Ves má nadmořskou výšku 463 metrů. Škola a pošta je v sousední obci Třebelovice, zdravotní obvod Police, matriční úřad Jemnice, farnost Velký Újezd, autobusová a železniční zastávka v místě.
Rácovice patří mezi místa starého osídlení. Název obce vznikl z osobního jména Rác a znamená ves lidí Rácových. Pozastavme se chvíli u jména Rác. Podle akademika Niederdleho, který zmapoval dobu stěhování národů, žilo na západní hranici naší republiky vesměs srbské obyvatelstvo. Proto bylo lehce možné, že některá rodová větev se od této velké srbské enklávy odtrhla a mohla doputovat na zdejší místo, zde pak založit slovanské hradiště a posléze tvrz.
Tvrze a hrady byly obrannými středisky hranice a obchodních cest, dále pak reprezentanty začínajícího feudálního zřízení, který lze pozorovat na Moravě již od Velkomoravské říše. Na tvrzích seděli drobní šlechtici, kteří se osamostatnili z královských družiníků, těm podléhaly vesnice a blízké okolí. Zeměpánské hrady měly význam vojenský a správní a to i nad zemany a rytíři. Na hradech sídlili vladykové a jejich zbrojnoši, tito dbali na bezpečnost, vybírali daně a soudili.
V Rácovicích lze vcelku velmi dobře vypozorovat křižovatku dvou cest místního významu. Jedna táhnoucí se od Bítova přes Dešov, Velký Újezd a Rácovice, pokračujíc lesem do Komárovic, dále pak navazuje na hlavní spojnici vedoucí ze Znojma až do horního města Jihlavy. Druhá pak z Moravských Budějovic do Jemnice. Nad křižovatkou těchto cest na drobném skalnatém ostrohu, kde dnes stojí domy č.p.40, 41 a 42 nejdřív asi vzniká kruhové slovanské hradiště, půdorys a poloha lokality tomu ještě dnes nasvědčují.
První písemná zmínka o Rácovicích se vztahuje k roku 1354. Tehdy se uvádí Ctibor z Rácovic, dnes nemůžeme říci jakým titulem se tento předek honosil, zda byl zeman, rytíř nebo vladyka. V této době už asi stála v Rácovicích kamenná tvrz nebo se dostavovala. Tuto zprávu zaznamenal v Pamětní knize újezdské farář, rodák ze sousedních Dědic, který se zabýval historií zdejšího kraje a prozkoumal již tehdy málo dostupné únikové chodby Rácovské tvrze, táhnoucí se pod přední částí Ovčírny. V části jedné šachty nalezl vytesaný latinský letopočet MCCCLV - 1355 to je přímý důkaz toho, že v této době již tvrz stála. Dále pak několik desetiletí nemáme o Rácovicích žádných písemných zpráv, až za doby husitské a to nepřímo týkající se naší obce, ale o blízkém Smilově kopci. Na Smilově kopci byl církevní dvůr, který již byl v XV. století pustý. Zápis praví, že na tomto dvoře byli od žižkových vojáků oběšeni a upáleni kněží. Jeden kněz se prý zachránil a namaloval tento výjev na dřevo a obraz ten byl dán na sloupek k Brůdku kde dnes stojí kaplička.
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Bývalá ovčírna
- Kaple – na návsi, pochází z roku 1901
- Obilní sýpka
