Ludmila Lvová, která se proslavila jako Ludmila Innemannová, se narodila 3. srpna 1868 v Praze. Své příjmení získala po sňatku s významným hercem, režisérem, zpěvákem, pedagogem a několikaletým členem jugoslávského Nového divadla v Lublani a pražského Národního divadlaRudolfem Innemannem(1861 – 1907).S manželem měla tři děti. Známého filmového herce, kameramana a režiséraSvatopluka Innemanna(1896
Ludmila Lvová, která se proslavila jako Ludmila Innemannová, se narodila 3. srpna 1868 v Praze. Své příjmení získala po sňatku s významným hercem, režisérem, zpěvákem, pedagogem a několikaletým členem jugoslávského Nového divadla v Lublani a pražského Národního divadlaRudolfem Innemannem(1861 – 1907).S manželem měla tři děti. Známého filmového herce, kameramana a režiséraSvatopluka Innemanna(1896 – 1945), herce a promítačeMiroslava Innemanna(1894 – 1953) a herečkuLidušku Innemannovou. Také Ludmilina snacha (manželka syna Svatopluka)Zdena Kavková(1896 – 1965) se stala herečkou Švandova a Vinohradského divadla. Kavková několikrát se svoji tchýní vystoupila před filmovou kamerou.Innemannová byla herečkou a rovněž operní pěvkyní. Obě své profese využila ve svých angažmá. Ještě jako svobodná v Národním divadle (1890) V Brně se seznámila se svým budoucím manželem, s nímž se připojila k Ludvíkově společnosti (1893 – 1894). S ní podnikli turné po USA (projeli New York, Baltimore, Pittsburg, Cleveland, Detroit, celý americký západ a Chicago). Pár se následně uchýlil opět do Evropy, kde našli nové angažmá v jugoslávském Novém zemském divadle v Lublani (1894 – 1900). V Lublani se manželům narodil syn Svatopluk Innemann.Po dívčích a milovnických rolích se Ludmila Innemannová přehrála zejména do rolí hrdinských matek a starých žen, které svůj úděl musí nést až do smrti. Při hraní dbala na svoji mimiku, hlas, práci s tělem, pohyby rukou a realistické prokreslení postavy. Její herecký vývoj a další herecké působení však omezovala rodina, manželské i mateřské povinnosti a starosti.K filmu ji až v pozdním věku přivedl syn Svatopluk. Její herecké umění zachytilo pouhých sedm němých snímků. Před kamerou poprvé debutovala roku 1919 rolí matky mladé dívky (příležitostná herečkaEva Levínská) v komediiBYL PRVNÍ MÁJo velmi zajímavém snu jednoho mladíka. Film je pro historiky velmi cenný také záběry pražských zahrad a parků v jarním období.Další rok vytvořila pět menších úloh babičky v pohádce svého syna Svatopluka InnemannaČERVENÁ KARKULKA(1920), dívčiny (Věra Bašná) matky v dramatuKOMEDIANTKA(1920), staré účastnice výletu vMAGDALENĚ(1920), Olžiny (záhadnáOlga Alzire-Chic) matky v melodramatuODPLATA(1920) a Vlastiny (Zdena Kavková) matky v dramatuZLATÁ ŽENA(1920) režiséraSlavínského, který opět diváky velmi překvapil svými neuvěřitelnými kaskadérskými kousky na křídle letadla kroužícího nad Prahou.V roce 1921 na ní čekala životní a také poslední filmová role v adaptaci románu Boženy NěmcovéBABIČKA(1921) režisérkyThey Červenkové, kde vytvořila jako úplně první (po ní to bylyTerezie BrzkováaJarmila Kurandová) postavu legendární babičky Magdaleny Novotné. Její filmovou vnučku Barunku zde sehrála dcera Liduška. Snímek je mj. zajímavý tím, že se zde setkali manželé a pozdější slavní herci Národního divadlaFrantišekaMilada Smolíkovi.I když se Innemannová těšila dobrému zdraví a dožila se požehnaného věku, závěr jejího života nebyl nijak veselý. Manžela Rudolfa přežila o neuvěřitelných čtyřicet devět let a přežila rovněž své dva syny. Svatopluka o jedenáct a Miroslava o tři roky. Předčasnou smrt manžela a synů lze vysvětlit dědičnou psychickou chorobou, kterou všichni trpěli.Nakonec Ludmila Innemannová zemřela v osamocení 16. července 1956 v Praze ve věku nedožitých vysokých osmdesáti osmi let. I když umělkyně zemřela 30 let po svém posledním filmu, je filmová herečka.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)