Legiovlak je ambiciózní projekt Československé obce legionářské, která nakoupila několik vyřazených historických vagónu a zrekonstruovala je tak, aby odpovídaly legionářskému vlaku z období mezi lety 1918 a 1920, kdy československé legie operovaly na Transsibiřské magistrále. První tři vozy byly představeny na veletrhu IDET 2013, v současnosti je na Nákladovém nádraží Žižkov k vidění již sedm zrekonstruovaných vozů.
Expozice zde potrvá do 30. října. Od jara příštího roku pak bude vlak křižovat Českou republiku a bude tak obnovovat povědomí veřejnosti o zásluhách československých legií na vzniku našeho státu.
První, co na žižkovském nákladovém nádraží spatříte, je obrněný automobil Bivoj, naložený na plošinovém vagónu. Hned za ním je možné vstoupit do zdravotního vagónu, v němž člověka překvapí výborné osvětlení přirozeným světlem. Ve vagónu si můžete prohlédnout lékařské nástroje, obvazy, nosítka i kulky vyjmuté z těl zraněných vojáků. Velkým lákadlem je vagón polní legionářské pošty, štábní vůz pro důstojníky, a zejména "těpluška" – vagón, v němž vojáci žili dlouhé měsíce doslova na trati. Žili a probíjeli se Sibiří dál a dál, jak připomíná i obrněný vagón s dvojitými stěnami vysypanými štěrkem a střílnami osazenými kulomety. Překvapilo nás, že legionářský vlak vezl dokonce i vlastní polní dělo.
Na zvídavé dotazy návštěvníků zde odpovídá dobově oděná legionářská obsluha, my jsme si třeba poslechli poutavý výklad zaměstnance poštovního vozu. Za pozornost stojí nejen zrekonstruované vagóny, ale i fotografie a další materiály vystavené v přilehlých prostorách. V budovách nádraží je pro návštěvníky připraven bohatý doprovodný program, který ocení dospělí, ale hlavně také děti, na něž expozice nezapomíná.
A kdo vlastně byli čeští legionáři v Rusku? Jednalo se o jednotky vojáků, kteří se dobrovolně hlásili do carské armády a zformovali tzv. Českou družinu, která postupem času sílila, až dosáhla velikosti tří divizí. Čeští legionáři významně přispěli k vítezství v bitvách u Zborova a Bachmače, kde bojovali prosti rakousko-uherským a německým vojskům a svou bojovností učarovali ruskému vedení. Převzali pak kontrolu nad Transsibiřskou magistrálou a s pomocí 63 vlaků o 40 vagónech ji dokázali držet v bojích proti Rudé armádě. Postupně dobyli všechna velká sibiřská města, ale cara Mikuláše II. se jim od popravy už zachránit nepodařilo. Do Československa se vrátili několik let po skončení války po strastiplné cestě na lodích z Vladivostoku.
Jedním z nejznámějších českých legionářů byl například Jaroslav Hašek, autor nezapomenutelného Švejka. Předky, kteří za nový stát bojovali v československých legiích, má však mnoho současných českých rodin. Nepatříte mezi ně?
