Hřebečská důlní stezka je dlouhá asi 70 km a její trasa zahrnuje 22 naučných zastavení. Setkáte se s několika vyhlídkovými plošinami, rozhlednami a technickými památkami, které přibližují historii těžební činnosti na Hřebči.
Návštěvníci se seznámí s historií lidské činnosti na Hřebečském hřbetu, s místními přírodními pamětihodnostmi a významnými kulturními památkami.
Na naučných stezkách najdete informace o regionální geologii, některé už budete jistě znát, jiné vás možná překvapí. Zjistíte mnohé o historické podmíněnosti vzniku specifického důlního hospodářství v blízkém okolí.
V drobných zmínkách získáte také přehled o ostatních těžených surovinách, zajímavých technologických postupech těžby a úžasné technice využívané našimi předky.
Stezka prochází opravdu pozoruhodnou krajinou, takže pokud vám vyjde pěkné počasí, zažijete příjemnou procházku či projížďku v nádherné rozmanité přírodě.
Osada se člení na dvě části. Česká část vždy náležela a stále náleží úřadu Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část osady.
V roce 1280 založil na území dnešního Hřebče Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě.
Samotná osada byla založena až roku 1620, jako Schönhengst, nyní část obce Koclířov.
Vzhledem k událostem 20. století došlo v tomto kraji k střídání obyvatel – po 2. světové války došlo k odsunu německy mluvícího obyvatelstva.
Průběh dosídlování a výsledná skladba nově usazených obyvatel způsobily v oblasti spíše odtržení se od krajiny, do které přišel pestrý vzorek lidí ze všech částí republiky.
Hřebečsko je tak opravdu velice zajímavou oblastí a to nejen po geologické stránce.
Poblíž se nachází novogotická kaple sv. Josefa z let 1869-1870, hraniční kámen tří panství a Čech a Moravy z r. 1774, či část kamenného kříže z r. 1874 a hraniční kámen z 18. stol.
Dále zde můžete spatřit skálu „Stěna mrtvých“ z pověsti o švédských vojácích.
Hřebeč také slouží jako výchozí bod do Hřebečských důlních stezek a stezky Boršovský les.
Pod hřbetem prochází silniční tunel z r. 1998 o délce 350 m, nad ním stopy hradu Boršov z 13. stol., jako sídlo loupežníků dobyt r. 1286, dochovány jsou zbytky základů věže.
