Obec na jižním úpatí protáhlého čedičového masivu Trojhory ( 451 m n.m.) leží na horním toku Chudoslavického potoka. Ves je prvně zmiňována k roku 1545 a pravděpodobně vznikla z původní samoty, která tu existovala již ve 12.století. Téměř neustále náležela k Ploskovicím, takže v dějinách s nimi sdílela společné osudy.
V průběho 19.století mělo sídlo 40 domů, myslivnu, mlýn ( samota Reichlův mlýn na těchobuzickém potoce, 0,5 km jihozápadně od Chudoslavic ) a něco přes 200 obyvatel, s velkou převahou německé národnosti. Jejich počet se nejdříve mírně zvyšoval, ale ještě před rokem 1900 se tendence obrátila. Po 2.světové válce poklesl počet stálých obyvatel na méně než polovinu a do konce 20.století vždy jen mírně převyšoval stovku. Obyvatelstvo se živilo převážně ovocnářstvím, chmelařstvím a prací v čedočovém lomu, který byl v provozu severozápadně od obce.
Původní urbanistická struktura sídla je silně narušená po četných demolicích zchátralých staveb, včetně malebných roubených objektů lidové architektu, zbořena byla i pozdně barokní kaple na návsi. V horní (severozápadní) části obce naopak přibyla chatová oblast, sevrně od návsi patrový bytový dům a při jihovýchodním okraji zástavby zemědělský areál. Z několika dochovaných stavení větší kulturní, architektonické či historické hodnoty není možné opomenout ampírovou hájovnu pod Trojhorou z 1.poloviny 19.století, stavby v areálu Redlichova mlýna ( zvláště dům s roubeným patrem) a poslední zbytky lidových stavení s roubenými patry při staňkovické silnici.
- Venkovské usedlosti čp. 3 a 7
- Sýpka u čp. 34
- Buk pod Trojhorou – památný strom (buk lesní) asi 300 metrů jihozápadně od vrcholu Trojhory, při lesní cestě od obce