Raduň

Obec leží 6 km jihovýchodně od Opavy na nejnižších svazích Hrubého Jeseníku zvedajících se z Opavské roviny od údolí říčky Raduňky až výše k Vršovicím. Katastrem prochází hranice Přírodního parku Moravice. Rybniční systém spojuje rybníky v zámeckém parku s pěti rybníky pod obcí. Na pravém břehu Raduňky pod rybníky S obce roste 18 m vysoký dub, starý okolo 500 let. V okolí zámku přírodně krajinářský park (rozloha 17,4 ha).
V písemných pramenech je obec poprvé doložena v roce 1320 ve spojení s osobou Fridricha z Raduně (de Radyn). Tvrz vladyků z Raduně byla za Tvorkovských přestavěna na renesanční zámek. Název obce je odvozen od osobního jména středověkého lokátora, který se pravděpodobně jmenoval Radun nebo Radún a jeho základem je slovo „rad“. Zachovaly se nám rovněž varianty tohoto pojmenování jako z roku 1320 Radyn, 1484 Raduoň, 1771 Radniow, Raduňov.  Německé pojmenování se v podstatě nelišilo od českého a bylo užíváno do roku 1945. Rytíři z Raduně si udrželi raduňské panství zboží až do 70. l. 15. stol. (jako poslední vystupuje v pramenech r. 1464 Bavor z Raduně). Po nich přešla Raduň na Tvorkovské z Kravař, byla manským statkem opavských vévodů, v r. 1475 však kníže Viktorin propustil Václavovi z Tvorkova statek z manské závislosti do dědičného držení. Tvorkovští jej drželi až do 2. pol. 17. stol. (v l. 1476–1505 ale panství náleželo Albrechtu Kavanovi z Dědibab).
Pravděpodobně již rytíři z Raduně vystavěli ve vsi tvrz. Tu asi v pol. 16. stol. přestavěl Jiří Tvorkovský z Kravař (1544–1586) na renesanční zámek. K r. 1691 k němu náležel pivovar (poprvé se zmiňuje r. 1665, 1679 vyhořel), sladovna, palírna kořalky a 4 rybníky. Ves velmi trpěla za třicetileté války. Po bělohorské bitvě byl raduňský statek kat. Pertolta Tvorkovského vypleněn vojáky protestanta Jana Jiřího Krnovského, zároveň byl vykraden zámek a raduňský kostel. Za dánských operací byla Raduň opět zplundrována (mj. vyrabována hrobka Tvorkovských v kostele). Po r. 1652 se ujali raduňského zboží Bruntálští z Vrbna, po nich pak r. 1688 připadlo svobodným pánům Bockům. V průběhu 18. stol. se vlastníci rychle střídali, v r. 1780 získali Raduni Mönnichové (později Larischové-Mönnichové). Posledními majiteli raduňského statku byli od r. 1832 Blücherové. Raduň byla středně velkou obcí s něm. menšinou. Poč. 70. l. 18. stol. zde žilo 291 kat. obyvatel. Ve 30. l. 19. stol. bylo ve vsi 62 domů a 560 obyvatel. Jednalo se o čistě zemědělskou obec. V r. 1859 byla v obci zřízena samostatná farnost (předtím obec přifařena ke Komárovu).
Škola se připomíná k r. 1848, kdy měla obec společného učitele s Vršovicemi. První školou byl dům čp. 9, v r. 1861 postavena dvojtřídní školní budova tzv. staré školy, kam chodily i děti z Vršovic. V r. 1897 postavena nová školní budova. K r. 1900 byla škola trojtřídní, po r. 1945 pětitřídní. Od r. 1953 osmiletou střední školu navštěvovali také žáci z Vršovic, Chvalíkovic a Podvihova, umístěna byla v budově nové i staré školy a v zámku. Nová moderní budova školy byla otevřena v r. 1979. V r. 1889 byl založen čes. hasičský sbor spol. i pro Vršovice, v r. 1898 hospodářsko-čtenářský spolek, v meziválečném období tu působil spolek malozemědělců, Orel, Omladina, Domovina.
V Raduni se narodila básnířka a prozaička Emílie Gudrichová. *14. 6. 1888, †22. 8. 1970, dcera slezského buditele, politika a organizátora hasičstva ve Slezsku Rudolfa Gudricha.
Roku  1957 bylo ustaveno JZD a samostatně se vyvíjelo do poč. r. 1961, kdy bylo sloučeno s JZD ve Vršovicích a s JZD v Opavě-Kylešovicích v nový ekonomický celek JZD „Opavia“ se sídlem v Opavě-Kylešovicích.
V obci  se nachází víceúčelové sportovní hřiště, obcí procházejí dvě cyklotrasy. V roce 2006 byla otevřena naučná stezka Raduň -Jakubčovice, věnovaná památce amerických letců, jejichž bombardér zde byl sestřelen v srpnu 1944.
V roce 2000 získala obec svůj znak a prapor, při jejichž tvorbě byla částečně zohledněna historická obecní symbolika. V červeném štítě ze stříbrného návrší vyrůstá zlatý obilný klas, provázený dvěma přivrácenými stříbrnými klíči zuby dolů. Na obecní pečeti byl na návrší umístěn snop, zatímco klas pochází z obecního razítka. Dva klíče jsou převzaty z erbu rodu Blücherů, kteří provedli romantizující přestavbu zdejšího zámku. Barevné rozložení odpovídá barvám historického Opavska.

• Rudolf Gudrich (1862–1937) - český učitel, politik a zakladatel českého hasičstva ve Slezsku

• Zámek Raduň
• Kostel Nejsvětější Trojice