Jevíčko

Jevíčko patří k nejstarším městům na Moravě. Bylo založeno v první polovině 13. století na důležité obchodní stezce vedoucí z Olomouce do Prahy v souvislosti s kolonizací tohoto území. Nejstarší zmínka o zeměpanském městě Jevíčku je uvedena v listině českého krále Václava I. z roku 1249. Listinou z roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II. Jevíčko na město královské s právem magdeburským a právem mílovým. Jevíčko si práva královského města podrželo do roku 1499, poté se v jeho držení vystřídalo několik šlechtických rodů. Z doby založení města se zachoval středověký půdorys města ve tvaru okrouhlice s téměř čtvercovým náměstím o rozloze 14 850 m2 obklopeným pravidelnou sítí ulic. Středověká zástavba byla obehnána hradbami cca 1000 m dlouhými se čtyřmi branami orientovanými podle světových stran. Opevnění města bylo v místě západní brány posíleno hradební věží, zdaleka viditelnou dominantou města. Původně gotická věž byla na konci 16. století zvýšena na současných 50, 5 m a nároží věže byly vyzdobeny renesančním rýsováním. Pro zájemce možná prohlídka věže s jedinečným výhledem do okolí (tel.: 607 193 672, 737 261 119). K nejvýznamnějším památkám dále patří barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěný v barokním slohu v letech 1762 až 1766 a s ním sousedící bývalý augustiniánský klášter založený pravděpodobně již v roce 1370 moravským markrabětem Janem. Při výčtu významných dominant nesmíme dále opomenout budovu zámečku, který byl jako renesanční tvrz postaven v letech 1559 až 1569 Prokopem Podstatským z Prusínovic a jeho synem Jetřichem. V současnosti slouží městské knihovně, informačnímu centru s kulturním sálem a v poschodí je umístěna základní umělecká škola. V těsné blízkosti zámečku se nalézá majestátná budova gymnázia (bývalé zemské vyšší reálky), která byla pro potřeby vzdělávání předána městu v roce 1899. Západním směrem cca 3 km od města se nachází Odborný léčebný ústav Jevíčko s tradicí léčby plicních onemocnění od druhého desetiletí 20. století. V současnosti je nosným programem ústavu diagnostika a léčba všech forem tuberkulózy a nespecifických plicních onemocnění a dále léčebná rehabilitace.

Zachovaný středověký půdorys města a přítomnost řady stavebních a sochařských památek vedla k tomu, že s účinností od 1. 11. 1990 bylo městské centrum vyhlášeno za městskou památkovou zónu. V roce 2008 si Jevíčko připomnělo 750 výročí od povýšení na město královské. V rámci oslav byl otevřen „Městský okruh“, který si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s některými úseky bohaté historie města, představit jeho památky a vzpomenout na některé významné osobnosti spjaté s Jevíčkem.
Neváhejte a navštivte královské město Jevíčko, které kromě bohaté historie nabízí návštěvníkům možnost vyjížděk po značených cyklotrasách v okolí, dále využití rekreačního areálu Žlíbka s tenisovými kurty a přírodním koupalištěm, pro milovníky rybolovu dvě vodní nádrže v blízkém okolí a v neposlední řadě bohaté možnosti ubytování (ve městě se nachází několik hotelových zařízení).

• Jiří Cejpek (1928-2005), profesor knihovnictví
• Richard Fall (1882–1945), rakouský hudební skladatel a dirigent
• Josef Fischer (1815–1894), český národní buditel v Těšíně
• Hugo Fux (1844–1907), právník a politik
• Vladivoj Jindřich (1950–2001), český malíř a grafik[5]
• František Lízna (*1941), jezuita, signatář Charty 77
• Jaroslav Mackerle (1913–1964), regionální historik
• Julius Mackerle (1909–1988), automobilový konstruktér
• Mikuláš z Jevíčka neboli z Kolobřehu, od roku 1348 jeden z prvních učitelů medicíny na Univerzitě Karlově a jeden z učitelů mistra Jana Husa[6]
• Cyril František Napp (1792–1867), politik, opat augustiniánského kláštera na Starém Brně
• Jan Vrbka (1942), profesor na Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, rektor na VUT v letech 2000–2006
• Viktor Wölhelm (1848-1924), právník, zemský poslanec, starosta Šumperka

• Hradební věž – renesanční stavba z 2. poloviny 16. století. Hranolová věž s cibulovou bání, v nejvyšším patře pilastry a polopatro s dřevěným ochozem. Na přízemí z věže kamenné znaky ve vavřínových kartuších. Vedle věže bývala brána. Na věž navazují zachované zbytky hradeb.
• Zámek - původně tvrz, po roce 1557 za Potstatských z Prusinovic přestavěna nebo postavena nová, později rozšířena a přestavěna v barokní zámek. Jednokřídlá obdélná jednopatrová budova s arkýřem v severovýchodním nároží a hranolovou věží. Fasády barokně upraveny, členěny lisenami a obdélnými okny s vylamovanými rámci. Barokní vstupní portál a nad ním čtyři renesanční kamenné znaky ve vavřínových věncích.
• Kostel Panny Marie - původně augustiniánský kostel, od roku 1784 farní. Původní stavba z poloviny 14. století, zbarokizována v letech 1762 až 1766. Obdélná stavba s obdélným kněžištěm, bočním průčelím členěným lisenami a boční severní hranolovou věží. Ozdobný sloupový toskánský portál ze 17. století s anděly držícími znak kláštera. Vnitřek lodi sálový, sklenutý třemi plackami. Mariánské fresky z 19. století v lodi i Kněžišti. Zděná konvexní kruchta s rokokovými okázalými varhanami s hudoucími anděly z doby kolem roku 1760. Na severní straně barokní hrobní kaple s novobarokním oltářem s pietou a barokními sochami sv. Veroniky a sv. Maří Magdalény. Zařízení kostela převážně rokokové a klasicistní z konce 18. Století. Hlavní oltář klasicistní z roku 1790, portálový s nikou, v které je pozdně gotická socha Panny Marie z konce 15. století, nesená barokními anděly od J. Pacáka. Po stranách další andělé a sochy. Rokoková kazatelna od O. Schweigla s rokaji a plastikami beránka a andělů. Dále v lodi oltáře sv. Kříže, P. Marie Lurdské, Rodu Kristova, sv. Apolonie a sv. Barbory, sv. Metoda se sochami sv. Norberta a Vojtěcha, sv. Mikuláše Tolentinského s obrazem P. Marie Čenstochovské a oltář Nanebevzetí P. Marie s několika obrazy (Nanebevzetí, sv. Notburga a sv. Izidor). V zasklené rakvi figurína sv. Viktora, rokoková, kolem roku 1760. Na víku křtitelnice barokní skupina křtu páně od O. Schweigla z doby po roce 1740. Barokní zpovědnice.
• Bývalá prelatura - barokní, z doby kolem roku 1730, jednopatrová budova se středním rizalitem.
• Bývalý klášter augustiniánů - založen v letech 1353 až 1372, obnoven v 17. století. Barokní jednopatrová čtyřkřídlá stavba okolo dvora. Ozdobný vstupní portál, nad ním renesanční znak Markrabství moravského z roku 1593.
• Kostel sv. Bartoloměje – gotický, hřbitovní kolem roku 1300. Obdélná stavba s hrotitými okny téměř bez kružeb. Jižní hrotitý profilovaný portál. Dříve zde byl raně barokní sloupový portálový oltář z doby kolem roku 1670 s obrazem Umučení sv. Bartoloměje.
• Množství barokních soch z 18. století (sv. Mikuláš Tolentinský, sv. Jan Nepomucký, sv. Anna, sv. Josef, sv. Norbert, Pieta a kříž).
• Kašna na náměstí.
• Bývalá koželužna.
• Synagoga a bývalý židovský hřbitov s několika zachovalými náhrobky.
• Most nedokončené dálnice Vídeň – Vratislav.