Obec je tvořena zejména vesnicí Radětice a dále osadou Palivo, která leží asi 0,7 km severozápadně. Historické jádro má v západní části kolem pomníku válečným obětem. Současné jádro s obecní budovou, prodejnou a požární nádrží se nachází zhruba ve středu vsi. Ve východní části vsi je dalším výrazným prostranstvím oblast křižovatky se silnicí III/11813 do Drsníku, ve středu křižovatky stojí ozdobná studna. Na západním okraji vsi stojí kravín a nedaleko jihovýchodně od východního okraje vsi je v prostoru bývalé rudné šachty areál průmyslového výrobního podniku.
Od Radětic k jihu teče Stržený potok (hranice katastrálního území je před vtokem do Strženého rybníku). Západně od vrchu Babylón teče k jihu k Líšnickému potoku Radětický potok. Celá soustava rybníků kolem Líšnického potoka leží již mimo území obce Radětice. Z východní části katastrálního území Radětice teče k východu k Dalskabátům Sylinský potok. V severní části katastrálního území pramení a protéká Stěžovský potok směrem na východ ke Stěžovu. (Zdroj: Wikipedia)
Vznik Radětic se předpokládá ve 13. století, neboť první písemné zprávy o Raděticích jsou z roku 1298.
Půdorys obce tvoří staroslovanský kruh, teprve v pozdějších letech, jak přibývalo obyvatel, se obec protáhla a uvnitř původního kruhu byla postavena pastouška a další čtyři usedlosti.
Objekt čp. 1 je původní manský statek, později rozdělený na menší usedlosti. Toto manství bylo lénem Karlštejnským.
Radětice měly starověké osídlení, což dokládají archeologické nálezy, na vrchu Stráž byl nalezen bronzový poklad o váze 7,5 kg.
Na poli mezi Raděticemi a Palivem jsou prastaré opuštěné štoly, zřejmě na železnou rudu. V těchto místech došlo v roce 1927 k propadu a na jeho zavezení bylo třeba 140 povozů zeminy. K dalšímu propadu došlo v 80. letech 20. století. Tenkrát se jednalo o propad velikosti 1 x 1 m.
Poslední propad se objevil v červenci 2006. Tento propad se nacházel kousek od osady Palivo. Propad byl hluboký 9 m, na dně byly 3 m vody. Kruhovitý propad měl průměr cca 5 m. Propad zlikvidoval Obvodní báňský úřad Kladno, pod jehož správu naše obec patří.
Na východní straně Siliny se nachází slovanské pohřebiště z 9. století. V letech 1953 - 55 zde proběhl archeologický výzkum s vynikajícími výsledky evropského významu. Tento prostor byl prohlášen za archeologickou památku, která byla později v zájmu armády zrušena.
Předmětem dalšího výzkumu byly pece na tavení kovů v lokalitě Luh, kde v letech 1596 - 57 proběhl neméně úspěšný výzkum činnosti našich prapředků.
- Slovanské pohřebiště z 9. století
- Pomník válečných obětí
- Kaplička
