m n.m.
Výměra: 954 ha
Počet obyvatel:k 1. 1. 2010 260
Škola: Ne
Mateřská školka: Ano
Zdravotnické zařízení: Ne (nejbližší Jankov, pohotovost Benešov)
Policejní stanice: Ne (nejbližší Votice)
Hasičská zbrojnice: Ano
Kostel: Ano
Pošta: Ne (Jankov)
Knihovna: Ano
Restaurace: Ano
Obchod s potravinami: Ano
Možnost ubytování: Ne
Kanalizace a ČOV: Ano
Vodovod: Ano
Plynofikace: Ano
Ratměřice
Zakladatelem osady Ratměřice byl zeman Ratmír, po němž dostal jeho rod i osada jméno Ratmířici, později Ratmířice a Ratměřice. Kostel sv Havla se připomíná jako farní již roku 1350. Ratměřice se staly snad již od 14. století součástí majetku louňovického kláštera. Když se Táborité roku 1420 zmocnili kláštera a zničili jej, připadly Louňovice i s Ratměřicemi městu Tábor. V majetku města zůstala osada až do roku 1547 , kdy král Ferdinand vzal Táborským všechen majetek. Roku 1548 koupil Ratměřice Oldřich Skuhrovský ze Skuhrova.
Dne 6. března 1645, kdy vyvrcholila bitva u Jankova, vyhořela celá ves i s kostelem a po plné tři roky se zde nikdo neusazoval. Ještě dlouho po ukončení třicetileté války trvalo , než se osada z této zkázy vzpamatovala a začali se zde usazovat první hospodáři. Až do roku 1665 zůstali Ratměřice při statku Vlašimském. Když pak zemřel majitel Vlašimi - František Vilém z Talmberka, zdědil Ratměřice jeho syn Rudolf František Ferdinand z Talmberka a připojil je k Jankovu, kde rod Talmberků již od roku 1418 vládl.
Dne 2. října 1702 koupil Jankov a Ratměřice od Rudolfa z Talmberka Jan Antonín Kořenský z Terešova. Ten byl od roku 1705 povýšen do hraběcího stavu a rok na to vystavěl v Ratměřicích zámek a přeložil sem své sídlo z Jankova natrvalo.
V roce 1822 připadlo panství hraběcímu rodu Chotků z Chokova a Vojnína. Z tohoto rodu vynikal jako praví český kavalír hrabě Otto Chotek. Rozšířil a zvelebil zámecký park i oboru, do zámku snesl z různých končin krásné a cenné věci a stal se velikým dobrodincem místního kostela i chudiny.
V parku jsou evidovány vzácné dřeviny, zvláštností jsou dva sekvojovce obrovské v současnosti největší v České republice. Zámek i park jsou nyní v soukromém vlastnictví.
Obec v historických datech
První písemná zmínka: 1220 ( Dalebor z Ratmeric)
Stavba kostela sv. Havla: 1. čtvrtina 13. století
Stavba zámku: 1. čtvrtina 18. století
Významná událost: 1645 bitva u Jankova
Významní majitelé vsi:
Do r. 1420 ženský premonstrátský klášter v Louňovicích p. Blaníkem
1420 – 1547 město Tábor
1622 – 1702 Talmberkové
1702 – 1719 Kořenští
1751 – 1830 Sternthalové
1830 – 1898 Chotkové
1926 – 1947 Milada a Vladimír Kabešovi
Skrýšov
První zmínku o existenci Skrýšova máme z roku 1318. V tomto roce se připomíná vladyka Ondřej ze Skrýšova. Zdá se, že Skrýšov patřil současně s Ratměřicemi ke klášteru louňovickému až do roku 1420 a potom do roku 1547 husitské obci Táboru. O rok později byl připojen ke statku popovickému a roku 1571 jankovskému. Část vsi patřila od začátku 17. století rytířům Chobotským z Ostředku na Bedřichovicích, později ( r. 1623) připadl celý Skrýšov k Jankovu.
V roce 1856 si skrýšovští osadníci postavili na návsi kapličku. Stojí vlastně ve zdi na zahradě u statku č.7, pouze vchod je z návsi. Poblíž kapličky si postavil sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1909 malou zbrojnici.
Hrzín
První písemná zmínka o vsi (Hyrzin) pochází z roku 1318.
- Josef Vlach (1923-1988), významný český houslista a dirigent
- Zámek Ratměřice – postaven na objednávku pana Kořenského z Terešova v barokním slohu kolem roku 1750. V roce 1848 byl zámek zakoupen hrabětem Otto Chotkem, několikrát přestavován a v jeho okolí byl vybudován anglický park.
- Sekvojovce obrovské – v dendrologickém parku se nachází nejvyšší sekvojovce na území Česka (přibližně 45 metrů výšky a 7 metrů obvod stromu). Pocházejí ze Sierra Nevady v Kalifornii a byly zde vysazeny přibližně před 150 lety.
- Kostel svatého Havla – postaven kolem roku 1220 v románském slohu avšak ve 14. století byl přestavěn v gotickém stylu