Své pražské působení zahájil výhradně jako herec v Divadle Voskovce a Wericha (1946-1948), další dva roky strávil v Divadle státního filmu (1948-1950, dnešní Karlínské divadlo), kde se znovu vrátil k režijní práci. Trvalé působiště našel pak jako režisér v Městských divadlech pražských, kde působil až do své smrti (1950-1982).
Městská divadla pražská představovala v té době osobitou divadelní scénu, kam se dlouhá léta nepodařilo prosadit komunistický vliv, jak v personálním obsazení, tak v repertoárové náplni. Lze to doložit například jevištní podobou slavného amerického filmu Čekej do tmy, kterou v roce 1971 realizoval právě Karel Svoboda.
Herecká filmografie Karla Svobody zahrnuje přibližně dvacet titulů ještě z doby, než se naplno začal věnovat divadelní režii. Jeho filmovým debutem byla postava tajemníka císařského místodržitele v historickém dramatu PRŮLOM (1946), v dalších menších úlohách se pak mihnul do konce 40. let v několika dalších filmech, z těch známějších připomeňme historickou veselohru ALENA (1947) nebo ČAPKOVY POVÍDKY (1947).
Po roce 1948 se nevyhnul účasti v několika politicky angažovaných filmech, z režisérů jej nejčastěji oslovoval Karel Steklý. Pod jeho vedením si zahrál například menší roli důstojníka ve filmu POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957). V šedesátých letech se objevil i v projektech nové vlny – role vedoucího krejčovny ve filmu NIKDO SE NEBUDE SMÁT (1965) nebo postava úředníka v PŘÍPADU PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA (1969). Shodou okolností se naposledy ve filmu mihnul naposledy znovu v režii Karla Steklého (SLASTI OTCE VLASTI, 1969).
Karel Svoboda byl ženatý s herečkou Emou Skálovou (*1915), jejich manželství se ale rozpadlo krátce po válce. .
(zdroj - CSFD.cz, autor - Pavel "argenson" Vlach)