Blízko obce se nachází starý vojenský hřbitov s empírovými náhrobky z let 1820 - 1840.
V Rasoškách funguje dvoutřídní mateřská škola pro 35 dětí a klasická malotřídní základní škola, kterou v současnosti navštěvuje 26 dětí. O jejich stravování se starají pracovnice školní jídelny.
Pracuje zde místní jednotka sboru dobrovolných hasičů, svaz zahrádkářů, svaz chovatelů a TJ sokol, věnující se hlavně fotbalu.
Místním občanům slouží v budově Obecního úřadu knihovna a pobočka České pošty.
Počet částí: 2 (Rasošky, Dolní Ples t. Vodní Ples)
Katastrální výměra 550 ha
Nadmořská výška: 262 m n. m.
Počet obyvatel: 655
Průměrný věk: 38,07
Pošta: ano
Zdravotnické zařízení: ne
Policie: ne
Škola: ano
Vodovod: ano
Plynofikace: ano
Kanalizace (ČOV): ano
Se jménem lesa "Rossošky" se shledáváme v církevních listinách již v roce 1546.
Samotná obec však počala vznikat v roce 1781 na místě, kde stával již zmíněný les Rossošky. Její počátek je spojen se stavbou pevnosti v Josefově, tehdy zvaném Ples. Tehdejší obyvatelé Plesu se museli vystěhovat a byla jim prodána půda ke stavbě nových domů v oblasti obce Rasošky s osadou Dolní Ples, dříve zvaný Wasserples.
Vesnice byla založena pro obyvatele střední části vesnice Ples, zaniklé v důsledku stavby pevnosti Ples (od 1793 Josefov). ke stavbě prvních domů zřejmě došlo v letech 1780-1781. Ve východním sousedství vznikl stejným způsoben Nový Ples. Ves byla založena kolem obdélné návsi. Pravděpodobně dodatečně vznikly ve střední a severní části dnešní obce dvě další jednostranně zastavěné ulice (Chalupy a Lumera). Při silnici k Vlkovu vznikla v 1. pol. 19. století hospoda. Obyvatelé byli přifařeni k Jasenné, hřbitov byl vymezen u kaple sv. Huberta na Starém Plese, nynější hřbitov severně od obce byl založen až na konci 19. století. Ves přijala název lesa, vykáceného při stavbě pevnosti. (Zdroj: Wikipedie)
- Starý vojenský hřbitov pevnosti Josefov severně od obce, západně od silnice k Josefovu. Vznikl r. 1780 současně s pevností jako pohřebiště vojáků i civilních obyvatel města. Spoužil i pro pohřbívání zemřelých vojenských zajatců (Francouzi 1813, Italové 1849, Turci, Rusové 1914-1918).
- Na hřbitově cenný soubor klasicistních a pseudoslohových náhrobníků a pomníků z 19. a 20. století. Nejstarší náhrobník z r. 1808 (Kateřina Rumpelmayerová). Hřbitov dvakrát rozšířen, naposledy za 1. světové války. Pomník ruských zajatců zemřelých za 1. světové války vznikl podle návrhu ruského sochaře Suškina. Starší část rozšíření hřbitova upravena v r. 2012 nákladem ruského státu, přitom zanikly původní rovy.
