Jedním z nich je bývalé královské město Kouřim, ležící v okrese Kolín. Kouřim můžete znát například z pohádek Rumburak, Nesmrtelná teta nebo ze slavného filmu Bylo nás pět. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Zdejší kostel sv. Štěpána možná patří k nejvýznamnějším památkám rané gotiky v českých zemích, ale skutečnou raritou je zvonice a zvony Štěpán a Marie, které jsou zavěšené srdci vzhůru.
Zvony v goticko-renesanční zvonici v Kouřimi se rozeznívají pomocí šlapacích pedálů. Původní osazení čítalo zvony čtyři a jejich zvuk byl prý tak dokonalý, že vháněl slzy do očí. Podobným způsobem zavěšení zvonů se v Čechách může pochlubit už jen nedaleký Kolín a Rovensko pod Troskami.
A proč vlastně jsou zvony naopak? Spolehlivé vysvětlení neexistuje, pravděpodobně se jednalo o inovaci, která se ale neujala, a proto ani nerozšířila. Místní si ale hýčkají jiné vysvětlení, pověst z dob vlády krále Ferdinanda I. Habsburského. Ta vypráví o tom, jak císař Karel V. Ferdinand kouřimské potrestal konfiskací pozemků a stanovením vysoké pokuty. Když ale zanedlouho potom Kouřimí projížděl, hrdí konšelé odmítli vyzvánět na jeho počest. Uražený panovník prý tehdy prohlásil: ‚‚Když zvony mlčely při mém příjezdu do Kouřimi, ať tedy mlčí jednou provždy!‘‘ Nařídil obrátit zvony srdci vzhůru, aby bylo znemožněno jejich použití. Jenže měšťané se nenechali zlomit. Dali přestavět zvonovou hranici tak důmyslně, že i když zvony zůstaly viset obráceně, přesto se na ně dalo zvonit dál.
