Do Chudenic za Černíny! Jak vlastně přišel tento rod ke svému jménu?


Chudenice, Humprecht, Švihov, Benešov nad Ploučnicí a Černínský palác v Praze – to jsou místa, kde narazíte na zmínky o českém šlechtickém rodu Černínů, někde se s nimi dokonce setkáte tváří v tvář. Vydejte se na výlet a poznejte historii slavného šlechtického rodu. Jak vlastně přišli Černínové ke svému rodovému jménu?

Znak Černínů
Znak Černínů

Rodové jméno Černínů údajně vzniklo při dramatické události. Místem jejího děje byla kuchyně tvrze v západočeských Chudenicích. V dávných dobách vpadli do tvrze nepřátelé a všechny její obyvatele vyvraždili. Masakr přežilo jen malé miminko, dědic pána tvrze, kterého chůva na poslední chvíli ukryla v komíně černé kuchyně. "Aj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl!" pravil údajně některý z věrných služebníků poté, co vytáhl umouněné miminko z komína. Z miminka vyrost statný muž a stal se z něj Černín z Chudenice.

Chudenice drží jeden zajímavý středoevropský rekord. Černínové vlastnili zdejší sídlo nepřetržitě více než 700 let. Koncem 16. století nechal Humprecht Černín přestavět starou gotickou tvrz na pohodlný a půvabný renesanční zámeček. Při jeho prohlídce se seznámíte nejenom s dějinami rodu Černínů, ale také s nejproslulejším chudenickým rodákem Jaroslavem Kvapilem, někdejším dramaturgem, režisérem a ředitelem Národního divadla v Praze.

Rozhledna Bolfánek
Rozhledna Bolfánek

Od Starého zámku v Chudenicích vás modrá turistická značka dovede k vrchu Žďár, na němž stojí rozhledna Bolfánek. Z ní můžete spatřit nejvyšší šumavské vrcholy s Javorem a Čerchovem, kopce Českého lesa i celého Plzeňského kraje, za dobré viditelnosti se vám naskytne pohled i na vzdálené vrcholky Alp.

Zámek Chudenice
Zámeček Lázeň

Když se vydáte po naučné stezce, která se klikatí okolním lesoparkem, dojdete k empírovému zámečku Lázeň a také do Americké zahrady. Tak se nazývá malebné lesní arboretum, které roku 1842 založil Evžen Černín. Pozornost si zaslouží zejména douglaska tisolistá, která sem byla dovezena jako tříletá sazenice z Flottbecku u Hamburku a je zřejmě nejstarším stromem svého druhu na evropském kontinentu.


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz