Radčice (okres Jablonec nad Nisou)

468 22, Radčice, Tel.: +420 483 385 078, ou.radcice@volny.cz
Radčice/Společnost - Radčice




Obec Radčice vznikla v 16. století, první zmínky o vesnici jsou z roku 1547. Nejstarší roubené chalupy byly vysazeny do tvaru podkovy, za nimi se táhly polnosti rozšiřující se směrem ke hranici katastru. Radčice a okolní vesnice patřily rodu Wartenberků až do roku 1615, kdy připadly pod panství Smiřických. V 19. století příslušela vesnice k obchodní a živnostenské komoře v Semilech a k farnímu úřadu Železný Brod.

Roku 1864 získala obec samosprávu. Tři roky poté bylo rozhodnuto, že zde bude vystavěna samostatná škola. Ta se nevyhnula zkáze při velkém požáru, který vesnici postihl v roce 1875. Lidé se nevzdali a ještě téhož roku postavili školu novou, kamennou, která dětem sloužila až do roku 1930. V roce 1933 byla postavená nová škola, kde se vyučovalo až do roku 1978, poté byla uzavřena pro nedostatek dětí. Od té doby děti plní povinnou školní docházku v Masarykově základní škole v Zásadě. V budově školy je nyní umístěn OÚ Radčice, zasedací místnost, knihovna a tři obecní byty. Krátce potom, co byla obci udělena samospráva, byly zakládány četné spolky. Jako první byl v obci v roce 1892 založen Sokol. O dva roky později vznikl spolek dobrovolných hasičů, který hned od svého vzniku vyvíjel vysokou aktivitu.

V Radčicích byli tou dobou většinou jen drobní zemědělci, které zemědělství moc dobře neživilo, a proto se museli zabývat i jinou prací. Nejčastěji to byla práce v lomech. V 19. století se začala těžit břidlice. Vznikla řada lomů s nejkvalitnější pokrývačskou břidlicí, kterou se mimo jiné pokrývaly i památné objekty v celých Čechách. V následujícím století lomy postupně zanikaly, protože břidličnou střešní krytinu vytlačoval eternit. Udržel se pouze jeden lom. Po ostatních lomech dnes zůstala jen malá jezírka, která v létě často slouží jako přírodní koupaliště.

Roky první světové války přinesly obci veliké utrpení. Muži z obce byli odvedeni na frontu, potraviny se prodávaly na lístky. S nedostatkem potravin se vzmáhal i prodej na černém trhu.

Až rok 1918 přináší naději. Skončila válka a navíc získává naše republika samostatnost. Všichni nadšeně očekávají příští léta. V roce 1931 začíná dopravu občanů zajišťovat autobus, který projíždí vesnicí 4x denně. Ale to je asi jediné povzbuzení pro zdejší obyvatelé. Hospodářská krize postihla i naši vesnici. Za prací se docházelo velice daleko, často i do zahraničí. Po první světové válce se začalo rozvíjet sklářství a lidé tak získali další práci. Rozkvět obce a výstavba nových rodinných domků přichází v roce 1937. Stavby se staly vítaným zdrojem obživy pro řadu řemeslníků z vesnice. V této době žije ve vesnici kolem 470 obyvatel v 81 domech.

Začala se rozvíjet spolková činnost. Ve třicátých letech 20. století existoval v obci mužský a ženský pěvecký sbor. Ženy zpívaly v národních krojích. V období mezi válkami ochotníci hráli divadla. Poslední divadlo nastudovali v roce 1948. Asi v roce 1950 zahájilo provoz místní kino, s nástupem domácích videopřehrávačů se však stalo finančně ztrátové, a tak v roce 1993 ukončilo svou činnost. Dodnes v obci funguje obecní knihovna.

  • Pamětní deska Václava Dobiáše



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz